Mám pocit, že zabývat se tu dojmy z ukázky by bylo mlácením prázdného písku, protože na jeho bezpohlavnosti se shodne Duro, Cival a já, což je konstelace, ke které dochází maximálně jednou za deset let. Případně pokaždé, když Mike Newell sedne za kameru. Ale tentokrát ho moc trápit nebudu, příliš tučná ukázka (plnohodnotný trailer téměř rok před premiérou) je dostatečným důkazem jeho role šedé myšky, která se ocitla v žánru, který je nad její síly, ale nechává se hnát producentem a rozpočtem (200 milionů dolarů) kupředu. Ostatně vy byste to nezkusili, když už vám takovou "kládu" nabídli?

Newell zatím předvádí všechny nešvary videoherních adaptací, zabalené do zdánlivě neškodné rodinné zábavy. Bylo by naivní myslet si, že Bruckheimer se vstupem na relativně nové žánrové pole bude myslet na něco jiného, než peníze a jakž-takž podání, které neurazí, ani nenadchne. Ve chvíli, kdy se přestalo spekulovat o Michaelu Bayovi jako režisérovi (dost možná to celých těch deset dní byla kachna) a nastoupil Newell, čerstvě z placu úděsné adaptace knižního bestselleru Láska za časů cholery - který doporučuji každému, kdo má o něm po čtvrtém Potterovi dobré mínění - začalo to s projektem vypadat bledě. Minimálně v tom směru, že by snad mohl být filmem, který herní adaptace nakopne a dodá jim nový směr.  

Ať už si o Newellovi myslíte cokoliv, rozhodně není a nebyl vizionář. Naplní škatulku, vyinkasuje peníze a půjde dál. Z ukázky crčí jeho kreativní bezradnost na sto honů, což je zneklidňující, protože pod těmi hezkými obrázky za velké peníze to v květnu 2010 vyhnije do velkého průšvihu, který se neopře ani o velké hvězdy (Jake kdo? říká moje maminka i ta větší půlka lidí na ulici), ani o výrazné kvality nebo radikálně "nové" řešení nemocí, které tenhle mladý žánr trápí. Herní průšvih za 200 milionů jsme tu ještě neměli, ale jakkoliv temně vypadá výsledný film, leccos naznačuje, že Bruckheimer bude chtít hasit a lákat neznalé diváky na velké dobrodružství a rodinnou zábavu. Jen porovnejte děj původních her a filmu:

Úplně prvního Prince jeho autor Jordan Mechner, který je úzce spjat s propagací adaptace (aby se pár hráčů přeci jen udrželo - Jordan se při rozhovorech směje tak, že byste to nevyčíslili ani pěticí Ferrari na jeho dvorku, které za honorář pořídil :), odkoukal z prvních deseti minut Dobyvatelů Ztracené Archy. Skákání po plošinkách, uhýbání předmětům, probíhání smrtících pastiček. Sám jsem na tom vyrůstal a bylo to boží. Děj za moc nestál - princ musí vysvobodit princeznu ze spárů mocného vezíra, který se spiknul proti království. Už tady bylo ovšem přítomno princovo temné alter-ego, jež bude v další inkarnaci her hrát nemalou roli.


V roce 2003 princova dobrodružství zremakoval Ubisoft, pod názvem Prince of Persia: Sands of Time. Nakonec vznikla dějově provázaná trilogie, ze které čerpá i scénář filmu. Mechner na těchto hrách působil jako odborný poradce a konzultant. Dějově se nám to už trochu rozmáchlo. Hlavní hrdina se svým králem dobyjí království Azad, s pomocí místního vezíra. Ukáže se však, že vezírovy plány jsou trochu jiné. Když naivní Princ spustí Dýku času, tajemný artefakt, který ovládá mocné síly - promění se všichni obyvatelé města v písečné stvůry a vezír se prohlásí za vládce všehomíra. Princ samozřejmě uteče, i s dýkou, kterou může používat k přetáčení času (to když ve hře spadnete do nějaké díry s bodáky apod.). Taky potká princeznu, která není zrovna nadšená z toho, že jí zabral království, ale ví pár věcí o dýce, případně kam ji hodit, aby přestala fungovat (Pán prstenů hadr). Společně se vydávají na velkou pouť a zamilují se do sebe.

Romantika ale nebyla hlavním motorem tržeb. Princ byl konečně 3D a skákal z plošinky na plošinku parkourovým stylem, což samozřejmě vypadalo skvěle. V dalších dílech nám ovšem vlivem používání dýky a dalších artefaktů začal mutovat a temné alter-ego bylo zase na světě. Téhle dějové linie se však film dotýká jen okrajově, takže nebudeme spoilerovat a přejdeme k tomu, co z toho všeho zůstalo v adaptaci.

Prince je tu sirotek (uvidíme flashback z doby, kdy je mu deset let), kterého adoptuje král, spolu s dalšími dvěma "bratry" (pokrevní synové panovníka). Princové pak jezdí po světě, plení a kradou, jak už to dobyvatelé dělají. Dastan (to je náš hrdina - ve hrách nikdy jméno neměl) si z jednoho takového výletu přiveze právě Dýku času, což začne enormně zajímat jeho strýčka, králova bratra. A když vašeho strýčka hraje Ben Kingsley, nemůžete čekat nic dobrého. Tady už děj navazuje na hru, včetně toho, že Dastan potká princeznu atd. atd. Jordan Mechner sice naznačuje, že děj filmu je jiný, než v případě her, ale je jasné, že tím myslí, že princ na konci nezmutuje v temné monstrum smažící nemluvňata na vyjetém motorovém oleji. Mnohem spíš se bude odjíždět do západu slunce jako ve třetím Jonesovi.

Mimochodem tenhle záběr vypadá jako kopírka ze Sherlocka. V souboji proteinových šejků vyhrává Robert Downey Jr.


O tom, jestli bude mít nadužívání dýky nějaké negativní účinky na princovu psychiku můžete jen spekulovat. Jisté je, že v ukázce se objevují záběry, které dokazují, že s jeho IQ a sex-appealem to nebude valné. Jake Gyllenhaal sice nabral patnáct kilo svalů, ale jeho nekňubovitost v následujících záběrech jasně prozrazuje, proč se s ním počítalo pro roli Petera Parkera. Princ má být mladý, ale zároveň byste o jeho rohovku mohli škrtnout sirku. Tohle bude chtít v kině hodně přemáhání.

Tak pojďme rovnou pitvat první záběr. Zběsilý oblet kolem princátka na střeše upomíná na akrobacii, ale ve skutečnosti evokuje spíš jinou sérii Ubisoftu a to sice Assassin´s Creed, kde se často vrháte ze střech na protivníky, slamníky a občas i na dlažbu. Je podezřelé, že hned první oblet (mile evokující rotace kamery ve hrách) naznačuje krizi identity. Že by měl Bruckheimer v šuplíku další licenci? To by ale musel hodně přitvrdit, protože Assassin´s Creed je o fiktivním středověku, nelítostných zabijácích a zjizvených drsňácích.

Oproti tomu Prince z Persie je jasně rodinný film, takže proč ukázku nevyšperkovat několika zvířátky. O původu huňáče, který problikne v samotném úvodu, nemáme další informace. Hady bude po našem hrdinovi házet jeden z protivníků. Taková naštvaná kobra vydá za tisíc šípů. Naštěstí je po ruce Dýka času, takže had zůstane viset ve slow-motionu, jak v dokumentech National Geographic. Paleta barev i záběrování je jim tak podobné, že začnete opět Newellovi spílat.



Do pískové oranžády laděné záběry mají naštěstí dostatečné "mojo", aby trochu nahlodaly obavy. Co když to alespoň bude vypadat velkolepě? Kulisy perské verze disneyovských zámků byly úchvatné už na preprodukčních náčrtech. Animátoři z nich vyrobili moc hezké městečko, které dějiště filmu přeci jenom distancuje od moderních kulis většiny soudobých filmů (=comicsů). V panoramatických průletech se rozpočet prodává snadno, stejně jako při piplavé kolorizaci jednotlivých záběrů, jenže jakmile dojde na akční scénu, můžete se ztrapnit i s naditou peněženkou.

Zatímco slow-motion a záběry na detail, ve kterých něco hoří nebo vybuchuje jsou sázkou na jistotu, jež by zkazil málokdo, chleba a kosti se začínají lámat při skákání z baráku na barák a soubojích s nepřáteli. Trailer je na tuhle akční omáčku velmi skoupý, skoro to vypadá, že nejvíc prostoru dostává Gemma Arterton jako pricezna Famina a její romantické kočkování s Dastanem. Když už se Gyllenhaal rozeskáče (všechno prý dělal sám, s dopomocí francouzských parkouristů), lze v těch zlomcích vidět dalekonosné hopsání, nějaké to salto a také mečovici. Jenže jednak mám pocit, že to Newell zkazí, a druhak, že když to zkazí princ, jednoduše si to přetočí nazpátek a protivníky bude spíš vyřizovat hláškami než velkou šavlí. Jinými slovy - akční scény by nemusely být špatné, ale pravděpodobně nebudou dlouhé. Pro Bruckheimera je akce alfou a omegou, ale i v prvních Pirátech si člověk sotva rozpomene na šermování v kovárně a o něco delší cinkání čepelí ve finále. Princ by měl v rámci chatrného děje a minimálního cestování především skákat a šermovat jako o život, ale ukázka vám požitek z různorodých scén nenabídne. Upozorní však na to, jak se film vypořádal s absencí písečných monster.

Místo nich přichází jakási parta temných jezdců. O jednom už jsme mluvili, na potkání neháže vizitky, ale hady. Druhý zas chrlí oheň, třetí bojuje dvěma meči a tenhle klučina má trhačovské rukavice, ze kterých vystřeluje několik bičů s hroty na konci. To slibuje pár zajímavých prvků v choreografii i v designu. Že by z toho nakonec něco bylo?

Princ dokonce musí uhýbat téhle povědomé zbrani, kterou disponuje další z temných jezdců. Jsou zahalení, zjizvení a naštvaní. Přesně jako by byl princ v područí svého temného alter-ega, které tuhle zbraň ve druhém díle trilogie s oblibou používalo. Bruckheimer chce v případě úspěchu natočit další díly a předem mluví o trilogii ve stylu Pirátů z Karibiku, která taktéž v posledním díle uhnula do temnějších vod. Šance tu tedy pořád je. Pokud se tedy nevykročí levou nohou.


Metodou kruhu se opět dostáváme k Newellovi. Závěr ukázky mi evokoval videoklipovou lacinost druhého Resident Evila. Zpomalovačky do zrychlovaček, oblety, průlety a hlavně... ty digitální slow-motiony blížících se nebo těsně míjejících projektilů a zbraní. Vždycky jsem to považoval za laciný podraz, něco, co můžete do scény dodat v postprodukci nebo čím hrdinovi osladíte už tak obtížný kousek. Potíž je v tom, že to vypadá lacině a nikdo nikdy nemá pocit, že by to hrdinu mohlo ohrozit. Něco jiného je, když sledujete šíp, blížící se dlouhé vteřiny do něčí hlavy (Hrdina), nebo jde o první projektil útočící na nic netušící skupinku, případně jde o těsné minutí, které je rozpracováno do dalšího úderu (vzpomínáte na sekeru, která očísně Leonidovu helmu v Třístovce?). Jenže tady prostě máme třikrát nechutně digitální věci, které po princovi někdo mrskne a už to není legrace. Ve filmu to může nakrásně fungovat, ale ukázka, která ten efekt vyčerpá během tříminutové stopáže? To není dobrá vizitka.


Tu ostatně nemá ani film jako takový. Po prvních fotkách jsme se smáli, ale tak nějak doufali, že trailer buď potvrdí nebo rozptýlí chmury. Bruckheimer kromě upoutávky začal poskytovat i rozhovory a připadá mi, že ačkoliv je z nich patrná snaha útočit na rodinné publikum, zároveň z nich utíkají poslední zbytky nadějí na přelomovou adaptaci, čerstvý vítr do plachet a... bohužel... osobitý akční film. Jak jinak si vysvětlit, že se Jerry rozplývá nad ratingy zkušebních projekcí, s tím že film se nejvíc líbí ženám? Nic proti, Jerry, ale právě ty jsme chtěli při návštěvě kina poslat do sousedního sálu na druhý Sex ve městě. Tak se nad tím ještě trochu zamysli. Prosím. :)