Dlouho bylo okolo Avataru ticho. A najednou je ho všude plno. Velkofilm Jamese Camerona jasně ukazuje, že není třeba kout železo s ročním předstihem, stačí samovolně šponované napětí, přelité v suverénní kampaň rozplánovanou přes čtyři poslední měsíce před premiérou v kinech. Tu navíc zatím pohánějí hlavně fanoušci, geekové a média, ještě se nerozvěšují plakáty, neplatí se upoutávky v televizi a bannery nevyskakují na každém rohu.

I my zvědavost přiživujeme. Avataru jsme věnovali už jedno preview, jeden MZ Skalpel a spoustu drobnějších poznámek okolo. Z hlediska čtenářského zájmu jde o výjimečné téma, Avatar vyrostl v nejsledovanější projekt příštích měsíců. Uvážíme-li, že ještě před čtvrt rokem nebyl na světě ani jeden jediný pořádný oficiální obrázek, pak můžeme už teď mluvit o neuvěřitelném kousku. Spatříme za ním tři klíčová hesla: James Cameron, 3D a triková revoluce.

Na příběh nebo témata z něj se vábí až druhotně. Podrobně jsme si jej prošli už v minulém Skalpelu, mohutný tříapůlminutový trailer pouze potvrdil, že půjde o spletenec ověřených motivů a momentů, navěšený na pevnou archetypální kostru. Nejde o překvapivé zákruty v ději, ale o to, aby dohromady výborně fungovaly a aby se spojily v onen čitelný, ovšem stejně tak i masitý VELKÝ PŘÍBĚH, který se v Hollywoodu vždycky s gustem vyprávěl.

Jeho inovací bude samozřejmě projekce mysli do nového těla. Modrého, vysokého, čtyřprstého a genetickou strukturou velmi podobného původním bytostem z Pandory Na´vi. Ve čtyřminutovém featurettu jsme se dozvěděli, jak je možné, že Jake Sully má svého Avatara už nachystaného. Patřil jeho jednovaječnému dvojčeti, s nímž má shodnou DNA. Za normálních okolností by film nejspíš otevřel jeho skon, takhle si troufám tipovat, že na začátku uvidíme spíš to, jak Jake přišel o nohy.

Důvody takového střílení od boku? Jednoduché. Nezdá se mi, že by Cameron jako velezkušený vypravěč, který umí napětí šponovat víc než kdokoliv jiný, ukázal krásy Pandory hned na začátku. Z traileru to vypadá, že budeme její půvaby a jedinečné přírodní scenérie objevovat pomalu, zaráz s Jakem Sullym...

...proletíme se, zaslintáme si a za zvuků hudby Jamese Hornera pochopíme, že Pravčická brána není pupkem světa. Tohle vypadá líp než záběry z Cestománie.

Hláška „Měli byste vidět, jak se tváříte“ tudíž má být určena přímo divákům v sále, kteří si možná zrovna zvyknou na 3D brýle na nose.

Ve featurettu Cameron vysvětluje, že si najal mnoho umělců, aby mu pomohli realizovat jeho vizi. Ti vysvětlují, že se pokoušeli oživit „jeho vzpomínky na svět, který sám navštívil“. Ano, jsou to takové hezky znějící řečičky, zavánějící PR frázemi, ale podstata procesu „stvoření Pandory“ může skutečnosti víceméně odpovídat. Cameron je v pozici, kdy si může něco vymyslet a najmout si tisíce dělníků, kteří jeho představu zhmotní.

Z obrázků je zřejmé, že se Cameron hodně inspiroval pravěkou faunou i flórou, přičemž ji přizpůsobil namodralému ekosystému ze svého vysněného měsíce.

Jeho vize potvrzuje, že lidská fantazie je poměrně omezená. I představivost slovutných vypravěčů se drží v v intencích důvěrně známých věcí. Tolkien lehce upgradeoval slony a dostal tak olifanty. Cameron podobně vylepšil pozemské koně. Oproti našemu světu žádné příkré změny - k navození zdání „něčeho nevídaného“ přitom můžou stačit i takto jemné posuny, kdy divák nemusí dlouze bádat nad smyslem a principem fungování věciček z nového světa, naopak se mezi nimi může hned cítit stejně jistě a bezpečeně jako doma.

Schematismů se Cameron přidržuje (ne, to vážně není výčitka) i při zobrazení toho, jak se Jake bootuje do svého Avatara. Kinematografie věci ráda názorně ukazuje, takže podobně jako v Matrixu, Hvězdných válkách nebo Hvězdné bráně má něco, co by pravděpodobně trvalo jen sekundu, formu dlouhé barevné dálnice, po níž můžete v tomto případě přejet z jednoho těla do druhého.

Do něj jde s dobrozdáním plukovníka Quaritche (další z tvrdých vojenských charakterů v Cameronově tvorbě), s úkolem získat přízeň domorodců a dostat se tak k cennému materiálu. Sami tvůrci sice přiznávají, že jeho povaha je zcela nepodstatná a že by se klidně mohlo válčit o rodinná balení gumových medvídků, ale je dobré tenhle nerost alespoň vidět.

Nejlíp jej zná postava Giovanniho Ribisiho. Nevím, jak je možné, že tenhle chlapík prošel tolika dobrými filmy, přestože se celý život drží jen jedné jediné herecké šarže, ale role chytrých přihravačů mu vždycky šly. Už jich pár ztvárnil. Díky jeho výkladu konečně vidíme inkriminovanou surovinu, o níž se budou přít rasy z různých stran galaxie. Pokud se o Avataru mluví jako o vesmírném Tanci s vlky, pak v něm budou pohnutky vedoucí bílého člověka mezi „indiány“ mnohem přízemnější. Myšlenkovou podstatu kontrastu mezi spanilými domorodci a hamižnými lidmi netřeba rozebírat.

Podstatnější je jistota, že to, co jsme nestihli vidět s Jakem, uvidíme s jeho modrým alter egem. Znovu se slibuje „prožívání a poznávání“ skrze hlavní postavu. Ta čerstvě nabyla na pohyblivosti a teď poletuje na vznášedle. Už jen chybí, aby řvala „Jsem král světa“, a paralely s prvotním nadšením Jacka Dawsona z Titanicu by byly definitivní. Samozřejmě, že avatara nebude mít pouze on...

... nicméně právě Jake posléze proniká do hlubin audiovizuálně opulentní džungle a pokouší se získat přízeň kmene, z jehož barvy mají u ODS velkou radost. Jen kdyby ta Neytiri nebyla tak přísná...

...kmen by totiž mohl Jakea přijmout mezi sebe velmi brzy. A uctivě pokleknout před jeho atletickými dovednostmi (viz featurette) ...

…s Neytiri to ovšem bude složitější. I když o to sladší můžou být plody případného milostného úspěchu. Hodně se rozebírá, proč Neytiri mluví s Jakem anglicky. Samotného mě to překvapilo, protože v patnáctiminutové ukázce se několikrát mluvilo otitulkovanou „pandorštinou“. Nabízí se několik variant: Buď jazykové souhře pomůže nějaká technologická vymoženost (v diskuzích už se probírají desítky variant), nebo se rychle naučí mluvit Jake či Neytiri (rychločtení slovníku angličtiny/pandorštiny á la Číslo 5?), anebo se zkusí Cameron vylhat z titulků nějakou těžkopádnou fintou typu „Antonio Banderas sedí u ohně a během pár minut severských plků se naučí cizí řeč“, jak jsme viděli třeba ve Vikinzích. Z posledních záběrů se každopádně zdá, že Jakeově angličtině rozumí všichni, takže pravděpodobně dojde na něco, co Jakea naopak vybaví znalostí cizího jazyka. Než budete lamentovat, uvědomte si, že nabušené 3Dčko titulkům prostě nepřeje. Než lovit někde v prostoru písmenka, to radši tuhle jazykovou kličku (i když vidina dabingu bolí).

Jízda na Klofanovi se počítá k jednomu z mála opravdu emotivních momentů Harryho Pottera, Cameron si do scénáře podobných efektních emocionálních epizodek zjevně rozkreslil opravdu hodně...

...a volnost mysli v novém těle a v novém světě evidentně podpoří i volností kamery, která může poletovat dle libosti, protože se velmi často pohybuje v kompletně digitálním prostředí.

Na jeho texturách se stále pracuje. Na MarketSaw dokonce srovnali několik „identických“ záběrů, ze kterých jasně poznáte pokroky v trikovém čištění. Anebo spíš špinění. Můžete si všimnout většího rozostření nových záběrů, díky němuž vypadají jednotlivé předměty hmotněji, roboti železněji, atmosféra sychravěji a hloubka zorného pole „filmověji“.

Je to známá věc, že kvalita triků nespočívá ve vypulírované dokonalosti, ale naopak ve schopnosti imitovat „špínu reality“. Dělníci v Cameronových službách jako kdyby si to naplno uvědomili až po vydání prvního teaseru a po rozpačitých reakcích na něj, protože od původní ukázky zjevně stihli ještě ujít slušný kus cesty. Velmi často se říká, že triky v prvních trailerech ještě nejsou dodělané, že je trikaři můžou zdokonalit a studia na ně uvalit další miliony. Jenže ve skutečnosti bývá pokrok zanedbatelný, výrazné posuny se dějí zcela výjimečně. Studia totiž logicky prezentují v teaserech vesměs hotový materiál, tedy záběry, které už vypadají plně k jejich spokojenosti. U Avataru je razantní progres o to překvapivější, že teaser přišel před dvěma měsíci, pouhé čtyři měsíce před premiérou. A dokonce se segmenty z něj promítaly ve světových kinech ve 3D (šlo ale o jiné pasáže, než které vidíte na srovnávačkách).

V tom tkví i fór celého projektu. Ve 3D budou záběry působit úplně jinak. Dojmy budou, dovolím si tvrdit, zcela nové a vrátí se pocit něčeho nepoznaného. Nehypeuji v zájmu marketingové masáže, pouze zprostředkovávám svoje vzpomínky na patnáctiminutovou ukázku z filmu. V ní si šlo na Cameronovu vizi takřka sáhnout, trikové nedokonalosti se smývaly, Pandora opravdu žila a dýchala, a to nesrovnatelně víc, než jak by se z místy lehce sterilních a „umělohmotných“ obrázků z upoutávek dalo tušit. Kolega imf zíral, k0C0UR málem plakal, já nezaregistroval, že uběhlo patnáct minut, a chtěl víc. Budiž to odpovědí pro diváky, kteří se bojí, že jsme viděli už příliš. I po teaseru, traileru a featurettu nás čekají dvě plnokrevné hodiny dosud neviděných záběrů, byť zasetých do vcelku předvídatelné příběhové brázdy.

Což nic nemění na tom, že vývoj některých záběrů je úžasný... třeba výše típnutý frame v teaseru příliš nefungoval, protože džungle v něm vypadala jako z plastu. Ten dojem je pryč, odskákal spolu s moudrou potvůrkou kamsi do houštin. Podrobnější a rozpohybované srovnání najdete na tomhle videu:

Už nám ukázali mnoho a v několika různých fázích výroby. Ze slibované největší filmové bitvy všech dob jsme toho ale pořád - naštěstí - moc neviděli.

Právě v těchhle momentech můžete přidávat do seznamu podobných filmů další tituly. Třeba King Konga a jeho mohutné údery prackami...

... nebo všechny ty desítky slavných filmů, v nichž se na konci burcovalo velkým projevem, až zaznělo něco jako „Svobodaaaaaa“, všichni se chopili zbraní a začali se řezat s početní přesilou. A palce se mačkaly a mačkaly, tak dlouho, dokud se pěsti nepovolily, aby se do nich vešel kapesník nebo jiná stěrka na slzy.

Ze všeho nejvíc se na mysl ale derou Hvězdné války, což je od začátku hlavní marketingový cíl Foxů.

Už před prvním teaserem (před prvními vzpomínkami na gungany bojující za svůj kus planety) se šeptalo o tom, že studio chce Avatar prodávat jako rodinnou space-operu ve stylu Epizody I Hvězdných válek. V souvislosti s Cameronem se měl zdůrazňovat hlavně Titanic, a ne ty podřadné, krvavé a celkově vlastně hnusné a nekomerční filmy typu Vetřelci, Terminátor nebo Pravdivé lži. Jenže Avatar jednak nebude žádná selanka...

... a hlavně se mu daří vzbuzovat ohromnou pozornost i bez předělávání do podoby měkké a hodné sci-fi, na kterou mají primárně chodit desetiletá děcka. Proto už došlo i na ty Vetřelce. Díky.

U příštího Cameronova projektu se snad přidá i nápis AVATAR. Cestu mezi největší hity filmové historie má otevřenou dokořán.

Tak mě napadá... připustil si za posledních čtrnáct dní někdo, že by ten film vlastně mohl být sračka? :-)