Předně je třeba si ujasnit, že žádný způsob není samospásný. Některé zápletky a situace jsou zkrátka nepřenosné, důsledné kopírování některých comicsových "záběrů" vyznívá směšně, a co bylo "in" v sedmdesátých letech je zkrátka "out" v současnosti. Proto se musí zatnout scenáristická sekerka víceméně do všeho. Jen věci točené "záběr od záběru stejně", ukotvené ve stylizované nebo fiktivní realitě si mohou dovolit tzv. absolutní věrnost. Mluvíme např. o Sin City nebo Třístovce. I ve Strážcích musel Snyder ledacos změnit, stejně tak Kick-Ass, kde comics vznikal souběžně s filmem, není zrovna z jednovaječných dvojčat. Marvel má pověst ochranáře, který se na válečnou stezku s Hollywoodem vydal částečně i proto, aby si mohl ohlídat prezentaci svého comicsového bohatství. Iron Man pro něj ale představuje výjimečný oříšek. Magičtí záporáci, studená válka, démon alkoholu a často neatraktivní půtky v pozadí zbraňového průmyslu. I s bezmála padesátiletou historií (Robert Downey Jr. je o dva roky mladší než jeho comicsové alterego) tak najednou musíte hledat oslí můstky a kompromisy, abyste z nich poskládali poutavou dvouhodinovku. Kde všude se "stříhalo" ve druhém Iron Manovi?

A.... ano, článek obsahuje spoilery :-)


Howard Stark


Pojmenovaný po Howardu Hughesovi, jedné z největších inspirací Iron Mana, byl i v comicsu geniálním inženýrem a vynálezcem. Založil Stark Industries a byl i u zrodu SHIELDu (to je ve filmu naznačeno). Nikdy ale nechtěl být superhrdinou jako takovým. Život playboye mu plně vyhovoval. Časem se oženil a posléze i s manželkou a Tonyho matkou, o které však ve filmech není ani slovo, záhadně zahynul při leteckém neštěstí. Ve filmu to byla autonehoda, přičemž v obou případech šlo o úmysl, v případě filmu v tom měl pravděpodobně prsty Obadiah Stane (Jeff Bridges). Jedním z hlavních rozdílů je to, že Howard Stark pomohl americké armádě během druhé světové vyvinout jednotku robotických válečníků, kteří by Ameriku chránili v případě, že by se jí Německo pokusilo srovnat se zemí. Roboti desítky let po skončení konfliktu spokojeně čekali na tajném místě, kde se jich tu a tam v comicsu někdo zmocnil, podobným způsobem jako to udělal ve filmu Vanko s Hammeroidy.
 

 

 Justin Hammer

V comicsu mnohem starší, ale v zásadě stejně podlý a slizký protivník. Je velmi bohatý, ale jeho inženýrské schopnosti se Starkovým nemohou rovnat. Proto většinou uplatí nějakého superpadoucha, aby Tonymu zatopil, případně Stark Industries něco ukradne. Několikrát se mu povedlo zmocnit se dálkovým ovládáním Tonyho obleku (podobně jako to udělal Vanko s War Machinem ve filmu) a dokázal dohnat i technologickou mezeru, když odkoupil patenty a know-how zesnulého Obadiaha Stanea. Ve filmové verzi mu trochu poradí Vanko, který za něj dostaví Hammer Droidy pro armádu. Jejich původní design i zaměření připomíná spíš Man Droidy, zesílené robotické obleky, které Tony Stark stavěl pro SHIELD. Justin sice na konci druhého filmu končí v osidlech zákona, ale ještě určitě neřekl poslední slovo.

Avengers

V comicsových Avengers úřaduje dospělá, zklidněná verze Tonyho Starka, která si uvědomuje svůj význam pro lidstvo a má chuť všemu šéfovat. I když sestava týmu prochází neustálými změnami, na místě nejvyššího kápa je téměř vždy, logicky, Kapitán Amerika. Tony ale patří k zakladatelům a hlavním členům - jeho peníze jsou pro tým oporou, jeho vynálezy vždy podrží celý SHIELD a jeho genialita se samozřejmě hodí při plánování misí. Konec druhého filmu však naznačuje, že Tony bude pro Avengers pracovat jen jako konzultant, což hrdina příjme výměnou za malou službičku. Můžeme jen doufat, že to na něj Nick Fury jenom hraje, a že v chystané celovečerní týmovce bude Downey hrát první housle. Než se to všechno seběhne, měli by ještě přispěchat Chris Evans (Kapitán Amerika), Chris Hemsworth (Thor), nováčci Ant-Man a Wasp (Olivia Munn?) a možná se staví Edward Norton, případně někdo další z nekonečné řady Bruceů Bannerů, kteří rádi zelenají a chodí do posilovny.

Ivan Vanko

Rourkeova postava se jmenuje Whiplash, ale ve skutečnosti má víc společného s Crimson Dynamem. Toho stvořil Anton Vanko, nadějný ruský vědec, který v Sovětském svazu vymyslel podobnou technologii jako Tony Stark. Ti dva se utkali, Stark přemluvil Vanka, ať s ním odletí do Států, což se stalo. A žili by šťastně až do smrti, kdyby jednoho dne nepřišla Black Widow a nerozhodla se Vanka zabít (což se jí nepovedlo, Vanko zemřel až později, za úplně jiných okolností a ve jménu USA).

Film vše mixuje dohromady. Rourke se jmenuje Ivan Vanko a je synem Antona, ruského vědce, kterého Howard Stark - Tonyho otec - nechal deportovat zpátky do Ruska, poté co zjistil, že Anton se chce na výrobě obloukového reaktoru jen přiživit a vydělat peníze (tahle charakterová vada sedí spíš na Whiplashe, což byl původně zaměstnanec Stark Industries). Anton se pak v Rusku upil, když zjistil, že jejich společné know-how Stark použil k vybudování Stark Industries a nadělání miliard. Ivan se naštval, postavil vlastní obloukový reaktor a elektrické biče. Opět kolize comicsových odkazů - biče měl Whiplash, elektřinu zase uměl ovládat Crimson Dynamo. A Černá vdova se ve filmu objevuje už jako polepšená (možná ano, možná ne) americká agentka ve službách SHIELDu. Teď se v tom vyznejte. Rourke připomíná Crimson Dynama až v samotném závěru filmu během krátké, leč epické bitky. V herní adaptaci druhého filmu se ale mezi záporáky objevuje Crimson Dynamo, který ovšem vypadá jinak a stojí za ní úplně jiná postava. To je panečku reimaginace.

War Machine

Celá War Machine linie je natolik komplikovaná, že bychom u ní strávili celý zbytek víkendu. Zajímavé je spíš to, jak se filmová verze nenápadně otřela o tu comicsovou. Ve filmu je totiž, zejména kvůli PG-13 ratingu, opatrně obcházen Tonyho alkoholismus. Až ve chvíli, kdy se na své narozeninové párty děsně ztříská, si Rhodey oblékne Mark II brnění, chvíli se s Iron Manem popichuje, načež odletí i s brněním na vojenskou základnu (tj. vlastně oblek ukradne). Hammer mu ho pak pomůže vyzbrojit (což není bez průšvihů) a tak se vlastně zrodí War Machine. V comicsu je přitom samotný War Machine Starkovým dílem, jedná se o zesilenou, armádní verzi Iron Mana, která by si měla poradit s nejsilnějšími protivníky. Postupem času samozřejmě samotný Iron Man díky Starkovým zlepšovákům technologii War Machine hravě přeskočí, ale když se do sebe tihle dva, třeba jen naoko, pustí, létají vzduchem šroubky a pancíře. Nehledě na to, že Rhodey často v sešitové verzi za Starka zaskakuje přímo v kostýmu Iron Mana (musíte si uvědomit, že drtivou většinu času v comicsu zůstávala identita Iron Mana tajná), což je pravděpodobně otevřená možnost do třetího filmu. Ve dvojce je ale War Machine i v závěru jen ukradená a tak trochu neposlušná zbroj.

Palladium

Když už Tonyho tělo nerozežírá alkohol, museli si autoři půjčovat toxicitu jinde. A našli ji. Vědci, kteří předloni jásali nad product placementem, kterého se dostalo novému sexy kovu jménem Palladium, teď asi zuří, protože právě palladiové jádro obloukového reaktoru je tím, co Tonymu otravuje život. Konkrétně tedy krev. Bez Palladia ovšem není ani reaktor, ani srdce, ani Iron Man. Těžký to úděl, který Tony řeší tím, že jede tzv. nadoraz.


Lék

Palladiového prokletí se nakonec Stark zbaví tím, že vymyslí alternativní pohon, který ve výsledku ovlivní i vzhled jeho nového obleku (podle filmové chronologie Mark V). Ten má trojúhelníkový tvar reaktoru a je trochu štíhlejší než předchozí modely. Mark IV je kufříkové brnění, které je kombinací rudé a stříbrné barvy. O jeho vývoji se ale ve filmu mlčí. V comicsu je to celé trochu komplikovanější. Trojúhelníkový design reaktoru odkazuje k Iron Man: Extremis (vyšlo v češtině u příležitosti premiéry druhého Iron Mana), kde Tonyho prohání terorista, nadopovaný supersérem z rodiny těch, které stvořily Kapitána Ameriku. Vážně zraněný Stark si musí nechat píchnout dávku stejnéh sajrajtu, takže mu narostou nové, silnější orgány a navíc mu nanoboti, obsažení v séru, umožní propojit své synopse s oblekem. Reakce jsou mnohem rychlejší a oblek se stává doslova druhou Tonyho kůží (ta samotná na povel morfuje ve změť tištěných spojů, na které se oblek přisává). Těžkopádné slitiny nahradil tenký kov s tvarovou pamětí. Ve filmu si na takovou evoluci nejspíš pěkně dlouho počkáme, ale to je asi dobře, protože ve zmíněné Extremis se z Tonyho stává poloviční kyborg. Inu, nějak se ta postava upgradovat musí.

Kam dál?

Z předchozích řádků byste mohli získat pocit, že Marvel filmovou verzi razantně zúžuje, aby si usnadnil práci. To je ovšem jediný způsob, jak se z toho obřího comicsového dědictví nezvencnout. Zatím si vedou velmi dobře, a i když jsou podobné tuny materiálu na podlaze střižny k nalezení u každého jejich hrdiny, je za tím vším cítít velký plán, který se pravděpodobně začne naplňovat už s Avengers. Ovšem až příští pátek Iron Man 2 odstartuje v Americe, jistojistě se otevřou vrátka vedoucí ke třetímu dílu. Jakým směrem, ať už máte comics nabiflovaný nebo ne, byste Starka poslali vy? Ještě větší roboti? Romance s Pepper? Konečně muchlování se superkamarádíčky a bitva proti něčemu MNOHEM většímu? Nebo vám prostě bude stačit, když bude Downey Jr. usrkávat koktejly a zásobovat okolí hláškami? Svěřte se nám...