Naše soundtracková posila přináší dvě vydatné ostčkové recenze...

Hanna

Autor: The Chemical Brothers
Stopáž: 50:01
K nepřeslechnutí:  Escape 700, Hanna’s theme (vocal version)

Je dost možná zjednodušující a závádějící hned v úvodu porovnávat soundtrack k dobrodružnému filmu Hanna s hudbou pro sci-fi Tron: Legacy, nicméně nelze ignorovat skutečnost, že se dvě skupiny, které natolik výrazně definovaly podstatu taneční hudby, setkaly v krátkém časovém horizontu na poli filmové hudby. Nutno však říci, že francouzské duo Daft Punk uspělo daleko lépe.  Zatímco jim se podařilo neotřelým způsobem skloubit „anachronicky“ znějící elektroniku s čistě orchestrálními pasážemi, hudba od The Chemical Brothers je po většinu času jen nezajímavá, málo melodická a kupodivu neobstojí ani její elektronická část. V Tronovi fungovala syntetická hudba více jako ornament a měla důležitý význam ve vztahu k estetice počítačového světa. Výsledek působil moderně, ale v žádném případě nedevalvoval rytmus vyprávění ani styl filmu, nemluvě o hodnotách filmové hudby obecně. Oproti tomu soundtrack Hanna - rozkročený někde mezi filmovou hudbou a elektronickým albem - není na samostatný poslech takřka ničím zajímavý nebo působivý (autor recenze však zatím neměl možnost posoudit, jak doprovod funguje ve filmu).

Příležitostný pokus o přesah k tradiční kompozici vyznívá v podání The Chemical Brothers poněkud hloupě a svou trivialitou vzbuzuje v posluchačovi spíše rozpaky – The Devil Is In The Details. Skalní příznivce těchto hudebníků pro změnu ničím nepřekvapí elektronická část alba, které sice místy nechybí tempo, ale na úkor výraznější invence. Progresivní nakonec není ani úkrok směrem k archaickému zvuku syntezátorů, které v daleko zajímavějším podání použili autoři hudby pro The Social Network, případně zmiňovaní Daft Punk. I navzdory tomu, že nelze hovořit o jakkoliv výjimečné úrovni elektronického zvuku a zvukového designu obecně, jsou to právě tyto skladby, které lze ve výsledku označit jako nejlepší – Escape 700, Hanna´s Theme (vocal version).  Nejsilnější okamžik alba zazní až v závěru se skladbou Hanna´s Theme (vocal version), kdy je ženský zpěv velmi obratně doprovázen tolik protěžovanou elektronikou. Výsledek je na jednou stranu emotivní a křehký, zároveň však dostatečně dynamický a zvukově pestrý.

Hanna je vysloveně módní soundtrack, který však vlnu „avantgardní“ filmové hudby nijak neprohlubuje, dokonce nerozevírá ani polemiku o potenciálně nových výrazových formách. Dokonce by se dalo říci, že právě tendence pootáčet vkus a manipulovat s estetikou určité bizarnosti je už svým způsobem pasé. Modernost spočívá v něčem úplně jiném a dovoluji si opět proklamovat zmiňované duo Daft Punk, kterému se v Tronovi podařilo protnout hranice tradičního s novým a ve spojení s filmem vytvořit pohlcující audiovizuální zkušenost. I navzdory své neobyčejnosti tak vznikl zcela obyčejný soundtrack – místy ambientní, místy elektronicky tepavý, ve zbytku pouze podivný. Zvláštní paradox a známka toho, jak obtížně si album bude své posluchače hledat. Ve výsledku si totiž nepochutná patrně nikdo.

Hodnocení: 4/10

Seznam skladeb:
1. Hanna’s Theme (2:08)
2. Escape 700 (5:16)
3. Chalice 1 (0:47)
4. The Devil is in the Details (3:22)
5. Map Sounds / Chalice 2 (0:15)
6. The Forest (1:07)
7. Quayside Synthesis (1:21)
8. The Sandman (1:45)
9. Marissa Flashback (2:44)
10. Bahnhof Rumble (2:37)
11. The Devil is in the Beats (2:34)
12. Car Chase (Arp Worship) (4:58)
13. Interrogation / Lonesome Subway / Grimm’s House (4:25)
14. Hanna vs Marissa (1:46)
15. Sun Collapse (0:11)
16. Special Ops (1:28)
17. Escape Wavefold (3:21)
18. Isolated Howl (0:41)
19. Container Park (3:45)
20. Hanna’s Theme (Vocal Version) (5:28)

 

Útěk ze Sibiře

Autor : Burkhard Dallwitz
Stopáž: 42:34
K nepřeslechnutí: Interrogation, Lake Baikal, Freedom?

Německý rodák Burkhard Dallwitz je zatím nepříliš známý, ale o to zajímavější skladatel, za jehož nejlepší dílo lze považovat soundtrack pro film Truman Show. Při práci na dramatu Útěk ze Sibiře, vyprávějícím o skupince vězňů a jejich útěku z ruského gulagu, se opět spojil s režisérem Peterem Weirem a vznikl tak jeden z nejpůsobivějších soundtracků poslední doby. Pro Weira je hudební doprovod důstojnou rovinou filmu a významným výrazovým prostředkem. Přesné propojení obrazu a hudby pak naprostou samozřejmostí. Zároveň s tím hovoříme o režisérovi, který zmiňovaný vztah obrazu a hudby prohlubuje a poměrně odvážně experimentuje s mnoha žánry a trendy – viz. nasazení syntezátorové skladby Jeana-Michela Jarreho Oxygen jako leitmotiv válečného filmu Gallipoli. Útěk ze Sibiře je v mnoha ohledech tradiční, nicméně cit pro nasazení hudby k filmovému obrazu je neoddiskutovatelný.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že epickému vyprávění o cestě napříč kontinentem bude vévodit okázalá, ve všech ohledech obrazotvorná kompozice, opak je pravdou. Hudba se nese v minimalistickém duchu a je takřka bez výjimky elegická, až tragická. V žádném ohledu nepoukazuje na majestát cesty či dramatičnost útěku, ale na úkor velkých dějin akcentuje postavy a individuální příběhy. Již první skladba Interrogation předjímá podstatu celého alba – táhlé smyčcové plochy, harfa, temná elektronika. Hluboké smyčce a pozvolna gradující melodie občas připomenou Zimmerovu Tenkou červenou linii. Krystalicky čistý zvuk arménského duduku, podbarvený navíc perkusema a hrou na strunné nástroje, odkazuje pro změnu na Gladiátora (Freedom?, Mirages don´t have Birds). Atmosferické, hypnotickým tempem plynoucí melodie narušuje pouze skladba Escape, která skrze svou „agresivitu“ nejen že nezapadá do hudebního celku, ale sama o sobě je bezpochyby nejslabším příspěvkem.

Poněkud tíživá atmosféra soundtracku a monolitičnost bude pro řadu posluchačů dozajista velkou bariérou, přesto by bylo nedorozuměním Dallwitzovu hudbu slepě odmítnout po prvním poslechu. Ten vyžaduje soustředění a dost možná i patřičnou náladu, přesto se jedná o dílo, které výrazným způsobem přesahuje standardy současné filmové hudby. Škoda jen několika příliš povědomých pasáží a nezáměrných citací, které soundtrack z prvoligové škatulky nutně vyčleňují. Ale i tak je Dallwitz příslibem velice zajímavého a sledování hodného skladatele.

Hodnocení: 8/10

Seznam skladeb:
1. Interrogation (3:39)
2. New Arrivals (1:16)
3. Plans for Escape (1:58)
4. A Brave Man (1:00)
5. Escape (2:48)
6. Lake Baikal (3:35)
7. Freedom? (3:02)
8. Mirages Don't Have Birds (2:34)
9. The Abondoned Temple (1:17)
10. Water! (3:36)
11. Tibet (5:26)
12. India (1:58)
13. Keep on Walking (2:42)
14. Closing Credits (7:39)