Už jsme se začínali bát. Sequelitida je prevít a sežvýká většinu projektů bez ohledu na to, jak kvalitní byly jejich předchůdci. Bývá přitom jedno, zda se držíte jedničky jako pominutí, nebo se snažíte uhnout někam úplně jinam. Ústí to v nenaplněná očekávání, nadávaní na recyklační úchylku továrny na sny a vůbec kolem létají samé nepěkné emoce.

Letošní rok je potom pro pokračování, rebooty, spin-offy a podobnou havěť výjimečný. 27 "značkových" filmů totiž láme rekord z roku 2003 (tehdy se jich urodilo 23) a jen málo z nich budí velká očekávání. Většina je naopak zavržení hodná už od chvíle, kdy byly ohlášeny. A přestože mezi ně Pařba v Bangkoku z počátku nepatřila, minulé měsíce přinesly jen a jen obavy.

Když Todd Phillips před dvěma lety stvořil Wolfpack, bylo to obrovské překvapení. A přitom byl recept tak jednoduchý: Banda tří (chcete-li čtyř) kamarádů se hrozně zlámala ve Vegas a musela druhý den pátrat po tom, co vlastně celý večer dělala. Výsledek? Excelentní ohlasy udělaly z filmu obrovský hit a tahle stylová a především chytrá zábava se samozřejmě dočkala rychlého odklepnutí sequelu.

Brzy jsme zjistili, že se v něm podíváme na Stuovu svatbu do Bangkoku (fanoušky Heather Graham to štve dodnes), což neznělo jako moc špatný nápad. Jenže pak už to šlo jenom z kopce. Teaser sice nebyl vůbec katastrofální, ale vzhledem k množství odhaleného materiálu přišel pět minut po dvanácté. A trailer potom vytáhl překvapivou dávku recyklovaných vtipů, které držela pohromadě jenom stará známa parta. Další kocovina? Další hledaní ztraceného kámoše? Další zvířecí kamarád? Kde je něco nového a proč by mělo být podruhé vtipné to samé?

Nostalgie zkrátka tak nějak nefungovala, což se ale naštěstí nedá říct o čtyřech nových TV spotech. Ty totiž skromně řečeno... naprosto vládnou! Určitě je to kratší stopáží a zbrusu novými scénami, kýžená údernost, jíž upoutávky zatím postrádaly, je tu ale přítomna v každé vteřině. Všechno do sebe najednou zapadá, recyklování se mění v příjemné odkazování (Jonas Brothers!) a člověk dostane okamžité nutkání volat do nejbližšího kina, když že už sakra bude premiéra.

Wolfpack jako by se konečně probudil k životu. Každá hláška míří do černého, každý Stuův výkřik zahřeje u srdce a u každého pomrknutí na jedničku (je tu i další nevinný kojenec!) máte chuť dát si repete Pařby ve Vegas. A když se šikovně objevují věty obsahující "už zase?!", tak prostě víte, že Phillips a jeho parta vědí také. Trvalo to zatraceně dlouho, ale vítejte zpátky, chlapci. A koukejte nový materiál urychleně protlačit do trailerů, protože ve snadno přehlédnutelných spotech zase tolik dobroty nenadělá.

 

Česká premiéra Pařby v Bangkoku? 9. června 2011