Všichni víme, že Steven Seagal už nějaký čas v kuchyni místo mlácení lidí vyžírá ledničku, takže dnešní scéna je smutným vzpomínáním na doby, kdy jeho štíhlé alter-ego mlátilo svým aikidem protivníky s kadencí kombajnu během senoseče. Všichni si vzpomenou na Nica, obě Přepadení nebo Muže s cejchem smrti, ale Nemilosrdná spravedlnost leží tak trochu bokem. Je to škoda, protože tohle akční béčko se od klasických seagalovek trochu liší a hezky se to odráží i v jeho finální scéně.

Nemilosrdná spravedlnost (1991) (CSFD, IMDB)

Jak vyřešíte duel s Williamem Forsythem, jehož schopnosti začínají a končí u amatérského boxu, ale co mu panbů nenadělil na bojových uměních, to mu dal na charismatu týpka, kterému byste rozhodně nechtěli dlužit prachy? Maximálně využijete prostředí a thrillerovou atmosféru celého snímku. Seagal se jako anděl pomsty snáší na příbytek hlavního záporáka a při likvidaci Billyho a jeho kluků si rozhodně nebere servítky. Celá konfrontace graduje v kuchyni, kterou už někdo stihnul vymalovat střevy. Forsythe znovu a znovu nabíhá na Seagala s válečkem, pánvičkou a nožem, aby se jeho zbraně ocitly v rukou protivníka a rozdávaly bolest. Chytrá koncepce, těžící maximum ze Seagalovy převahy a lišácky využívající prostředí. Tolik krve a bodných či tržných ran v jiných akčních duelech taky jen tak neuvidíte. Náhle je úplně jedno, že je Forsythe jen bezmocnou loutkou v Seagalových rukou, do té doby totiž ve filmu stihnul napáchat tolik svinstva, že si užíváte každou Stevenovu ránu. Neúnavnost hlavního záporáka dokládá i to, že do něj Seagal po příchodu svého kolegy (to už v našem úryvku neuvidíte) ještě pro jistotu vyprázdní celý zásobník.