Ve třetím díle naší stále ještě celkem nové rubriky se ke slovu dostane muž, kterého byste možná nečekali. Jsme totiž v téhle rubrice demokratičtí, a tak oslovujeme všechny možné filmaře i osobnosti z veřejné sféry. I takoví, jejichž díla nám nevoní, nám můžou v klidu sdělit svoje preference.
 
Ano, dnes své favority odtajní Tomáš Magnusek. Poprvé na sebe upozornil jako producent filmu Pamětnice, kde se sešly domácí herecké legendy, komerční úspěch se však dostavil až s kontroverzními Bastardy. Příběh o pomstě z prostředí zvláštní školy svým tématem a drastickou kampaní upoutal dost diváků na to, aby vznikla dvojka. A teď i trojka, která by měla celou sérii uzavírat. Tu si Tomáš Magnusek nejenom napsal, ale poprvé si u ní vyzkoušel i režii. Bastardi 3 vstupují do českých kin už zítra. 
 
A od pana režiséra máme vyřídit pozdravy čtenářům, které navíc prosí, aby film nehodnotili, dokud ho sami neuvidí.  
 

1. Babí léto (2001, r. Vladimír Michálek)
 
Herecké mistrovství starých bardů české kinematografie v poměrně jednoduchém příběhu.


2. Všichni moji blízcí (1999, r. Matěj Mináč)

Dojemné.


3. Ken Park (2002, r. Edward Lachman, Larry Clark)

Nádherné situace.


4. 2012
 (2009, r. Roland Emmerich)

Snad díky záběru, kdy na Archu nastupuje šestaosmdesátiletá královna se svými dvěma psíky, to mne fakt překvapilo.


5. Sedm hladových (1988, r. Karel Smyczek)
 
Zbytečně zapomenutý příběh režiséra Karla Smyczka. 
 
 
6. Václav (2007, r. Jiří Vejdělek)
 
Nádherná hudba. 
 

 
7. Requiem pro panenku (1992, r. Filip Renč)
 
Snad kvůli věku, kdy jsem ho viděl poprvé (10 let). 
 
 
Tak co na výběr říkáte? 
 
Příště: textař Michal Horáček