A jsme potřetí v sedle. Ráno se na internetu objevil oznamovací teaser Transformers: The Dark of the Moon, což znamená jediné: V červenci se bude každý z nás muset rozhodnout, jestli dá Michaelu Bayovi další šanci, aby mu vytřel zrak mlátícími se roboty. Pomsta poražených sice vydělala neskutečný balík, všichni ale víme, že kvalit jedničky nedosáhla. A některé dokonce naštvala natolik, že nad Bayem úplně zlomili hůl.

Dokáže ale jeden pokažený film zbavit člověka veškerých tužeb po epickém akčním blockbusteru? Možná. Bay každopádně dělá všechno proto, aby trochu náročnější diváky získal zpět na svoji stranu. A nejspíš to i myslí upřímně, jelikož pozval bandu novinářů do svojí střižny a odpověděl jim na všechny otázky, které poslali jeho směrem. Kompletní rozhovor si můžete přečíst na stránkách Collideru (je to macek – ale pro fandy Baye naprostá povinnost), já se teď pokusím vytáhnout těch pár úplně nejzajímavějších odpovědí na téma 3D a kvalit filmu a volně je přeložit do našeho mateřského jazyka.

Tak především. Proč se Bay vrhnul rovnou do třetích Transformers, když dlouho mluvil o tom, že si před nimi dá pauzu u menšího filmu?

Sám Michael Bay k tomu řekl: Pravdou je, že mě vzali do Vegas. Že tam prý chtějí oslavit 400 milionů na americkejch tržbách Transformers 2. Nalili mi Martini, pak ještě jedno (ačkoliv já dvě nikdy nepiju) a povídaj: „Musíme si promluvit, Mikeu. Jestli teď hned nenatočíš třetí Transformers, jsme v hajzlu.“ Chlápek ze studia, vlastně můj kamarád, říká „Prostě potřebujeme blockbuster.“ A ono je těžký dát něco dohromady každý dva roky, protože když nezačnete v září (tohle bylo v srpnu) nebo nejpozdějc v říjnu, je dost problém to dát do kupy ten další rok. Tihle chlápci jsou pod hrozným tlakem, tak říkám „Eh… bude to drahý, ale dobře.“

Odtud se začala odvíjet další kapitola robotích radovánek, které tentokrát budou mít o rozměr víc. Co na to Bay, který slavně prohlásil, že je 3D zbytečná ptákovina?

MB: Navzdory všem fámám prohlašuju, že mě studio do 3D nenutilo. Jenom z nich vypadlo: „Nezajímalo by tě 3D?“. A já na to : „No…“. A pořád mi volali Jeffrey Katzenberg a Jim Cameron: „Musíš jít do 3D, musíš jít do 3D, musíš jít do 3D!“ Navštívil jsem Jima na place Avatara, kde jsem viděl všechny ty obrovský kamery a modrý pozadí a říkám si: „Tohle fakt není nic pro mě.“ Docela mě to děsilo. Hlavně proto, že já prostě točím v reálnejch lokacích. Ne ve studiu s plátnem, kde je klimatizace, nepráší se a všechno si člověk jenom představuje. Nejsem zvyklej mít všude na place velký kamerový vozejky, ze kterejch se táhnou dlouhý kabely do supermoderních počítačů.

Takže jsme nejdřív strávili pět měsíců tím, že jsme prozkoumávali společnosti, co dělají konverze. Z každý firmy k nám někdo přišel udělat prezentaci s tím, že vysvětlil, jak by na to šli. A já jsem začal přemýšlet: „ OK, co kdybysme to fakt dlouho konvertovali?“ Dobrá konverze se dá udělat, ale spolkne to haldu času. Tak si říkám, že bych měl radši zkusit ty Jimovy kamery. Měl jsem teda k dispozici jeho studio a kamerový systémy, ale bylo to pro mě těžký, protože jsem old-school zastánce celuloidu a neznám nic krásnějšího než starý dobrý anamorfní čočky. Přechod na digitál tak pro mě nebyl jednoduchej. Přijde mi to hloupý a close-upy s tím podle mě furt vypadají hrozně. Ale to je možná jenom můj vkus. Nicméně, když jsme ty kamery vytáhli, začaly kolovat hororový historky z předchozích natáčení. Že s tím prej jde udělat tak 10 – 20 záběrů za den. Já jsem ale zvyklej dělat tak 40 - 50, takže říkám: „No, to není dobrý. U filmu za 200 mega to slušné protáhne natáčení. To bude pohroma."

Nakonec to ale byla skvělá zkušenost. Musíte si jenom najmout spoustu 3D expertů. Všechny záběry ve 3D totiž nejsou úplně perfektně sladěný. Často je to zátěží na jeřábu, kterej zvedá dvě kamery. Nebo prostě máte obrovskej vozejk, po kterým to taky potřebuje hodně dolaďování. Ale už se to dá. Každopádně je potřeba pak ještě každej 3D záběr řádně projít a dotáhnout do konce.

Problém je jinak v tom, že si studia nedávají na 3D dost času. Jde to udělat dobře, ale taky špatně. Osobně si myslím, že pořádný 3D stojí tak 30 mega. Málokdo to přizná, ale to je vážně cena slušnýho 3D. Studia to občas dělají za deset nebo za dvanáct. 30 je ale i se štábem a vybavením. Ty kamery se pronajímají dost draze. A když chcete robota pro každý oko zvlášť, je vždycky tak o 30% dražší, protože děláte veškerý triky dvakrát. A pak je ještě musíte správně zasadit k sobě. Věděl jsem, že 3D u Harryho Pottera nezvládnou, protože ta firma, co najali, na to prostě neměla lidi a prostředky.

Co se týče hloubky záběrů, občas 3D nemůžete docenit, protože potřebujete tak 3 – 4 vteřiny, abyste ho pocítili. Takhle to má většina lidí. Takže třeba v krátkým teaseru je vám 3D dost k ničemu, protože jsou tam většinou kratší záběry. Tohle docela změnilo můj režijní styl ve filmu – je tam mnohem víc záběrů z dálky a kamera se tolik neklepe.

3D ale ještě zdaleka není připravený na všechno. V podstatě nezvládá slow-motion, ani nemůžete točit v hodně prašným prostředí. Máte prostě s sebou moc elektroniky.

Film je nakonec v poctivém cameronovském 3D v drtivé většině záběrů. Z 2D se konvertovaly jen ty, které tak vůbec nešly natočit (plus close-upy). A co další vylepšení oproti Pomstě poražených?

MB: U druhýho filmu jsme se spálili. Byla stávka scenáristů, takže jsme se museli shodnout na příběhu během tří týdnů, a pak se šlo stávkovat. Bylo to celý úplně debilní a nebylo to fér vůči scenáristům, vůči mně, ani vůči nikomu jinýmu. Pořád mám TF2 za zábavnej film, ale v něčem prostě selhává. Proto jsme u trojky vycházeli z mnohem lepšího scénáře a vrátili se trochu k základům. Je tam hodně cool akce, cool konspirace a neakční scény s robotama, který lidem ve dvojce tak chyběly. Navíc je tam jejich velkej konflikt, takže se moc těším na výsledek.

Je to taky mnohem vážnější film, protože jsem se zbavil veškerýho infantilního humoru. Jsou tam sice dva menší roboti, ale nedělají žádný blbiny pro nejmenší. Takže neinfantilní Transformers, mnohem vážnější než předešlý díly. Pořád jsou zábavný a epický, ale tentokrát toho mají postavy během akce mnohem víc na práci. Moje největší touha byla přidat šťávu osobním soubojům. V minulejch filmech prostě přijela kavalerie, v tomhle se to neděje. Je to jako Černý jestřáb sestřelen – malá skupinka, která je v hajzlu. Je to tak mnohem intimnější a prostě jiný.

Tak takhle by podle Baye mělo vypadat finále robotí trilogie. Anebo se bude pokračovat?

MB: Pár věcí jsme nechali otevřenejch. Přesto je tu dost finální tón, a když někdo umře, je prostě po něm. Nebude se konat žádný další magický oživování.

Na Transformers je každopádně hezký to, že je jejich vesmír tak příběhově bohatej. Můžete pak zas vyprávět třeba o Cybertronu… Ale nemyslím si, že by to zahrnovalo Shiu a ostatní. Po tomhle filmu je čas přesunout se k něčemu dalšímu. Předat pochodeň.

Ještě jednou nabádám k přečtení kompletního rozhovoru na Collideru.