Když se řekne Blu-ray, ozve se několik skupin lidí. Jedna bude nadávat, že se jedná o moc drahou srandu a nepřestane tvrdit, že ta technologie je vlastně k ničemu (rozdíl oproti DVD prý vidět není). Druhá bude vysoké rozlišení bezmezně opěvovat (zdravím). A třetí bude ódy pět také, ale stížnost na vysoké ceny disků si stejně neodpustí. Bude přitom v právu. Blu-ray formát už je mezi námi několik let a po celou dobu se jeho cena pohybovala v astronomické výši. Ale nebojte, pionýři, blýská se na lepší časy!

Společnosti Magic Box i Bontonfilm nedávno snižovaly ceny jak u katalogovek, tak u novinek, takže teď zpravidla pořídíte novinku za šest set korun, zatímco novou katalogovku za pětikilo. Háček je samozřejmě v tom, že téhle "agresivní cenové politice" padly za oběť bonusy. Edice se často objevují ošizené o bonusovou placku. Což je vedle amerických edic za dvacet dolarů, kde dostanete i digitální kopii, DVD kopii a samozřejmě onen bonusový disk, samozřejmě i nadále šílený nesmysl. Ale situace se zlepšuje. Jen to pár let trvalo.

Na českém trhu se každopádně nedávno objevil ještě jeden staronový distributor, který chápe, že lidé slyší především na nízké ceny. Ostatně žijeme v Česku, je to snad nějaké překvapení? Vznikla tak Blu-ray edice, následovník slavné stánkové DVD edice. Její cíl je docela jednoduchý: zprostředkovat zákazníkům zábavu ve vysokém rozlišení, aniž by přitom museli sahat hluboko do kapes.

Samozřejmě to má svá proti. Na disku vedle filmu v originálním znění a v češtině nenajdete vůbec nic. Bonusy se prostě nevedou, což vlastně není žádné překvapení - často se jedná o nezávislé snímky, případně o televizní produkci. Zvuk navíc zůstává v SD, takže pravé HDčko dostanete jen ve fromě obrazu. A to jen občas, protože některé tituly nejsou v 1080p, ale v televizním 1080i. Hádáte správně - jsou to ty televizní. Ale nebojte: Většina lidí ten rozdíl stejně nepozná.

A aby toho nebylo málo, technická kvalita přepisů je podprůměrná, jako referenční proto disky budete používat jen stěží (největší problémy mají s macroblockingem, šumem a s posterizací). Pokud jste ochotní zaplatit tuhle daň, za pouhé dvě stovky (ano, ve srovnání se zámořím je to furt dost, na Blu-ray poměry našeho trhu ale extrémně málo) si můžete každý měsíc vybrat ze tří novinek.

Nejsou to samozřejmě žádné hity. Na Spielberga, Baye nebo jakéhokoliv jiného velkého hollywoodského tvůrce můžete zapomenout. Mezi vskutku sračkoidní produkcí se ale sem tam objeví i zatraceně zajímavý film, který by stál i za klasické pětikilo. A jelikož se při pohledu na distribuční výhled zdá, že Blu-ray edice dosáhla svého kvalitativního vrcholu, pojďme se rychle ohlédnout za těmi několika tituly, které se povalují v trafikách a pokoušejí se českého Frantu přesvědčit o tom, že Blu-ray a vysoké rozlišení už jsou téměř pro každého. Vždyť Blu-ray přehrávače vyjdou na pár šupů a i pěkná televize se dá sehnat třeba do deseti tisíc - to je pak úplně jiná podívaná...

Nabídku docela statečně otevřela dvojice nepříliš zajímavých titulů: dobrodružné Eldorado a polodokumentární Bílý lev. Zatímco první zmíněný neuchvátí ani podprůměrným přepisem, ani tříhodinovou stopáží (je to dvoudílná televizní záležitost) a vlastně ani ničím jiným (ten film je jednak dementní, druhak... dementní), Bílý lev slibuje pěknou pohádku alespoň pro děti - vypráví o ztraceném lvíčeti, které musí vyrůst, aby si znovu zasloužilo žit ve své smečce.

Popravdě si už z filmu pamatuji jen to, že se odehrával v Africe a dějem provázel neskutečně přepjatý černoch posedávající u ohýnku. Ale Bílý lev těžko někoho urazí. Jde prostě o pohádku, kterou nějaký dobrodruh poskládal z tuny dokumentárních záběrů. Že je ve vysokém rozlišení na co koukat, dokazuje i fakt, že byla kamera ověnčena všelijakými oceněními (o kterých jste pravděpodobně nikdy neslyšeli;). Jen škoda, že přepisu chybí dostatečný datový tok - ten omezuje prakticky všechny aspekty obrazu. K horšímu.

U slabších kousků ještě chvilku zůstaneme, i když si dovedu představit, že některé fanoušky Terryho Pratcheta teď nadchnu. Britská televizní stanice Sky zadaptovala do dvou částí jeden z mnoha jeho příběhů Zeměplochy, konkrétně Zaslanou poštu. Pratchettovi fanoušci jsou z ní prý nadšení, osobně jsem v téhle potrhlé fantasy ale nenašel nic, co by mě přimělo se do prací autora začíst, nebo nedej bože kouknout na další televizní filmy odehrávající se v jeho světě.

Zaslaná pošta nicméně aspoň v několika bodech potěší. I přes fakt, že se jedná o televizní produkci a že se odehrává dohromady asi jen na třech lokacích, se snímek zvládne tvářit relativně nákladně. Kulisy a kostýmy přesvědčí, a když v nich pobíhá třeba snaživý Richard Coyle, dá se na film koukat. Nadšeným reakcím sice nerozumím, protože tu moc nefunguje humor ani dramatické dějové linky, ale furt je to lepší, než poslední (nebo vlastně všechny) Narnie. A to je, vzhledem k rozpočtovému nepoměru, co říct.

U fantasy ještě chvíli zůstaňme, i když... Zátoka pirátů se tváří spíš jako německý pokus o historický velkofilm. Na téhle produkci jsou občas neskutečně vidět peníze a kamera se za každou cenu pokouší vypadat světově. V té změti slabých dialogů o ničem, které hlavní hrdinové pronášejí ve snaze doplout k závěrečným titulkům, vás ale těžko zvládne nadchnout.

Mnohem víc totiž člověka bijí do očí příšerné herecké výkony, které při zapnutém dabingu dotvářejí pravé filmové zlo. Film skoro nemá pointu ani vyvrcholení, většinu stopáže se hlavní hrdinové plácají odnikud nikam a režisér není schopný doručit solidní řemeslo ani během nudných akčních scén, v nevěrohodných romantických pasážících, ani v dramatických okamžicích. Ten film je čiré dramaturgické peklo. A nemyslete si, že jste viděli všechno, když za sebou máte poslední dva díly Transformers - tohle je úplně jiná liga! Samotný přepis je jinak nekonzistentní a celkově velmi slabý. Mizérii, kterou tenhle film po obrazové stránce předvádí v nočních interiérech, jsem nezažil ani na VHS kopii dvaadvacáté generace. Obraz se pod náporem zrna a šumu rozpadá tak, že hlavy připomínají spíš propíchané nafukovací repliky Marsu. (Ještě jedna fantasy pod štítkem Blu-ray edice vyšla: Krabata jsme ale recenzovali už dříve zde.)

Než se vrhneme na to nejlepší, u filmového zla ještě zůstaneme. Tentokrát to bude jeho čirá podoba, pod štítkem Blu-ray edice totiž vyšlo Far Cry. Takže dvě slova: UWE BOLL. Našim čtenářům důvěrně známý tvůrce, do kterého se filmoví kritici velice rádi strefují (a on se pak na oplátku v pěstních soubojích s radostí strefuje do nich;).

Co si budeme povídat. Far Cry sice představuje jednu z režisérových silnějších chvilek (viz trailer), nic to ale nemění na faktu, že se jedná o hloupé akční béčko, které trpí dementními postavami, tupými dialogy i blbě natočenou akcí. Takže ruce pryč.

Čeho byste si naopak rozhodně všímat měli, je severská pecka Zlo mezi námi (aka Ondskan nebo Evil). Film o chlapci, který je za své chování poslán do internátní školy ve Stjarnsbergu, se dlouho tváří, jako by oním zlem byl jeho hlavní hrdina. Jenže Erik je pouze jeden z těch chlapců, kteří si domácí násilí kompenzují v nevinných bitkách. Kdežto chlapci ve Stjarnsbergu, to je úplně jiná liga.

V internátní škole nejsilnější studenti aplikují skoro až fašistické praktiky, a to si Erik samozřejmě nenechá líbit. Jenže jak bojovat proti zlu, které schvaluje i samotné vedení školy? Žádná legrace. Naopak, psychologický boj, ze kterého mrazí. Výborné herecké obsazení a pečlivá režie Mikaela Håfströma pomáhají zhmotnit autentický teror, srdceryvné, ovšem mnohovrstevnaté utrpení. Zlu mezi námi se daří poukázat na to, jaká zvířata občas lidé dokážou být a jak marný boj proti nim většinou bývá. Nejděsivější na něm zůstává, že se odehrává ve stínu končícího fašismu v Evropě, a vlastně tak reflektuje fašistické praktiky, které na některých místech mohly setrvat i po pádu Hitlera. Neskutečně intenzivní podívaná - viz naše VIM.

V podobném období se odehrává Plamen a Citron, film o dánském protifašistickém odboji, který je natočen podle skutečných událostí. Opět výborné psychologické drama, které těží z toho, že hlavní hrdinové často netuší, jestli vůbec zabíjejí správné lidi. Český divák na něm navíc ocení tematickou příbuznost s příběhy bratrů Mašínových, podobně kontroverzních postav z našich dějin.

Plamen a Citron navíc může nalákat na zajímavé obsazení, kterému samozřejmě vévodí Mads Mikkelsen, proslavený první craigovskou bondovkou. Nebylo by ale fér, všímat si jen jeho nemluvné a věčně zpocené postavy, podobně výborně tu totiž hraje každý, kdo se na scéně objeví. Film pak trpí jen trochu slabším prostředkem, v němž se přešlapuje na místě - jinak jde o výborné drama, které funguje ve všech směrech, v jakých fungovat má.

Z historie do současnosti. Cela 211 je vězeňské drama, jehož hlavním hrdinou je hlídač v kriminále, který se během svého prvního pracovního dne ocitne uprostřed vzpoury. A během následujících hodin se musí stát (kvůli utajení) její součástí.

A je to hodně dramatická podívaná. Juan musí vězně přesvědčit, že je jedním z nich, a zároveň hrát na obě strany, protože se ze vzpoury brzy stane průšvih mezinárodních rozměrů. Jenže jakmile se do hry připlete i Juanova těhotná žena, začne být zle. Možná vám to nebude znít kdovíjak atraktivně. Cela 211 ale stojí na zajímavém scénáři, který perfektně vykresluje hlavní hrdiny ve vší rozporuplnosti a s ohledem na to, jak musí v příběhu lavírovat. Člověk tak úplně neví, komu kdy fandit, karta se každých pár minut obrací, a proto tohle skvělé drama těží z faktu, že prakticky nikdy nevíte, co se v příštích minutách stane. Tenhle film si ujít rozhodně nenechte - viz recenze DVD.

Zatím poslední film z nabídky Blu-ray edice na první pohled neoslní. Jakmile si ale uvědomíte, že nepřítulná kamera a spartánská režie odrážejí duševní rozpoložení hlavních hrdinů, Vinyan vás dostane. Film vypráví o manželském páru, který před půl rokem ztratil syna - odnesla ho vlna tsunami. Jeanne však jednoho dne spatří svého syna v televizi a spolu s mužem podniká zoufalou výpravu do barmské džungle, aby svého potomka našli. Jenže výprava se nevyvíjí moc růžově, protože Jeanne pomalu ale jistě ztrácí rozum, čehož okamžitě využívají místní pašeráci. Netrvá dlouho a pár zůstává v barmské džungli sám a musí čelit zdejším domorodcům - děsivým spratkům, vyváleným v hlíně.

Vinyan (s debilním podtitulem Dobyvatelé barmské džungle) je jeden z mála filmů, při kterých mě pohltila nefalšovaná hrůza. Jeannin pozvolný duševní rozklad a rodičovské zoufalství je podán velmi intenzivně, přidejte neustálou nejistotu, co se s párem bude dít dál, a máte z toho opravdu hodně těžko stravitelnou podívanou. Možná je ke konci trochu přitažená za vlasy, možná není příjemné, se na ní dívat. Možná to není jeden z těch filmů, o kterých se budete s přáteli bavit nad pivem, nebo který pustíte přítelkyni na Valentýna. Ale dost možná se z něj poserete strachy. A to se počítá. Kvalitních hororů je málo. Tohle je jeden z nich.