Slibuju, že příště bude zase něco novějšího a nebudeme se hrabat v mém pokřiveném dětství. Dnešnímu snímku je totiž 40 let a vyrůstal jsem na něm stejně usilovně jako na kakau a tatrankách. Zatímco Američani měli svoje westernové bitky a Asiati ve filmech protěžovali shaolinské mistry, Italové ohromili planetu nesourodým duem Buda "Buchara" Spencera a Terence "fešáka" Hilla. Fungovalo to náramně, protože tihle dva nijak nezastírali, že celá choreografie sestává jen z facek a kopů do zadku. Kdyby to natočili v Americe, hraje k tomu typické svižné piánko, známé z černobílých grotesek. Místo něj tu máme italské disko, které až do půlky devadesátých let zamořovalo i tuzemské taneční sály. Obrňte se trpělivostí nebo si ztlumte zvuk, protože všechno ostatní rozhodně stojí za vidění.

Jestli se rozzlobíme, budeme zlí (1974) (CSFD, IMDB)

Neuvěřitelně primitivní zápletka, která se doslova prohýbá pod množstvím akčních scén. Tenhle film je možná nejslavnější týmovkou Spencera a Hilla, takže vybrat nějakou reprezentativní scénu je hodně těžké. Kromě bitek jsou tu i velké kaskadérské kousky (průjezd závodního auta domem plným nafukovacích balónků, moderní variace na rytířské souboje s motorkami místo koní, nezapomenutelné pěvecké číslo atd.). Bitka v tělocvičně ovšem pro naše účely poslouží dostatečně. Omluvte horší kvalitu a anglický dabing, protože nijak neničí to, co je pro naše duo specifické - unikátní bojový styl, skvěle přeposilované zvukové efekty a hlavně ohromné množství dobrých nápadů. Na některé z nich už možná budete trochu staří, ale dohromady to šlape i po letech a předvádí to čtyřminutovou bitku z dob, kdy v západní produkci končila bitka po dvou levých hácích.

P.S. Kdyby měl někdo zájem, mám doma originální VHS s filmem v původním českém dabingu. Na Aukru by mi určitě utrhli ruce.