Článek obsahuje pár spoilerů. Nemělo by ale jít o nic, co chtějí tvůrci mermomocí tajit.

Vzpomínáte si ještě na loňské celosvětové promítání 20 minut z Avatara, které výrazně dopomohly probudit 3D mánii? Inu, James Cameron už není jediný, kdo si pro svoje trojrozměrné dílo připravil malý předvoj. Něco podobného si troufnul i Zack Snyder s Legendou o sovích strážcích, jejíž zhruba stejně dlouhé preview mohli američtí novináři zhlédnout již v červenci. Po pozitivních ohlasech se ho pak dočkali i jinde po světě, až konečně ve středu dorazilo k nám. Pár vybraných jedinců z českých novinářských řad (plus, ehm… já) se tak sešlo na malé dopolední akci, která měla za úkol vysvětlit, že ani vynikající trailery zdaleka neukazují plný potenciál „sovího lotra“.

Tahle u nás velmi netradiční sešlost začala famózním sestřihem nedávných filmů od Warner Bros. (když na sebe za doprovodu chorálů hláškují Zach Galifianakis, Batman a Clint Eastwood, nemůže to dopadnout zle), abychom ještě jako druhý předrkm dostali trailer nadcházející potterovky (plátno mu vážně sluší). Pak už jsme si mohli nasadit brýle a bylo to tady. Budoucnost třetího rozměru, nefalšovaný kinematografický průlom a dílo vizionářského režiséra… Méďa Béďa 3D! Už z teaseru bylo jasné, že animovaná srst ještě nikdy nebyla tak…

O minutu a půl později.

Z plátna nás uvítal Zack Snyder a rychle se omluvil za to, že je pouze ve 2D. Sympaťák stojící za krvavými comicsárnami 300 a Watchmen posléze vyjasnil, co ho přivedlo k animáku o soví říši, v níž se to semele skoro stejně jako ve Středozemi. Šlo o jeho ratolesti, kterým kupodivu nechtěl ukázat svoje vrcholné dílo o bandě ochránců zákona, kteří sekají lidem ruce a líbají se zásadně za doprovodu atomových výbuchů. Proto přinesl k Warnerům patnáctidílnou knižní sérii Guardians of Ga’Hoole od Kathryn Lasky a podebatovalo se o tom, že by z jejích prvních tří částí udělal svůj další film. Od té chvíle se začala odvíjet cesta mladého sovího snílka Sorena, který musí najít bájné okřídlené bojovníky - strážce Ga’Hoolu.

„Epická fantasy, kvůli níž se nebude muset běhat s kamerou po novozélandských horách? A zároveň animák s roztomilými sovičkami, které budou děti milovat? Kdy se začíná točit? Včera?“ To by možná řekl zámožný producent, který nezná tvorbu Zacka Snydera. Režisér, jehož filmy se rychle mění v události pro internetový lid i pro milovníky vytříbených vizuálnů, ale od začátku plánoval něco kapku jiného. Bylo to trochu poznat už u trailerů, jenže dojem animáku, který nechce být jen spotřebním zbožím pro nejmenší, z nich ještě neudeřil naplno. Proč? Protože se dostaví až ve chvíli, kdy člověka pohltí rozlehlý svět sovích království.

Necelou půlhodinku s Legendou o sovích strážcích Snyder odstartoval poměrně nevinnou scénou, v níž se poprvé seznamujeme s hlavním hrdinou Sorenem (Jim Sturgess) a jeho bratrem Kluddem (Ryan „Jason Stackhouse“ Kwanten). Tihle dva se teprve učí létat, což ihned demonstrují svým tajným nočním pokusem odlepit se od vrcholku velkého stromu. Po aviatickém selhání a pádu k jeho kořenům jsou však uneseni zlými sovími vojáky, tzv. Čistými. Ti je plánují odnést do svého království, kde z mladých nerozvážných sov vychovávají velkou armádu. S její pomocí by si Čistí rádi podmanily všechna soví království, ne každý voják je ale s tímhle plánem spokojený. Jeden z únosců, Grimble (Hugo Weaving), zrovna patří mezi ty méně militantní sovy. Zatím o tom ale mlčí a poslušně unáší vyděšenou sovičku Gylfie (Emily Barclay). Ta se ještě za letu stihne skamarádit se Sorenem a ke slovu se opět dostává Zack Snyder.

Dojmy z první scény? Převážně pozitivní. Zprvu je sice těžší od sebe rozeznat sovy stejného druhu (Soren a Kludd), po chvíli už to ale takový problém není a naštěstí se záhy ukáže, že bude nabídka opeřenců velmi pestrá. Mnohem důležitější je však to, že ať se na obloze ocitne maličká Gylfie nebo majestátní Grimble, všechno sovy vypadají naprosto úchvatně. Jestli jste skákali do stropu z grafiky u 2D trailerů (jako že já ne), ve třetím rozměru budete blahem bez sebe. Není ani nutné přemýšlet o tom jak, kde a za kolik se programovalo které pírko. Kouzlo Snyderových sov spočívá v tom, že máte nezadržitelné nutkání si je okamžitě začít hladit.

Spíš než shluky pixelů totiž připomínají něco na způsob výborně naanimovaných loutek, jimž se dostalo jen menšího digitálního faceliftingu. Okolní prostředí vás přirozeně strhává zpět do světa "pouze" skvěle vyladěného animáku, prvních pár minut v soví říši je ale jasným příslibem velkých věcí. A ty na sebe nenechají dlouho čekat.

Ve druhé scéně se představuje královna Nyra (Helen Mirren), obávaná vůdkyně Čistých. A jak jsem rychle pochopil – takový soví Imperátor. Zkušená manipulátorka učí Kludda a třídu mladých sov, jak se stát obávanými bojovníky, a nechá je proto honit malého modrého ptáčka. Tahle „zlatonkoidní“ akční scéna poprvé předvádí akčnější stránku Snyderova animáku a do hry proto samozřejmě vstupují zpomalovačky. Oku lahodící jako vždy, naštěstí ale užívané jen v těch opravdu důležitých momentech. Hon za modrou kořistí tak nepostrádá potřebnou dynamiku a pár lahodných slow-motion momentů, je ale jen předzvěstí mnohem dramatičtější podívané.

Ta se začne odvíjet až v další scéně, na jejímž začátku se Grimbl snaží Sorena a Gylfie naučit létat. Chce totiž, aby o Nyřiných plánech spravili jedinou naději na její porážku - strážce Ga’Hoolu. O jejich existenci sice není omladina úplně přesvědčená (Soren je zná akorát z pohádek), přesto se ale snaží Grimblův plán akceptovat. Jejich debatu však přeruší Nyra, která zrádce ve vlastních řadách odhalila a přišla si to s ním za Kluddova doprovodu vyříkat. Po stokrát slyšené slovní přestřelce, obsahující fráze jako„Nejsi moje královna“ a „Nemám proč utíkat, bratře, tady jsem doma“, Grimbl přebírá kontrolu nad situací a posílá Sorena s Gylfie na útěk. Sám jim přitom kryje záda, což znamená, že si to sovím kung-fu rozdá s Nyrou.

A to je chvíle, kdy vám dojde zásadní věc: Legenda o sovích strážcích má často hodně daleko k dětské fantasy typu Narnie. V důležitých momentech totiž dokáže být řádně temná a má až příliš dobrou akci na to, aby se jí měli primárně kochat pětiletí. Spíš jde o snímek pro odrostlejší milovníky žánru, kteří si známé situace a hlášky dokáží užít i s bandou (perfektně) animovaných sov. Což se potvrzuje o pár vteřin později, když se Nyra konečně probojuje do vzduchu a připojí se k ní dva její vojáci. Rychlé pronásledování Sorena a Gylfie se totiž začne nést v duchu útoku na první Hvězdu smrti. Zlé trio utvoří legendární likvidační formaci, vydá se úzkým kaňonem za svojí kořistí a k dokonalosti chybí jen nějaká hláška o likvidaci rebelů. Tohle pomrkávání ale Snyder drží jen na okraji (většinu lidí podobná asociace asi vůbec nenapadne), pročež se okamžitě vrací k duu uprchlíků, kteří si konečně uvědomují, že zvládají létat. A těsně Nyře unikají, nechajíce Kludda v jejích spárech.

V krátké pauze se znovu objevuje Zack Snyder a představuje novou postavu z nadcházející scény, ukecaného Diggera (David „Faramir“ Wenham). Ten je ve filmu zajišťuje komické vsuvky, při svém prvním zjevení to ale nedemonstruje zrovna šťastně. Digger se setkává se Sorenem a Gylfie když loví stejného motýla, tahle rádoby zábavná etuda je ale zdaleka tím nejslabším, co Snyder v preview nabídl. Soví magor je očividnou vějičkou pro mladší publikum, protože se akorát zahrabává pod zem, naklápí hlavu a mele jako o závod. Do finálního filmu třeba zapadne lépe, v sestřihu víceméně akčních scén ale působí jako pěst na oko. A maličko rozbíjí nepodlézavost celého Snyderova snažení.

Po Diggerově varování, že je cesta ke strážcům Ga’Hoolu sakra nebezpečná, Snyder opět prohodí pár slov o grafické náročnosti celého projektu a přepíná k předposlednímu kusu filmu. V něm Soren, Gylfie a pár jejich nových kamarádů letí přes moře za strážci, ale zastihne je sněhová bouře. Digger začne ve vánici padat do moře, v poslední chvíli ho však zachytí majestátní sova s bojovou helmou, z níž se vyklube jedna z hledaných spasitelek. Její kamarádka potom vyzve Sorena, aby ji následoval, a všichni společně se vydávají k Velkému stromu – sídlu strážců Ga’Hoolu.

Ranní přílet k tajnému domovu strážců vypadá přesně tak, jak by si ho asi představil každý fanda Pána prstenů. Sálem se začne linout nejlíbeznější melodie ze Společenstva prstenu (veškerá stopáž měla zřejmě popůjčovanou hudbu – jen tady to ale bilo do uší) a na člověka se vyvalí série nádherných obrazů, které filmu dodají opravdový fantasy nádech. Soren se rozhlíží stejně udiveně jako Frodo při první návštěvě Lothlórienu a Snyder si definitivně cementuje pozici režiséra, jehož cit pro krásné scenérie dnes dokáže překonat jen hrstka veteránů. Zkrátka pastva pro oči a pádný argument pro to, aby se filmům představujícím fiktivní světy 3D klidně povolovalo.

Po příletu jsou Soren a Gylfie předvedeni před radu starších, která uprostřed Velkého stromu rozhoduje o veškerých aktivitách strážců. Jejich vůdce Boron (Richard Roxburgh) příběhu o Čistých příliš nevěří, na stranu poslíčků se ale záhy postaví jednooký veterán Ezylryb (Geoffrey Rush). Ten Borona přemluví, aby nechal celou záležitost řádně prošetřit a začal zvažovat případnou válku proti Nyře a její armádě.

Ezylryb si poté vezme Sorena pod svoje „brumbálsko-hagridské křídlo“ a začne mu ve svém skromném příbytku vysvětlovat, že má možná na víc, než jen vyřizovat zprávy. Mohl by se stát strážcem, pročež ho Ezylryb vezme do hustého deště, v němž by se měl naučit pořádně létat. Soren se zpočátku jen tak tak udrží na obloze, pak se ale začne pořádně soustředit... To je další čas pro Snyderovo čarování a následuje v traileru naťuknutý slow-motion průlet kapkami deště. Netřeba asi říkat, že to je dechberoucí podívaná, Sorenův triumf ale není zas tak dlouhý. Jakmile dozní Enya, začne se řítit do moře a Ezylryb ho musí zachránit.

Následuje závěrečná scéna, znovu z Ezylrybova příbytku, v níž Soren najde kroniku jedné legendární bitvy strážců. Teď už je mu jasné, že nešlo jen o pohádku, a Ezylryb se brzy přizná, že se bitvy nejen účastnil, ale je i autorem oné knihy. Soren však ani potom nepřestane vyzvídat a nakonec se dozví celou pravdu: Ezylryb byl kdysi známý jako Lyze of Kiel, velký vojevůdce strážců. A byl to právě on, kdo je dovedl ke slavnému vítězství. Jak to, že tedy nežije jako velebený hrdina? A co vlastně zapříčinilo dávnou válku?

Odpovědi na tyhle otázky si Snyder schoval až do filmu a preview končí atmoséfrickou koláží, v níž se dostane ke slovu třeba Sorenova sestra Englantine (Emilie de Ravin) a pár dalších postav, které se ve vybraných scénách neobjevily. V úplně posledním záběru pak Soren v helmě vylétá z Ga’Hoolu, pravděpodobně rozhodnutý o tom, co provede se svojí budoucností.

Legenda o sovích strážcích už si stihla vysloužit přízvisko „Avatar pro děti“, po půlhodince v Sorenově společnosti jsem ale přesvědčený o tom, že „soví lotr“ sedí líp. Srovnávání s Avatarem pasuje maximálně v tom, že je použití třetího rozměru opět opodstatněné světem, ve kterém se film odehrává. Oblíbené „3D pracuje pro příběh“ sice nenajdete ani tady (a upřímně jsem ho doteď nikde neviděl), jako důležitou berličku pro vizuální look filmu ho však není důvod odmítat. Brzy ho totiž přestanete vnímat a pomůže vám do nového Snyderova počinu lépe zapadnout.

Co se týče výpravy, kamery nebo triků, nepřekvapivě není vůbec co hanit. Všechno je prvotřídní. Otázník ale jako vždy visí nad dějem a s ním spojenými „problémy“. Snyderovy předchozí filmy řadu lidí zklamaly právě tím, že pod nablýskaným obalem skrývaly průměrně odvyprávěné příběhy, a u sov se moje obavy ještě úplně nerozplynuly. Preview sice nabídlo řadu skvělých vedlejších postav (démonická Nyra, odhodlaný Grimbl) a přesvědčilo mě o tom, že Snyder opravdu nenatočil sraz dobře prodejných plyšáků. Na druhou stranu mi ale nedokázalo prodat docela nevýrazného hlavního hrdinu (Sorenovi jako by chybělo něco, čím by si člověka získal) a obávám se humorných pasáží, které by se snadno mohly proměnit v otravné pauzy mezi audiovizuálními orgiemi.

Nástin zápletky přesto zní víc než slibně a je nutno ocenit, že se nekoná klasické „jsi vyvolený a musíš dokázat velké věci, nebo je po nás“. Místo toho se vážně tlačí na propagované „při hledání hrdinů se můžeš sám stát hrdinou“ a příjemnou změnou je i absence jakékoliv romantické podzápletky, bez níž se velké fantasy ságy snad vůbec neobjevují. Soví svět také opravdu skrývá potenciál minimálně na trilogii a velkým plusem bude pro film i to, že jsme zatím neviděli prakticky vůbec nic ze závěrečné bitvy. Ta se podle jednoho rozhovoru se Snyderem do trailerů nestihla vyrenderovat, v kině by nás tak mohlo čekat ještě větší překvapení, než to z konce letošního animáku s draky.

Už kvůli tomu si v říjnu rád znovu nasadím 3D brýle a dám Legendě o sovích strážcích šanci ukázat, že s tou správnou látkou dokáže Snyder divy. Pořád můžeme dostat jen nažehlenější Zlatý kompas, po ukázce sovího kung-fu ale pevně doufám, že se dostaví strhující podívaná. Za to, že jsme všichni poslušně naklusali na Třístovku a Watchmeny, si ji snad zasloužíme, no ne?

P.S. A kdyby to náhodou neklaplo, pořád je tu Sucker Punch. Soví dopoledne Warneři zakončili jeho tříminutovým teaserem z Comic-Conu a… těžko popisovat. Nářez pěticípých rozměrů, ze kterého When the Levee Breaks od Led Zeppelin dělá geekovskou manu. Na internet s ním!