V poslední době jste si možná všimli toho, že když se na MZ mihlo slůvko propadák, anebo se lomilo rukama nad tím, že si nějaké studio kope vlastní hrob, ve většině případů byla řeč o neslavných taktikách Universalu. S druhým nejstarším studiem v Hollywoodu (Paramount o měsíc vede) to jde z kopce už nějakou dobu, protože zaměstnává lidi, kteří jsou schopní dát Willu Ferrelovi 100 milionů dolarů na hloupou komedii s dinosaury a Juddu Apatowovi 75 na eRkové drama o umírajícím komikovi, aniž by něco z toho mělo šanci na sebe vydělat. To ale pořád nic není. Až od začátku letošního roku se dějí tak neskutečné věci, že si musí zodpovědní lidé zoufalstvím rozstřihávat kravaty.

Universal totiž letos stihnul do kin vyslat čtyři filmy, a za největší úspěch se dá v podstatě považovat katastrofální romantika Přestupný rok. Ne že by vytáhla z diváků zpátky rovnou svůj rozpočet (19 milionů), s trochou DVD štěstíčka by se ale do černých čísel přeci jen dostat mohla, protože má z kin na kontě necelých 30 mega. Zbylé tři filmy šly odvážně do eRkového ratingu, nepřálo jim ale zhola nic, takže v Universalu jen smutně vzpomínali na to, jak se předloni dařilo Wanted.

Z 32 milionů investovaných do řízně se prezentujícího akčňáku Repo Men se vrátilo 13 (polovinu z toho berou kinaři), a po osmdesátiprocentních propadech při třetím promítacím týdnu má film prakticky útrum. To je ale pořád celkem bezbolestná ztráta, protože o týden dřív startovala problémová Zelená zóna, a stomilionová důvěra v Paula Greengrasse se proměnila v prozatímních 33 milionů z Ameriky a dalších 31 ze zbytku světa (znovu můžete dělit). Po čtvrtém víkendu už sbírá jen drobné a není divu, že se pánové z Universalu s Greengrassem raději rozešli, než aby riskovali peripetie s vymýšlením dalšího Bournea.

Největší ránu ale Universalu zasadil Vlkodlak, do kterého kdovíjak zmizelo monstrózních 150 milionů dolarů. Přes nekonečné problémy s produkcí, střídání režisérů a vlažné přijetí sice otevřel v Americe za velice slušných 31 milionů, i do teď vydělaných 138 celosvětově je ale vzhledem k rozpočtu obrovský průšvih. A na potřebných 300 (respektive mnohem víc – ten marketing se sám neudělal) se nedohrabe, ani kdyby se někdo rozhodl prodávat blůčka jako přílohu New York Times.

Dost ale plýtvání odstavců na opakování věcí, které už určitě dávno víte z Civalových reportů o zámořské finanční válce. Nastíněná situace je snad jasná, takže se můžeme konečně podívat zpátky do budoucnosti a zjistit… že byl rozjezd roku nejspíš jen slabým čajíčkem oproti tomu, co může Universal potkat ve zbylých devíti měsících. Když totiž nahlédete do jejich slavného přehledu premiér, najdete tam finančně dost pochybné projekty jako Robin Hood, Já, padouch, Dostaň ho tam! nebo Your Highness.

Především z prvních dvou filmů musejí účetním vstávat hrůzou vlasy na hlavě. Historicky věrné počínání sherwoodské legendy totiž není v dnešní době filmem, do které by rozumný člověk investoval 130 milionů dolarů. A nic na tom nemění ani jména Ridleyho Scotta a Russella Crowea. Robin by se mohl ve finále proměnit v podobný průšvih jako Zelená zóna a druhého Vlkodlaka v Universalu možná zažijí s rodinnou taškařicí Já, padouch. Stoupajícím cenám animáků se každý diví už nějaký ten pátek (naposledy tu bylo cvičení draka za 165 milionů), tahle 3D sranda za neuvěřitelných 180 mega je ale předražená i na současné poměry. Vážně někdo čeká, že se na story o superpadouchovi, co vychovává tři děcka a řídí kupu žlutých pidižvíků, přijdou podívat davy? S fajn trailerovou kampaní bych tomu možná i věřil, po zoufalé teaserové smršti ale šance strmě klesají.

Spin-off Kopaček a zhulenecká středověká komedie Your Highness jsou pak jen dalšími eRkovými tahy, které se můžou krutě vymstít. Oba filmy prý mají celkem velké rozpočty, těžko tak budou jejich tvůrci po premiérových víkendech poplácáváni po zádech. To se může stát maximálně bandě od SNL, která dala za měsíc a 10 milionů dohromady MacGrubera. Při tak nízkých nákladech, žánrově slušných trailerech a s relativně kladnými ohlasy (volovina, ale prý zábavná) je to nakonec mnohem větší jistota než srazy Apatowových kámošů.

A co by tedy mohlo Universalu vážně vydělat? Pokud se rozroste kampaň comicsového Scotta Pilgrima do kick-assovských rozměrů, má jistou šanci on. Pořád je to velká neznámá a nejspíš půjde o záležitost pro geeky, jestli se ale vydaří další upoutávky a přijdou nadšené reakce z prvních projekcí, naděje žije. Mezi svoje velké jistoty tak může Universal vlastně počítat jen dvojku Nanny McPhee, která zřejmě vytáhne hodně peněz hlavně z mimoamerického teritoria, a třetí komediální eskapády Fockerovic rodinky. Ta si pořídila děcka a dorazí na konci roku, dozajista vysoký rozpočet (Stiller, De Niro a spol. něco stojí) by se ale měl vrátit, protože osmdesátimilionový sequel Jeho fotr, to je lotr trhl globálně přes půl miliardy.

Ano, je smutné, že musí Universal bojovat s tak (povětšinou) nevábným arzenálem, může za to ale i trocha smůly. Odchod Angeliny Jolie minimálně na čas zabil Wanted 2, když Timuru Bekmambetovi zbyl jen nepoužitelný scénář a nula hvězd, a třeba takové pokračování výdělečného Spojence se mělo točit loni v létě, ale rok o něm nikdo neslyšel. Pochopitelné odsunutí naopak podstoupil fanouškovsky vděčný Paul s britským komediálním duem Pegg - Frost, protože je potřeba víc času na trikového titulního mimozemšťana. Samozřejmě to ale nechává Universalu další díru v letošním divokém roce.

Primárním úkolem nešťastného studia je v současnosti zajištění toho, aby se mizérie neopakovala napřesrok, a kupodivu od ledna padla řada nepříjemných, ale zodpovědných rozhodnutí, která by měla udělat ze sezóny 2011 o dost příjemnější zážitek. Tedy příjemnější pro všechny zaměstnance Universalu, kteří by jinak museli brzy začít jezdit do práce na kolech. A začalo to opět Angelinou, která utekla z Cuarónova sci-fi comebacku Gravity, načež hlavouni film poslali do světa. Skončil u Warnerů, kde se doufá v ulovení Roberta Downeyho jr. do hlavní role, je na tom ale krásně vidět, že se Universal přestal s problémovými projekty piplat.

Umělecké záměry začínají jít stranou, a když na dveře zaklepal Paul Thomas Anderson s tím, že by rád 35 milionů na svůj nový film The Master, netrvalo dlouho a odcházel s nepořízenou. Ať už za to může neatraktivní zápletka, podle které měl Phillip Seymour Hoffman zakládat v padesátých letech vlastní náboženství, nebo fakt, že by se Anderson nemohl ani ohánět Oscary na plakátech (prohra s Coeny musí bolet dodnes). Universal raději sází na páté (a do budoucna zřejmě i šesté) Rychle a zběsile, čtvrtý díl Prciček a „titánskou“ řeckou fantasy Immortals (dříve Dawn of War nebo War of the Gods), což jsou divácky mnohem vděčnější projekty. Hlavně pokud se k poslednímu jmenovanému filmu podaří procpat třetí rozměr, kolem kterého zatím Universal kupodivu moc nebrousí.

A zatímco se pomalu kutí Bergovy celovečerní Lodě (nakonec posunuté na léto 2012) a cpou se peníze do kapsy Jonu Favreauovi, který nakombinuje western, sci-fi, Jamese Bonda a Indiana Jonese v blockbusterové comicsárně Cowboys and Aliens, s brekem domů odchází i štáb a herci dramatu Cartel, které se mělo začít točit za pár týdnů. Někoho totiž na poslední chvíli napadlo nad celým projektem ještě zapřemýšlet, a když viděl několikrát překopaný scénář, přepálený rozpočet a nebezpečné natáčecí lokace v Mexiku, dal pokyn k tomu, aby se vize debutujícího režiséra Asgera Letha a studia značně rozešly. Natolik, že si teď dá Josh Brolin místo boje s drogovým kartelem nečekané herecké prázdniny. Moc politiky, moc drsných věcí, které netáhnou, a vůbec… moc upomínek na Zelenou zónu. Jde v podstatě o zaříznutí ne nepodobné tomu, jaký zažil minulý rok Soderberghův Moneyball (pro změnu u Sony), a vůbec není jisté, jestli Cartel někdy uvidíme.

Po téhle čistce tak Universal začíná spoléhat výhradně na značkové zboží, a nevadí ani to, když je nejisté povahy. Natáčení prequelu Carpenterovy Věci je v plném proudu a uvidíme ho příští rok. Do pohybu by se brzy mělo dát i pokračování přes 20 let starého Půlnočního běhu s Robertem De Nirem, nad čímž kdekdo nepřestává kroutit hlavou. Dalekou budoucnost má potom jistit Scorseseho biografie Franka Sinatry, nad kterou ale ještě visí spousta otazníků, remake Netvora z černé laguny od Carla Rinsche (ano, ten pán, co měl točit pátého Vetřelce) a ve finále i třetí Riddick, jen by se měl po razantním snížení nákladů vrátit ke kořenům a kráčet tak v docela výnosných šlépějích Černočerné tmy. Jestli se to ale podaří, a především, jestli se tyhle projekty vůbec dohrabou před kamery bez nějakých razantních zásahů studia, se dozvíme teprve v následujících měsících.

Situace Universalu tak v současnosti vůbec není růžová, a bude docela zajímavé sledovat, jak dlouho studio vydrží aplikovat novou sadu razantních opatření. Zatím to vypadá na omezení produkce nejistých eRkových akčňáků a komedií, a především odmítání autorských projektů, které těžko přinesou nyní zatraceně důležité stamiliony dolarů. Zajeté značky pojedou na doraz, až jim dojde dech, tak se bude restartovat (je jen otázkou času, než na nás vykoukne nový agent bez minulosti), a velké peníze se nasypou jen do letních fláků, nejlépe se sci-fi tématikou, která je teď v kurzu.

Jsou to vlastně samé nehezké zprávy, ale odvaha a marketingové chybování se někdy zkrátka nevyplácí. Universal vlastně dojel na to, že dával důležitým lidem hodně peněz a volné ruce, a v propagační fázi se mu potom nedařilo přesvědčit diváky, aby se zastavili v kině. Letos nás ještě určitě čeká pár dopadů na ústa, napřesrok ale už budeme moct zhodnotit, jestli je nová „univerzální“ cesta tou výdělečnější. Že se začnou nějaké filmařské ambice opět řešit až dlouho po tom, snad není potřeba zdůrazňovat…