O Oscarech si můžete myslet cokoliv. Zlatí plešouni, respektive ti, co rozhodují o jejich laureátech, určitě nedokáží pokaždé identifikovat a ocenit ty nejhodnotnější filmy. Leckdy jim unikají trendy, podléhají marketingové masáži studií a radši volí řešení klidného středu, než aby širému lidu ordinovali tituly progresivní, nebo nedej bože kontroverzní. Ale Oscaři jsou pořád čitelným ukazatelem toho, co důležitého se v Hollywoodu urodilo za poslední rok. A zacementují to v historii i ve filmových přehledech. Stále jde o nejprestižnější ocenění, které ovlivňuje v podstatě celé podzimní distribuční schéma, i to, o čem se bude minimálně od ledna do března následujícího roku po celém světě mluvit. I proto by si drtivá většina lidí z byznysu chtěla ukrást v losangeleském Kodak Theatre svůj kousek slávy. V případě Jamese Camerona klidně i kousanec. Železný Jim ale, naštěstí pro konkurenci, momentálně pauzíruje.

I tak bude letos z čeho vybírat. Jak pro Oscary, tak pro kupu dalších cen – a samozřejmě i pro srdíčka obyčejných diváků, na něž čeká spousta nových filmových lákadel. Distribuční výhled už krystalizuje do finální podoby, takže můžeme pomalu ukazovat na konkrétní tituly ze širšího okruhu kandidátů. Jakkoli dosud nejsou přímo prověření. Zatím je favorizují jen jména. Ovšem jak dobře víme, třeba díky loňskému zájmu o Eastwoodovo průměrné sportovní drama Invictus, i to někdy stačí.

První na ráně jsou ostřílení tvůrci: Jak právě zmíněný Clint Eastwood, který spolu s Mattem Damonem uvede v listopadu mysteriózní thriller Hereafter, tak David Fincher, jehož vrcholně současné drama Život online už v kampani přitvrzuje a tlačí do popředí už i scenáristu Aarona Sorkina (jeho nominace se považuje za tutovou víc jak rok).

Do nejrůznějších výběrů deseti nejlepších filmů roku se dá předem počítat s Coeny, tím spíš, že připravují další ze svých seriózních počinů. Studio jej navíc načasovalo až na konec prosince, kdy se do kin vydávají ty nejtěžší oscarové váhy. Westernové drama True Grit by mezi ně mělo patřit, i když si Coeni odnesli zlatého plešouna už před dvěma lety (nebo právě proto). Silnou režisérskou pětku právě teď doplnil Danny „Milionář z chatrče“ Boyle, a to s horolezeckým dramatem 127 Hours, jehož premiéra byla čerstvě ohlášena na začátek listopadu. První prosincový den se pak předvede Darren Aronofsky s ostře sledovaným baletním počinem Black Swan s Natalií Portman. Wrestler mu zajistil přízeň Akademie i kritiky, takže pokud jeho novinka zaboduje na festivalu v Benátkách, může se Aronofsky těšit na další plácání po zádech.

Black Swan a 127 Hours jsou mimochodem akvizicemi indie pobočky Foxů. Společnost specializovaná na sklizeň festivalových vavřínů a blyštivých sošek, Fox Searchlight, která světu ukázala třeba Juno, Bokovku, 500 dní se Summer, Děkujeme, že kouříte nebo právě poslední filmy Aronofskyho a Boylea, chystá na podzim velmi mohutný útok na ceny. Výše zmíněný dvojblok totiž doplní ještě drama Never Let Me Go s Carey Mulligan a Keirou Knightley a hlavně „příběh podle skutečných událostí“ The Conviction, ve kterém slzy uroní oscarová matadorka Hilary Swank a fandit jí k tomu bude stále nedoceněný Sam Rockwell. Jestli téhle enklávě nekápnou nominace, tak už nikomu…

Konkurence ale nespí. Hodně pozornosti určitě shrábne boxerský biják The Fighter, který sice režíroval vyhlášený cholerik David O. Russell, o látce se ale dlouhé měsíce špitala samá pozitiva… a proto kvůli ní Christian Bale podstoupil další ze svých razantních tělesných proměn. Ben Affleck přijde se svou rozmáchlou kriminálkou Město, Paul Haggis kuchtí akční thriller The Next Three Days a Oliver Stone touží po úspěchu se svým drnkáním na aktuální společensko-politickou strunu ve dvojce Wall Streetu.

Navíc se bude ambiciózně připomínat hned trojice tvůrců, kteří se ještě docela nedávno počítali mezi absolutní smetánku:

1) Scenárista a režisér James L. Brooks (autor oscarových dramedií Lepší už to nebude a Cena za něžnost) dokončuje melancholickou romantiku Everything You've Got s Paulem Ruddem, Reese Witherspoon, Owenem Wilsonem a, pozor, samozřejmě i s Jackem Nicholsonem.

2) Strůjci Důkazu a hlavně Zamilovaného Shakespeara Johnu Maddenovi svého času vyfoukl Oscara Steven Spielberg. Teď se pokusí přivolat zpátky hvězdné časy díky politicky třaskavému thrilleru The Debt (hraje v něm Helen Mirren, víc netřeba dodávat).

3) A ještě se vrátí Edward Zwick. Po rozpačitém přijetí velikášského Krvavého diamantu a válečného Odporu se Zwick rozhodl zfilmovat knihu o nesmlouvavém prostředí lékárenského průmyslu, pročež ve snímku Love and Other Drugs vedle sebe postavil Jakea Gyllenhaala, Anne Hathaway a... viagru.

A ani to není všechno. Sofia Coppola zkusí navázat na Ztraceno v překladu pocitovkou Somewhere. Novinku Another Year v prosinci představí šestinásobný (!) oscarový nominátor Mike Leigh. Zájem o muzikál zkusí prověřit snímek Burlesque a výtvarnou osobitost bude nejspíš reprezentovat famózně obsazená adaptace Shakespearovy Bouře od Julie Taymor (Titus, Frida, Across the Universe). Za černého koně by mohl být Američan fotografického génia Antona Corbijna s Georgem Clooneym nebo režijní debut Philipa Seymoura Hoffmana Jack Goes Boating. Ale třeba se vyloupnou úplně jiné, neočekávané tituly.

Fanboyové už pro ně připravují hodně zářivou sestavičku, vedenou Nolanovým Počátkem. Inception u konzervativní Akademie diskvalifikuje žánr sci-fi - vždyť i Matrix, Blade Runner, Terminátoři nebo Avatar byli na ceremoniálech doceněni jen částečně. Těžko čekat, že když sošky a všelijaká prestižní ocenění neposbíral Temný rytíř, jenž byl výrazně komerčně úspěšnější a kritiky ještě velebnější, měl by být velkolepě adorován zrovna složitější Počátek. Spíš se dá předvídat jeho nadvláda v technických kategoriích, kde se jako konkurenceschopný profiluje třeba Tron: Legacy. Mimochodem, Nolanův dvorní kameraman Wally Pfister byl nominován už za Temného rytíře, Dokonalý trik a Batman začíná. Možná by stálo za to konečně přihodit i něco navíc…

Díky rozšíření nominací na film roku na deset kousků by se mělo do hlavní kategorie vetřít i Toy Story 3. Poslední Pixarovka má totiž nejlepší recenze roku a je tradičně favorizována mezi animáky, spolu s hity Jak vycvičit draka a Já, padouch (prosadit se mezi ně zkusí ještě Chometův Iluzionista). Z filmů, které si už odbyly křest před platícím publikem, se snad ještě hodí zmínit Scorseseho Prokletý ostrov s vyhlídkami na technické kategorie, odvázaně-podvratnou britskou dvojici Kick-AssČtyři lvi a hodně favorizovanou indie konverzačku The Kids Are All Right, o které s velkou pravděpodobností uslyšíme během udělování výročních cen pro scenáristy a herce.

Jaký je závěr? Možná lehce překvapivý. Cílem tohohle přehledu nebylo přesně identifikovat tituly a tvůrce, které si k těm více či méně prestižním soškám za půl roku připíšou své jméno. A naopak tipovat ty neúspěšné. Nejde vyvěštit z koule desítku snímků, které se tutově prosadí. Ale hodí se upozornit na to, že následky klopotné letní sezóny už budou brzo léčit filmy, které mají velké ambice i velký potenciál. Neházejte flintu ani 3D brýle dožita, letos nás totiž může potkat ještě hromada kinematografických radostí.