I v českých kinech zabrzdil vlak Pelham 1 2 3. A i když nedopadl úplně podle našich představ, vnukl nám myšlenku sesumírovat naše oblíbené klání dvou nabroušených chlapíků. Filmy, o kterých si přečtete níže, dokázaly koncept "muže proti muži" prodat mnohem účinněji než novinka Tonyho Scotta. Pojďte si je s námi připomenout...

 

Cival

Už jsme o něm mnohokrát mluvili, takže nepřekvapím. Některé lásky jsou holt příliš silné, než aby jim šlo odolat. Navíc se říká, že opakování je matka moudrosti, takže co na tom... před svými dalšími oblíbenými chlapskými bojůvkami (třeba z Tváří v tvář a z poloviny filmografie Sergia Leoneho) předvídatelně, leč upřímně, upřednostním druhou misi agenta Bournea. Jason tehdy potkal nepříjemného konkurenta (jmenuje se mimochodem Kirill), který mu s nehollywoodskou samozřejmostí sebral to nejcennější - a spustila se honička, jejíž moskevské vyvrcholení patří k tomu zcela TOP, co žánr nabízí a co bude nabízet i v následujících letech. Setkání pohledů Karla Urbana a Matta Damona na jednom z mostů je pro mě definičním okamžikem nejen celého filmu, ale i v podstatě celé náklonosti ke kinematografii. Jde přesně o TEN MOMENT, do něhož se vejde podstata celé té dovuhodinové show, včechny emoce postav a veškerý smysl jejich konfrontace. Přitom trvá sotva pár sekund a nepadne u něj ani slovo. Jenže díky němu víte, že Jason v tom roztěkaném greengrassovském světě konečně poznal svého oponenta a potvrdil si, že je to tentokrát hodně osobní a že se budou brzo v tunelu explikovat nevýhody šrotovného. Protivníka je nutné rozmontovat do posledního šroubku. Aneb Bournův mýtus it is.

 

Imf

Samozřejmě, že jsem měl v hlavě Rockyho a Ivana, Dutche a Predátora nebo další ikonické duelisty osmdesátých let. Ale pak jsem si řekl, ať táhnou k čertu. Všichni si je pamatujeme, omíláme je zbytek roku na stránkách, v hospodě a na ICQ. Takže pro změnu film, který prakticky zapadl a přesto je plný přesně toho, co chceme. A Samuel L. Jackson v něm dobře hraje, aniž by musel trousit hlášky na všechny strany. Coby do kouta zahnaný vyjednavač Danny Roman, obviněný z vraždy, korupce a používání příliš kvalitního šampónu (ty zrzavé vlasy jsou možná trochu moc) si vezme několik rukojmí a chce se domáhat vyřešení svého případu. samozřejmě přichází další vyjednavač, přičemž Danny si sám vybere Chrise Sabiana, druhýho nejlepšího týpka, co za to umí i přes mírumilovnou vizáž Kevina Spaceyho (ještě ho tu dneska potkáte) pořádně chytnout. Spíš kecací thriller s parádním zvratem na konci, vás nechá na pochybách o tom, kdo je hodný, kdo zlý a kdo si na to jenom hraje. F. Gary Gray má duelovky rád (právě točí Law Abiding Citizen) a ještě radši je obsahuje kvalitními herci, takže i přes relativně pomalé tempo (film má 140 minut) jste na kraji gauče z každého dialogu a vychutnáváte si souboj intelektů, které umí používat pěsti a bouchačky, když jde do tuhého. Navíc je Vyjednavač příjemně retro, možná bez líbivých filtrů a údernosti Odplaty, ale s příjemnou atmosférou a poctivým psaním, které dneska pohříchu chybí. Jestli vás zklame výpis hovorů dvojice Washington-Travolta, spravte si chuť u Vyjednavače. Nebudete litovat.

k0C0UR

Řekne-li se muž proti muži, tahle dvojice tady prostě nesmí chybět. Neil McCauley a Vincent Hanna jsou oba dobří v tom, co dělají. Kdo ví, možná ti nejlepší. Vědí to o sobě navzájem. A protože si zakládají na vyšších hodnotách, chovají se k sobě s úctou. Respektují se. Chtějí se zabít, ale možná se i obdivují. A co chvíli si přejí si to s tím druhým vyměnit a zakusit, jaké to je … na druhé straně barikády. Jsou to arcinepřátelé a než mezi nimi dojde k nevyhnutelnému finálnímu zúčtování, přijde na řadu spousta konfrontací, které jsou završeny schůzkou v bufetu druhé cenové u pozdní večerní kávy. Tohle neskonale elegantní gesto tvrdí ocel v pevných základech věčného „nepřátelského přátelství“ mužů, kteří si byli souzeni a když jeden z nich zemře, pro druhého už to nikdy nebude mít smysl. Michael Mann vysoustružil v Nelítostném souboji dokonalý skoromanželský pár a Pacino s De Nirem mu vtiskli tu jedinou správnou tvář. Obrovské a upřímné bravo.

Mr. Hlad

Ne každý souboj potřebuje zbraně a mrtvé. Někdy stačí po sobě střílet jen slovy namísto pistolí. A často je to i napínavější. Na jedné straně je agent Dave Kujan, jenž dokáže dostat pravdu i z toho největšího drsňáka, a proti němu sedí mrzák a člověk, kterého vám zkrátka musí být líto, Verbal Kint. A Verbal je jediný, kdo může Kujanovi objasnit, proč minulou noc zemřelo v přístavu přes dvacet lidí. Obvyklí podezřelí Bryana Singera dostali Oscara za scénář avšak rozhodně ne jenom kvůli slavnému závěru, ale především díky postavám, u nichž nevíte, co čekat. V případě Kinta a Kujana jsou karty zdánlivě jasně rozdané a plešatý chudáček nemá proti protřelému agentovi na první pohled žádnou šanci, ale při jejich konverzaci je ve vzduchu cítit podraz, polopravda nebo jen obyčejná lež každou chvíli. A právě proto, že většinu času člověk neví, kdo si zrovna s kým hraje, je sledování konverzace téhle dvojice tak napínavé a zábavné. Není divu, že Al Pacino prý dodnes lituje toho, že na roli agenta Kujana nekývnul. Náhradník Chazz Palminteri ale odvedl parádní výkon. A Kevin Spacey snad ani jiné neumí.

st39.6

Ze soubojů muže proti muži si vybírám jeden velmi nestandardní, ale o to zajímavější. Filmové přestřelky totiž můžou být i slovní a krom Tarantina je v nich mistr hlavně Kevin Smith. Určete mu jakékoliv téma, povolte mu sprostý slovník a napíše vám dialog, u kterého se potrháte smíchy. Z jeho druhých Clerks nevybírám jeden z mnoha rozhovorů Danteho a Randala, tentokrát ukazuji jen na jednoho z nich - na Randala. Když se ve fastfoodu pustí do svého zákazníka, který - blázen - upřednostňuje Pána prstenů před Hvězdnými válkami, spustí se smršť sprostých slov, urážek obou mytologií a hlavně geniálních fórků, které musí každý správný filmový fanoušek ocenit. A kdo vyhrál? To je přece jedno. Hlavně že si každý z nás myslí to svoje.

A kdo jsou vaši favorité?