Řekněme si to na rovinu. Každý den na světě vzniknou stovky filmů a vy nemáte šanci je nakoukat. Stejně tak nemáte šanci se probrodit tisícovkami hodin nově přidaných videí na YouTube. Unikají vám tutorialy na stavbu warcraftích postaviček ze žužu, utajované erotické scény Heleny Růžičkové nebo sestřih toho nejlepšího od Horsta Fuchse. Ale také mnohem užitečnější věci... třeba ty nejlepší 'akční) scény historie. A teď nemluvíme o finále čtvrtého Rockyho nebo scéně, ve které Arnie drží pod krkem predátora. Chceme vám ukázat i to, co možná neznáte, nebo už jste to v mysli odložili do spodních pater, a teď to rádi uvidíte znovu. Ty největší nářezy, od mano-a-mano komorních bitek přes masové držkové až po kreativní či přelomové okamžiky adrenalinovějších (sub)žánrů. Každý týden tu najdete nové video s krátkým popiskem. Nápadů máme dost, ale kdo chce, může mi do Vzkazníku poslat svůj tip do dalších pokračování (nepište to do diskuze pod článkem, jinak lidem zkazíte překvapení). Ale teď už hurá na první zářez, tedy pardon, nářez.

City of Violence (2006) (CSFDIMDb)

V hlavní roli tohohle filmu se objevují režisér a jeho choreograf, takže je od začátku jasné, že o zábavu nebude nouze. A my vám hned v úvodu nabízíme scénu, která je opravdovým davovým nářezem, tak trochu v duchu typických korejských bitek, kdy se sejdou dva gangy a v hooligánském stylu se začnou řezat (nejčastěji mačetami). Rozdíl je v tom, že tady máme víc než stovku teenagerů, rozdělenou do několika týmů - breakdance hipstříci, hokejisti, baseballoví hráči atd. a proti nim jednoho jediného policajta, který sice vládne taekwondem božího stupně, ale tváří v tvář téhle přesile musí vzít kramle a za usainovského sprintu sem tam opsat nějakou otočkou nebo chanovsky použít tu kolo, tu neonový nápis, aby nakrmil neustále dorážející dav. Je to tzv. stříhané za běhu a choreografie nehraje na estetiku, ale spíš na celkem věrohodný pocit toho, co sakra můžete dělat, když vám jde po krku dav fanynek Justina Biebera. V závěru se k osamělému bijci přidává kámoš z dětství a celá scéna nabírá větší obrátky. Však to znáte, Double Dragona je taky lepší hrát ve dvou. Korejská choreografie se samozřejmě od těch ostatních asijských liší. Hodně kopů a otoček, ale když to někdo umí, je to na to radost pohledět, a tady navíc opravdu vnímáte, že proti davu nemají hrdinové šanci. Proto má taky scéna logickou pointu. Ani zbytek filmu ale není k zahození, nabízí skvělý souboj na nože a spoustu dalších akčních erekcí.