V druhé části našeho rekapitulačního pojednání dojedeme to, co jsme minule probrat nestihli. Je toho hodně, takže hurá do třídění vzpomínek!

ROK V KOSTCE - 1. ČÁST (od herce až po bizarnost roku)

Strana 1 z 8

1 2 3 4 5 6 7 8

Nejlepší soundtrack

Redakční tip: Atlas mraků

 

Asi nejvýraznější soundtrackový počin roku, který pomohl k tomu, aby se Atlas mraků zažral do srdcí fanoušků a aby šest jeho linií drželo ukázkově pohromadě. Soustředěná kompozice, v níž je jednoduchý hudební motiv rozveden až v bombastickou orchestrálku doprovázející akční sci-fi z 22. století, je klasickou ukázkou soundtracku, jenž pomáhá vytáhnout film o level výš.

 

Osobní tip Civala: Skyfall - Sam Mendes nevyužil Davida Arnolda, ale vsadil na svého dlouholetého spolupracovníka Thomase Newmana. Vyplatilo se - Newman totiž ustál velkolepé bondovské aranže a oslnil i jemnějším hudebním doprovodem, jenž do filmu pomáhal vmačkávat adekvátní emoce.

Osobní tip imfa: Cesta na tajuplný ostrov 2 - Průměrný film, našlapaný absolutně epickým soundtrackem od Andrewa Lockingtona. Neznáte? Poznáte. A navíc je tu i Rockova verze "What a Wonderful World". Nenutím vás, abyste koukali na film, pokud tedy nemáte slabost pro Vanessu Hudgens jako já a Cival, ale ten soundtrack si sežeňte. Nebudete litovat.

Osobní tip KarlaR: Temný rytíř povstal - Stejně jako u netopýřích filmů konstantně frajeřil Nolan, i Hans Zimmer pokaždé vytáhl z rukávu pár es. Napotřetí to byl kočičí klavírek, doprovázený Baneovým skandovacím supermotivem, který mrazil málem víc než maskovaný Tom Hardy. Další parádní práce současného soundtrackového krále!

Osobní tip Mr. Hlada: Mupeti - Ten Oscar v tomhle případě fakt nebyl za roztomilost slečny Piggy. Soundtrack Mupetů dokonale kombinuje humor s klasickými muzikálovými nářezy, ale nebojí se ani emocionálně silnějších momentů a je celkem fuk, že v nich plyšový žabák melancholicky vzpomíná na časy, kdy s partou půlmetrových loutek jezdil po Americe a dělal bordel. Je to neskutečně vtipné, ale zároveň i zatraceně dobře udělané. Podobných soundtracků asi moc nenajdete.

Osobní tip Dura: Hobit: Neočekávaná cesta - Ačkoli to nedosahuje božských kvalit Pána prstenů, pořád mi uši říkají, že v Hobitovi slyším víc „opravdové hudby“, než ve všech filmech za minulý rok. Mezi skladateli mocně vládne Alexandre Desplat, každý jeho kousek je skvělý a tak trochu jiný, ale pokud chci opravdu pompézní hollywoodskou hudbu plnou motivů k postupnému objevování, středozemský Howard Shore je pořád jasná volba.

Strana 1 z 8

1 2 3 4 5 6 7 8