Robert Zemeckis bojuje. Vždycky byl velkým vypravěčem a zároveň zarputilým technologickým inovátorem. Jednoho velmi smutného dne se rozhodl, že jednou provždy změní kinematografii, když světu vnutí digitální kouzla, vylepšenou technologií performance-capturingu, pixely nahradí lidskou kůži a samozřejmě oslní i 3D formátem.

Přijel nejdřív s Polárním expresem. A i když reakce nebyly kdovíjak nadšené a nevábně stylizované obličeje Toma Hankse nás budily ze snů, film komerčně obstál. Kombinace 3D a vánoční tematiky zajistily filmu dlouhé setrvání v multiplexech a tedy i navýšení původně nevýrazných tržeb na adekvátní úroveň. Ale klasika se nezrodila…

Pak burácel Beowulf. Technologicky stále nedokonalý, bolestivě umělohmotný, počítačové intro připomínající… a i tržby byly slabší, když snímek pokrýval své stopadesátimilionové tržby až díky zbytku světa a DVD. Jenže Zemeckis z průšvihu zase vybruslil, jak díky výbornému gaimanovskému scénáři (možná jedna z nejlepších látek v kategorii hrdinských fantasy), tak díky schopnosti využívat možnosti digitálního světa a přizpůsobovat mu záběrování, tak aby film oslňoval ve 3D ještě víc než posledně. Výsledné dojmy byly tedy znovu rozporuplné. Ale klasika se nezrodila…

TRŽBY VÁNOČNÍCH FILMŮ

Robert Zermeckis to zkusil potřetí, s Vánoční koledou 3D. Vyrukoval znovu s jistou kombinací Vánoc a velké herecké hvězdy, díky čemuž se Jim Carrey ocitl v kůži Scrooge ze slavné literární předlohy Charlese Dickense. Výsledek? Zase víceméně stejně rozpačitý. Průměrné recenze, tržby, jež zklamaly předpoklady studiových hlavounů, ovšem ne zas taková dolarová bída, aby se musel Zemeckis mlátit do hlavy pohrabáčem a říkat si, co to, sakra, posledních osm let vyvádí. 31 milionů dolarů za první víkend není málo, vánoční filmy totiž občas vydrží zatraceně dlouho a své úvodní tržby tedy mnohonásobně znásobí. Takhle nějak se Polární expres vyšplhal od třiadvacetimilionového otvíráku až ke 180 milionům dolarů jen ze Severní Ameriky!

Jenže před pěti lety byla jiná doba. 3D boom se rozjížděl a za bukem nestál Avatar. Ten musí Zemeckisovi nahánět největší hrůzu, protože Vánoční koleda dlí zcela v jeho stínu. A dalo by se říct, že nikoho moc nezajímá. Na internetu potkáte spoustu technicistních geeků, kteří se modlí, aby Zemeckis v kinech vyhořel a šel se svými projekty do řitě, aby už neinvestoval dalších 200 milionů dolarů (ano, tolik stála Vánoční koleda) do filmu, který „vypadá hnusně a Avataru nesahá ani po kotníky“. Konkrétně v případě Vánoční koledy je to odsudek trochu ošemetný, protože Zemeckis stvořil jakýsi prapodivný hybrid, který kombinuje fotorealistickou animaci obličejů se stylizovaným prostředím dickensovské retro povídačky. Výsledkem jsou prapodivné trailery, zanášející zmatek do úvah o tom, jak daleko chce Zemeckis ve svém pilování technologie dojít, a kam přesně vlastně míří.

TRŽBY FILMŮ ROBERTA ZEMECKISE

Každopádně jeho předražená novinka se jen z amerických kin nezaplatí. Dokonce bych si odvážil tipnout, že zklame co do výdrže a z horních příček se odsune překvapivě rychle. 180 milionů dolarů Polárního expresu nehrozí, mám-li jít na tenký led konkrétnějších predikcí, tak bych jako mezní viděl čistou stovku, navzdory vděčným kategoriím animovaný/rodinný snímek. Ale samozřejmě teprve uvidíme, animáky jsou nevypočitatelné - kdo by třeba po prvních víkendech řekl, že Doba ledová 3 urve nakonec i v Americe víc dolarů než Madagaskar 2, což?

Mimochodem... klasika se ani tentokrát (zřejmě) nezrodila...

Novinek bylo o víkendu povícero. Řadily se až za This Is It Michaela Jacksona, kterýžto dokument má z USA zatím 57 milionů. Ze zbytku světa už alespoň další stovku a velkým hitem je i u nás. Perfekcionista Jackson by se z jeho podoby asi poblinkal, nevěříc, že někdo vypustil do éteru jeho koncertní zkoušky, kde netančí a nezpívá naplno. Dědicové naopak mají radost, protože jméno je stále v permanenci a sypou se další miliony.

Třetí flek připadl rozverné komedii The Men Who Stare at Goats. Většina z jejího pětadvacetimilionového rozpočtu asi padla na honoráře hereckých hvězd (Clooney, McGregor, Bridges, Spacey) a na výrobu velmi oblíbeného traileru, Reakce na film samotný jsou spíš vlažné. S třinácti miliony za víkend s filmovým trhem kdovíjak nepohne, jenže zaplatí se, a to i když v amerických kinech utrží sotva čtyřicet mega.

Smutek panuje na čtvrté příčce. Slibný horor Čtvrtý druh s Millou Jovovich, zpracovávající „skutečné kauzy“ mimozemských únosů, pracoval v kampani se zajímavou atmosférou autentického strachu… jenže tu měsíc před premiérou zcela převálcovalo haló okolo hororu Paranormal Activity. Pseudodokumentární bububu fenomén protentokrát možná stanul „až“ na páté příčce s osmi melouny, v minulých týdnech si už nicméně vydělal tolik, že brzy překoná magickou stomilionovou hranici. V porovnání s ním je Čtvrtý druh za chudáka, protože dvanáctimilionové startovní tržby slibují sotva celkovou třicítku. Přitom Paranormal Acitvity stálo patnáct tisíc dolarů, Čtvrtý druh bych šacoval alespoň na patnáct milionů…

Ještě hůř na tom je mysteriózní sci-fi thriller The Box od Richarda Kellyho. Ten zcela selhal, když si za víkend vyprosil jen osm milionů. Je to málo i s ohledem na relativně skromný, pětadvacetimilionový rozpočet. Ale potvrzuje se tím, že na internetu ostře sledovaný a leckdy i adorovaný filmař Richard Kelly (tvůrce Donnieho Darka, scénáře k Domino a spatlaniny u nás trefně překřtěné na Apokalypsu) v reálu skoro nikoho nezajímá. To jsou ti „kultovní tvůrci“, vyhnaní do výšin, a pak rychle klesající k zemi. Darren Aronofsky mohl být jedním z nich, když Fontána komerčně neuspěla a američtí kritici ji navíc poměrně odstřelili - ale chytře odskočil a natočil skromného, zemitého a poctivě odžitého Wrestlera. Richard Kelly by měl zkusit něco podobného, jinak bude zatracen jako promarněný talent postmoderny, který si po prvním triumfu ukrojil příliš mnoho velkých krajíců.

Desítku doplňuje brzy stomilionová romantická trvalka Trable v ráji, svérázně zapeklitý thriller Ctihodný občan, rodinná fantasy Max a maxipříšerky a animovaný Astro Boy.

Bacha ale ještě na třináctou pozici, na níž v osmnácti kinech debutoval velký festivalový hit, velebené černošské melodrama Precious. Z osmnácti kin vydělalo neskutečných 1,8 milionů dolarů, což je výsledek plně srovnatelný třeba s prvními projekcemi Zkrocené hory. Tenhle černošský doják nastřádá šeredné peníze, to si piště, navíc dost akutně hrozí, že si za něj odnesou Oscara jeho producenti, tedy proklínaný režisér Tyler Perry a moderátorka Oprah Winfrey. Účast v desítce filmů nominovaných na sošku za nejlepší film je už teď jistá (stejně jako v případě Cesty nebo pixarovky Vzhůru do oblak, osobně bych celkem věřil i Hanebným panchartům, Districtu 9, muzikálu Nine, Eastwoodovu Invictus, Sheridanovým Bratrům a samozřejmě i vysoce favorizovanému Lítám v tom od mladého Reitmana). Takže nezbývá než doufat, že například Avatar bude silnější a nedovolí, aby ceremonii ovládla ždímačka slz o těžkém životě jedné obézní dívky, kterou utěšuje Mariah Carey… Už v ní chybí jen Sean Penn.

Kompletní žebříček zde.

Za týden si Amíci opožděně užijí pestrobarevné Piráty na vlnách a pokochají se apokalypsou made in Emmerich. Přetočí se totiž kalendář a přijde pohroma roku 2012.