Při pohledu do českých kin se nelze ubránit nadšení z toho jakým způsobem plní sály třetí Iron Man. Symbolický start letní blockbusterové sezóny, ale nemůže zakrýt probuzení dalších přidružených vlivů, které symbolizují Magnuskovy Jedlíci. I na ně v naší recenzi brzy dojde, stejně jako na ostravské upíry v Isabel nebo mluvící veverky v Kovářovi z Podlesí. Česká kinematografie zkrátka v květnu útočí vydatně a zlaťáky z našich daní mění ve smrtonosné zbraně (ačkoliv Smrtonosné zbraně bychom si nechali vlastně docela líbit). Pohled do loňského výpisu přiznaných podpor nejrůznějších českých projektů sice neodhaluje žádnou komerční jobovku, ale najdeme tam hodně zajímavé věci. Např. na Febiofest se loni dalo 2,5 milionu korun, na Letní filmovou školu půldruhého milionu, na Anifest rovný milion a Český lev získal půl milionu na svou propagaci. Další peníze, které si VAC chtělo vyprosit na Chodník slávy se získat nepodařilo. Kdepak by asi takový chodník stál a stáli bychom o něj? Podle mě to zas tak špatný nápad není. Minimálně byste některým svým neoblíbeným tvůrcům mohli šlápnout do úsměvu.

Dotace z fondu na podporu kinematografie jsem bral jen od čtyř milionů výše, protože to je při českých rozpočtech už dostatečně zajímavá částka, která může opravdu podpořit rozjezd celovečerního filmu. K filmům Klub 1948 a Krásné jsem při vší snaze nedokázal dohledat nějaké zásadnější informace (jedná se o dotace 8, 4 a 5 milionů korun). U dalších položek už je to zajímavější. Rozkoš (5 milionů) jde do kin na podzim 2013 - režisérka Zoufalců, Jitka Rudolfová, v něm zkoumá různé formy posedlosti - láskou, uměním, prací a možná i pracími prostředky. V hlavní roli Jana Plodková a vypadá to zatím jako něco, čeho bychom se rozhodně nemuseli bát.

Ostatně i nový film Petra Zelenky (Samotáři, Karamazovi), který se díky sedmimilionové dotaci snad konečně začne točit, nezní vůbec špatně. Oficiální zápletka Ztraceni v Mnichově zní totiž zhruba takto:

Sir „P“, 90letý papoušek šedý (Žako), který žil kdysi s Edouardem Daladierem, francouzským premiérem zodpovědným za podpis Mnichovské dohody, přijíždí do Prahy, aby posluchače seznámil se svým „pohledem“ na tuto historickou událost. Ve francouzském kulturním institutu se koná tisková konference… Za dramatických okolností papouška unese český novinář, který právě prochází krizí středního věku. Žakovy kontroverzní citace zesnulého Daladiera pak postupně vyvolají diplomatický skandál. Aby vyřešili situaci, rozhodnou se nakonec Francouzi spáchat atentát na svého vlastního národního hrdinu...

To je oficiální text producentů a já nemám důvod proti němu říct ani popel. Na takovou úchylárnu přispěju mnohem radši než na Menzelovy Donšajny (dostali pět milionů) nebo nějakou podivnou televiní kinopohádku. Další a další zkoumání výpisu však vede jen k pochvalnému bručení. Třeba nad dokudramatem o Olze Hepnarové, poslední popravené ženě v Československu, která v roce 1973 srovnala se zemí pomocí nákladního vozu Praga tramvajovou zastávku na pražském Strossmayerově náměstí. Zemřelo tehdy osm lidí, dalších dvanáct bylo zraněno. Jeden z jeho režisérů, Tomáš Weinreb, už v roce 2009 na tohle téma natočil kraťas a rozhodně tu je odkud dál brát. Tři miliony dobře investovaných korun. Totéž se snad bude dát říct i o čtyřmilionových dotacích Teorie tygra (zápletka neznámá, ale točí Radek Bajgar, producent Soukromých pastí) a Cesty ven (režisér Peter Václav se po debutovém Marianovi znovu vrací k romské problematice). Dokonce i čtyřmilionová vzpruha pro Křídla Vánoc je fajn, ač podle názvu vypadají jako pohádka, nezní úplně špatně - sváteční romantika odehrávající se v nákupním centru, kde se sejde Richard Krajčo, Vica Kerekes nebo Jakub Prachař by od režisérky Karin Babinské (Pusinky) minimálně nemusela vyznít úplně tuctově.

Další podpory už jsou menší, ale mnohdy neméně důležité. 250 tisíc pro podporu Cen české filmové kritiky určitě potěší nejen nás a např. 200 tisíc pro podporu distribuce dokumentární Lásky v hrobě v podstatě zajistilo, že se film dostal do kin už loni - a pobral nejedno ocenění a festivalovou účast. Alespoň ty peníze nešly na prokletou černou díru české kinematografie - Děti z Aporveru, která několikrát neúspěšně žádala o podporu. Bohužel pro nás ji dostala jinde.

Existuje totiž ještě program podpory filmového průmyslu, což jsou poslední dobou často propírané filmové pobídky. A tady se rozdávalo ve velkém především koprodukcím. 55 milionů urval jihokorejský Snow Piercer (Sněhoborec), v němž se bude Chris Evans rozhánět sekerou v postapokalyptickém světě, jež brázdí fajnový vlak. Většina filmu se natočila v barrandovských ateliérech. Francouzská koprodukce o Borgiích dostala ještě o milion víc (56 milionů korun), Poslední z Aporveru tudy utrhli 6,5 milionu (je to slovenská koprodukce), na deset milionů dosáhl německý snímek Kastelánka 3 (zní to jako hodně béčkový horor), na čtrnáct francouzský remake Angeliky nebo Hořící keř od HBO (pobídku mohou dostat i tuzemské projekty). Již zmíněná Rozkoš si odnesla dva miliony, Kovář z podlesí skoro pět. Bezmála dvacet pak náleží americké produkci Last Knights, kterou na českých hradech a zámcích točili Morgan Freeman a Clive Owen s režisérem japonské anime šílenosti Casshern.

Konceptová skica ze Sněhoborce - vlaku, který brázdí zmrzlou apokalyptickou krajinu

Tak co, jsou z vás spokojení investoři? Nebo byste to radši dali Marku Dobešovi? My v redakci se zatím nic točit nechystáme, ale za vaše pravidelné příspěvky jsme samozřejmě velmi vděční. I proto se statečně vydáme na většinu těch méně lákavých českých filmů a poradíme vám, jak se jim co nejlépe vyhnout...