Pochvaly a pohlavky si získaly na frekvenci MovieZone FM docela slušnou popularitu, proto nastal čas oprášit jejich formát a vyrukovat s ním mezi písmenka. Systém zůstává stejný. Jednou za měsíc (či dva, či tři...) budeme rozdávat červené a černé puntíky, na vás bude s námi souhlasit nebo hlasitě protestovat. Kdo nám padl do oka tentokrát?

Cival

Pochvala: Redesignovat zajetý web je obtížné. A hollywoodské burze na adrese HSX.com se to napoprvé nepodařilo. Doslova ukázkově. Neexistuje větší potupa než vracet do oběhu původní design, strůjci HSX si ale tohle peklo vyžrali až do dna, když jim uživatelé začali hromadně utíkat, protože se nová verze ukázala jako zcela nepoužitelná. Před pár týdny ale proběhl druhý pokus o redesign a já po nějakém tom měsíci osahávání můžu říct, že teď už odvedli velmi dobrou práci. Nová verze je hezčí, přehlednější, rychlejší i uživatelsky přítulnější. HSX může do svých osidel sebevědomě lákat další hráče, kteří rádi investují (prozatím imaginární) dolary do filmů podle jejich odhadovaných tržeb. Good job.

Pohlavek: Opravdu jsem se nechtěl dožít týdne, kdy do regulérní kinodistribuce vstoupí jen český důchodcovský úlet Pamětnice a romantika Můj život v ruinách, která absolutně nikoho nezajímá a prošuměla by i na DVD (copak někoho přitáhne vyhořelá hvězda Mojí tlusté řecké svatby?). Jenže realita letošního podzimu je už taková. Své místo v ní mají buď jen české filmy, nebo podivné distribuční tahy, jako ten s polským tanečním snímkem Love and Dance, francouzskými Mikulášovými patáliemi nebo s rok starou upířinou Ať vejde ten pravý. Zaneste mezi ně tři blockbustery (2012, Nový měsíc a Avatar) a máte přesný obraz o nadílce do konce roku. Ekonomická krize není fajn, takže chápu, že se najde dost pádných finančních důvodů k odstranění Funny People, Maxipříšerek, 500 dní se Summer, Bacha, kouše, Soderberghova Informátora a dalších žhavých titulů z kalendáře - ale obyčejný lid to asi moc nezajímá. Jeho povzdechy ve stylu "letos na podzim není na co chodit" mají opodstatnění. Pádnější než kdy předtím. Přitom zajímavých filmů smetených pod koberec (nebo spíš na videotrh) je nekřesťanská spousta. 

imf

Pochvala: autorům Stmívání. Ne, to není ošklivý vtip, spíš trocha ironie. Skrz Stmívání přichází úsvit upírských filmů. Seriálu True Blood jste si už nejspíš všimli, chátrající béčkové vody, které opustil Blade by mohl zaplnit sympaticky utopický horor Daybreakers (trailer běží v kinech, film u nás poběží pod geniálním názvem Svítání) a dokonce i právě uváděný Ať vejde ten pravý, se určitě svezl na vlně úspěchu Roberta Pattinsona. Tedy ne že by ho Švédové točili s těmito ambicemi, ale můžete Edwardíkovi tak trochu poděkovat za to, že se dostal až do českých kin. Skoro by se chtělo prohlásit, že upíři jsou nové zombie, ale takové inflace se pravděpodobně žánr nedočká. A navíc je tu Země Zombie, která s přehledem všechny deklasuje. Tak či onak za upíry rozhodně dík, jako vedlejší produkt stmívací mánie tohle určitě potěší. Jen houšť, třeba se jednou vrátí i Wesley Snipes s katanou.  

Pohlavek: IMAXu, konkrétně tomu na pražské Floře. Zrovna dneska jsem znovu poslouchal rozhovor s tamním programovým ředitelem a znovu si uvědomil, že on vlastně za absenci Avatara v prosincovém programu nemůže. Je to všechno na libovůli distributorů. Proto se do IMAXu dostane jen Harry Potter a Zemeckisovy pohádky, zatímco velké hollywoodské trháky leží ladem nebo si je musí fandové sami zajistit (!). Bolest je o to větší, že všechny IMAX kina v okolí (Německo, Rakousko, Polsko, Francie) důsledně dabují, takže nejbližší destinace pro vašeho XXL Avatara je Londýn. Nebo New York. Nemůžu si pomoct, ale tak trochu mě to vytáčí. K čemu tam ten IMAX stojí? Kvůli dokumentům s mluvícími dinosaury a 3D rybičkami, které do černých čísel dostávají jen školní exkurze? Pravděpodobně ano. Na tržbách animáků je vidět, že na IMAX verzi chodi víc lidí než na klasické 3D, ale to je jen srovnání v rámci kina na Floře. Je logické, že půjdu za stejné peníze do kina s mnohem větším plátnem, ale nedá se říct, že by se tam sjížděla celá Praha. Ze začarovaného kruhu ovšem musí najít cestu distributoři. Prostě se kousknout do ruky a nějakou tu IMAX pecku koupit. Avatar by byl ideální artikl. Takhle z něj bude další spálená šance. Věčná škoda.

KarelR

Pochvala: Podzim znamená začátek nové seriálové sezóny, tak mě omluvte, že dnes zaměřím svou pozornost jen tímhle směrem. Letošek totiž přinesl pár zajímavých věcí a nejvíc mě z nich oslovily dvě následující. Ta první se jmenuje Glee a budu za ni chválit Ryana Murphyho (Plastická chirurgie s.r.o.) a jeho tvůrčí tým, který si v televizních podmínkách dovolil nevídanou věc. Občas se stane, že někdo do seriálu nacpe muzikálový díl (Buffy, Scrubs), ale udělat celý muzikálový seriál, to už tu hodně dlouho (nikdy?) nebylo. Foxové nás však díky Murphyho píli každý týden zásobují jednou epizodou, v níž banda outsiderů z jedné americké střední pěje předělávky více či méně slavných písniček. A člověk musí žasnout minimálně nad tím, že se na přípravu něčeho takového v seriálovém shonu najde čas a úsilí. Nebudu tu rozebírat další přednosti Glee (Jane Lynch je jako trenérka roztleskávaček bezkonkurenční), radši za ně nechám mluvit pár vybraných muzikálových čísel - Bust a Move, Gold Digger, Maybe This Time (ano, z Kabaretu), Bust Your Windows. A to je jen zlomek z prvních osmi dílů.

Pohlavek: Pohlavkovat budu taky za seriál, ale ne jeho tvůrce, nýbrž stanici. Na NBC mají sice odvahu dávat zelenou náročným projektům, jenže se až moc snadno vzdávají, když se jejich nové dítko ihned nechytne. A letos už je to podruhé, co šlo tímhle stylem do kopru něco prvotřídního. V první půlce roku na NBC zařízli dost nevídanou podívanou jménem Kings, a nyní do věčných lovišť poputuje Trauma. Lékařský seriál z produkční stáje Petera Berga už prvním dílem slíbil adrenalinovější náplast za Pohotovost, která dává divákům přesně to, na co jiné lékařské seriály nemají odvahu. A přestože dokonale naplňoval očekávání velkých věcí (bouračky, výbuchy a jiné špásy na každém kroku) a držel si vysokou kvalitu, dostal sekeru kvůli nízké sledovanosti už po pěti dílech. Tuším opětovnou chybu v marketingu, to už je teď ale jedno. Dovysílá se natočených třináct dílů, a pak se zase můžeme vrátit ke vztahovkám z nemocničních chodeb a operačních sálů.

Mr. Hlad

Pochvala: Velkou pochvalu ode mě dostává George Miller. Jeho trilogie o Šíleném Maxovi je pro mě srdcová záležitost a člověk by jen těžko hledal takhle nehezké a depresivní filmy, které průměrnému divákovi sledování neusnadňují. Miller čtyřku chystá už spoustu let, ale nebyly na ni peníze, Mel Gibson byl buď drahý nebo starý, nepodařilo se najít ty správné lokace ani náhradníky pro hlavní roli. Zkrátka dokonalá smůla. Miller si šel ale tvrdě za svým a teď už se o čtyřce Šíleného Maxe mluví hodně nahlas. Oficiálně podepsali Tom Hardy a Charlize Theron, takže to vypadá, že se do postapokalyptického světa plného zdivočelých lidí opět podíváme. Těžko říct, jaké ústupky bude muset oscarový režisér a tvůrce tančících tučňáků udělat, každopádně jeho výdrž a snaha dostat Šíleného Maxe znovu na filmové plátno si zaslouží respekt.

Pohlavek: Je poměrně otravné číst o každém třetím filmu a o každém druhém hororu, že bude ve 3D. Člověk si třetí rozměr automaticky spojuje s Avatarem, ale v poslední době to vypadá, že si v kině budeme nasazovat ty obrovské speciální brýle jen u filmů, jako jsou čtvrtý Nezvratný osud, Krvavý Valentýn, Noc oživlých mrtvol 3D, příští Saw, další Halloween a podobné. Invence v hororovém žánru mizí rychleji než kdekoliv jinde a já mám ošklivý pocit, že využívání třetího rozměru, který evidentně dokáže do kina natáhnout hromady teenagerů nadšených z toho, že jim do ksichtu stříká krev, jen oddálí snahu o hledání nových hororových nápadů. Popravdě bych se ani nedivil, kdyby za pár let začala druhá vlna předělávek, v nichž by se remakovaly remaky tak, aby byly ve třetím rozměru. Tahle technologie má na víc!

st39.6

Pochvala: Pochvala aktivním filmovým fandům. Tohle možná zní podivně, snažím se jednoduše pochválit ty, kteří nezůstávají ve stínu internetu a vyrážejí do skutečného světa. Srazy jako takové MovieZone pořádá odpradávna a spousta hard-core členů se zná osobně, to všichni víme. Tuhle pochvalu ale neposílám jen jim, posílám jí filmovým milovníkům do celého světa. V posledních týdnech jsem prodával a nakupoval filmy od nemalého množství uživatelů všelijakých internetových fór a nejen, že vždy všechno dorazilo v naprostém pořádku, setkal jsem se s ohromnou přívětivostí, porozuměním, snahou pomáhat člověku, který "trpí stejnou sběratelskou úchylkou". Anonymita je svým způsobem všudypřítomná pořád, i tak ale chválím a všem doporučuji - nebojte se občas zkusit jiné alternativy než je kamenný nebo internetový obchod. Vyplácí se to, člověk sežene věci, o kterých předtím jen slyšel, získá kontakty, poučí se. Což mi připomíná, že jsme před pár týdny dokonce vyrazili s dvěma našimi uživateli do Německa. Jen tak. Nakupovat filmy. A byla legrace.

Pohlavek: Superstar. Bůhví kolikátá sezóna Superstar nepřináší nic nového. Čím dál mladší soutěžící se předhánějí v tom, kdo rozbrečí víc patnáctek a rozdá větší množství podpisů. A posbírá víc plyšáků. Z letošní sezóny jsem viděl asi tři díly téhle mezinárodní legrace, což je oproti předchozím sériím možná i rekord, i za tak krátkou dobu mě ale tahle show dokázala vytočit. Copak předchozí Superstar nedokázaly, že na českém nebi není pro další hvězdičky místo? Když už, tak zazáří jen drobátko, a pak jdou na koncertní šňůru někam do Polska. Superstar dávno ztratila smysl, což podtrhuje samotný fakt, že ta letošní vznikla jen proto, že Markíza neměla na podzim žádný pořádný tahák. Je sice radost sledovat česko-slovenské moderátorské duo, kterému to vyloženě klape, zbytek soutěže je ale bezpohlavní podívaná, jejíž smysl mi uniká a kterou už v televizi nechci.