Přes ofenzivní podtitulek doufám, že někteří z vás si přece jenom kliknuli. Už proto, že články jsou od toho, aby byly čteny. A já se vynasnažím jakékoliv spoilery (alespoň co se týče letošní letní sezóny) uvést s patřičným předstihem a obalit textem v samostatných odstavcích, abyste je mohli přeskočit. Ale jeden si neodpustím hned na úvod, protože ho vyzvonily už ukázky a vlastně i finále pátého dílu. Znovuoživení Letty v pátém/šestém Rychle a zběsile je kličkou, která si v ničem nezadá s Bobbym ve sprše, nechvalně známým seriálovým podrazem z Dallasu, kdy se Patrick Duffy za producenty přišoural poté, co jeho celovečerní kariéra neodstartovala právě růžově, a donutil je celou jednu sezónu prohlásit za sen a slepou uličku. Návrat Letty a reimaginace její "smrti" ze čtvrtého dílu je velmi, velmi chatrnou konstrukcí, která navíc vyautovala prokazatelně hezčí Elsu Pataky z Domovy postele. Je to nefér vůči ní i vůči divákům. Nic proti Michelle Rodriguez samozřejmě, v šestce to mezi ní a Dieselem hezky jiskří, ale pokud jde o smrťáky, mělo by platit zlaté pravidlo - vracet ze záhrobí se smí jen hororoví záporáci. U těch počítáme s tím, že se po nějaké té fatalitě ještě dvakrát, třikrát zvednou, případně někam nakladou vajíčka. To ale platí pro démony, duchy, mimozemšťany a vetřelčí královny.

V zásadě existuje několik vyzkoušených způsobů jak dostat vašeho hrdinu zpátky do hry, ale ani jeden z nich není příliš obratný. Vlastně se dá říct, že je považujeme za prototypy scenáristické křeče, bičované samozřejmě absurdním požadavkem producenta. Sejmout hlavního hrdinu nebo klíčovou postavu se většinou odváží jen režiséři menších filmů nebo naopak autoři postavou již značně unavení. Občas vás o svou smrt ukecá přímo herec (viz Alec Guinness ve čtvrté epizodě Star Wars), jindy se vám oprostě oběť nejvyšší hodí do krámu. Jenže co když má pak film obrovský úspěch a z filmové mrtvoly se stane miláček publika? Arnie si to uměl zařídit nejlíp - jeho terminátor zvládne umřít ve všech čtyřech filmech! Je to robot a u toho se povaha spotřebního zboží očekává, navíc to rakouskému bourákovi umožnilo hrát hned čtyři (no dobře, spíš tři) odlišné role!

Lidi tak snadno nakopírovat nemůžete. Pokud ovšem nejsou dvojčata. Tuhle fintu zneužil John Woo u Lepšího zítřka 2, ale objevila se třeba i v komedii Dobrodruzi z velkoměsta II, kde si Jack Palance zahrál bráchu postavy z jedničky. Ohlasy nebyly nejpříznivější. Největší diváckou bouři vůbec ale způsobil Joss Whedon se čtvrtým Vetřelcem. Zatímco David Fincher si dovolil Ripley osvobodit od starostí s vetřelčí rasou tím, že ji katapultoval do žhavé lávy, Whedon prostě přišel a nabídnul studiu, že může ikonickou postavu naklonovat. A bylo vymalováno. Je pravda, že se tak stalo v době, kdy v médiích čile pobíhala ovečka Dolly a všichni měli plnou hlavu genetického množení, ale přesto šlo o mimořádně podlý comeback.

Někdy je ale prostě lepší nic neřešit a prostě postavu vrátit na původní místo. Však oni se s tím diváci nějak vypořádají, že? To je typický příklad návratu Barbossy v Pirátech z Karibiku (voodoo už zvládlo i těžší věci než zaplatit Geoffreymu Rushovi velký balík peněz), návratu Seana Conneryho ve druhém Highlanderovi (stačí zavolat a on přijde) nebo... návratu Cheva Cheliose v druhém Cranku. Tam ale necháváme autorům volnou ruku, protože v téhle sérii je možné vše a Jason už několikrát dokázal, že je prostě nesmrtelný. Na to lze odvětit jen typické "fair enough".

Jindy je ale smrt klíčových postav zásadním stavebním prvkem děje a producenti, režiséri a scenáristi by do ní neměli vrtat jen kvůli vidině vyšších zisků nebo uspokojení geekovské komunity. Bohužel se nám v poslední době tyhle resurekce nějak množí a nejde zdaleka jen o Letty v Rychle a zběsile. V následujících odstavcích najdete slibované spoilery, takže vám radím nakráčet do diskuze už teď a můžete vesele povídat o filmech, které jste viděli a v nichž vám oživování postav vyloženě vadí. Samozřejmě byste měli využívat spoiler tagy. Jinak budete bití nejen ostatními čtenáři, ale i členy redakce (někteří disponují bagrem, jiní banovacím tlačítkem, tak bacha).

A pro jistotu tedy ještě jednou. Následující odstavce obsahují spoilery.

Jaký je váš neoblíbenější koníček? Zmrtvýchvstání.

Vzpomínáte si na tuhle hlášku z nejnovější bondovky? Agent 007 balancuje na hraně mezi životem a smrtí tak často, že mu nějaké ty úniky o vlásek rádi promineme. Navíc jsme všichni věděli, že ten pád z mostu rozchodí, nebylo to ostatně poprvé, co ho měl svět za mrtvého. Podobný přístup k vlastním restartům mají i komiksové adaptace. Je to vlastně příznačné, protože komiksy fungují na základě několika mechanismů, které by vás ve filmovém světě nejspíš rozladily. Jedním z nich je tzv. retcon - retroaktivní kontinuita (pro nečtenáře komiksů - jedním z nejslavnějších příkladů retconu je literární návrat Sherlocka Holmese, který nakonec neumřel u Reichenbašských vodopádů, protože si čtenáři doslova vydupali jeho návrat), druhým je pak existence alternativních vesmírů (zejména u Marvelu), které umožňují předávat žezlo superhrdinských schopností dalším a dalším postavám, přičemž se často mění i detaily originů (typickým příkladem je Spider-Man).

Filmy podobné kličky dělají jen v případě rebootů (např. A-Team - z vietnamských veteránů v seriálu se ve filmu stali veteráni ze Zálivu), ale s příchodem nové vlny komiksů, které se věrněji drží svých předloh nás tu a tam čeká nějaké to zázračné zmrtvýchvstání, které bude vysvětleno velmi netradičně. To ovšem není případ Avengers nebo třetího Iron Mana, kde dochází k oživování z důvodu rozklepaných kolen. Whedon v Avengers potřeboval někoho zabít a vybral si divácky vděčného agenta Coulsona. Jenže vlna divácké nevole byla tak obrovská, že se Coulson vrátí v seriálovém Shieldu. A už teď si můžete vsadit, že vysvětlení jeho nesmrtelnosti bude klasickou podpásovkou. Ve třetím Iron Manovi zase Shane Black nemá to srdce zabít buď Happyho nebo Pepper, takže to jen jako by načne, a pak vyměkne a vrátí je do hry. V komiksu přitom Happy umře, mimochodem jako partner Pepper, a vymáčkne tak ze čtenářů emocionální reakci. Ve filmu se nic takového nekoná, protože všichni dopředu víme, že Pepper má v sobě Extremis, a tak jí pád do plamenů nijak neublíží. Jediný, kdo se tu nechal oblafnout, byl Tony Stark.

Je to zázrak, kámo, zázrak!

A pak tu máme samozřejmě případ nejaktuálnější. A protože je tak aktuální, že ho mnozí ještě možná neviděli, musím tenhle úvod patřičně natáhnout. Mnozí samozřejmě tušili, že Benedict Cumberbatch je Khan. A proto tušili, že druhý Star Trek je do jisté míry inspirován původním druhým Star Trekem. A tušili proto, že někdo umře. Když tenkrát před lety umřel Spock, bylo to definitivní. Tedy alespoň do třetího filmu, kde nám ho transplantovali do jiného těla. Z kina ovšem diváci odcházeli s vědomím, že jedna z nejoblíbenějších seriálových postav a nejikoničtější z Vulkánců je prostě pryč. Mrtvý. Rozmontovaný. Definitivně. Abrams podobné koule nemá, a proto se nám Kirk na márách vlastně ani neohřeje. Khanova krev ho po vzoru živé vody rozhýbe než byste řekli švec. A to je pro letošek asi nejpádnější důkaz toho, že hollywoodský přístup ke smrti se začíná blížit respawnování ve 3D střílečkách. Nebojte se ničeho, mládeži... pokud se obětujete za správnou věc, někdo nebo něco vás během chvilky postaví na nohy. Stačí mít kartičku VZP a všechno bude fajn. Až na to že nebude a tahle postupující vyměklost a neochota zbavovat se silných postav (čti dojných krav) je zhoubnou nemocí dobrých příběhů. Bohužel zároveň nemocí, kterou komerčně orientovaná kinematografie ještě dlouho nebude ochotná léčit.