Jméno Alana Moorea je v současné době skloňováno prakticky všude. Jeho nezfilmovatelní Watchmeni totiž nakonec zfilmovaní byli a již zítra dostanete možnost udělat si na ně vlastní názor. Kdo je ale Alan Moore a jak dopadly další adaptace jeho comicsů?

Pětapadesátiletý Angličan se narodil v Northamptonu a dnes je považován za jednoho z nejvýznamnějších comicsových scénáristů všech dob. Už za mlada to však byl poměrně divočák s velmi osobitým pohledem na svět. Ze školy ho vyhodili kvůli užívání LSD a svou kariéru začal na malých stripech, v nichž se mimo jiné pouštěl i do tehdejší vlády, která diskriminovala homosexuály. Politika má vůbec v jeho dílech mnohem více prostoru než u jiných comicsových autorů a pro filmaře byl právě tento fakt mnohdy zásadním problémem. Moore během své kariéry pracoval na velkém množství cizích a slavných sérií a chvilku se podílel například na Soudci Dreddovi, Batmanovi, Supermanovi nebo Hellblazerovi (ten si jinak říká Constantine).

My se ale teď podíváme na pár filmů, které byly s jeho jménem spojeny. A jelikož se Alan Moore krom toho, že vypadá jako bezdomovec, vyznačuje i tím, že jeho díla většinou filmaři překopou k nepoznání, zkusíme si malou porovnávačku.

 

Comics Z pekla (komplet vyšlo 1999)

Londýnem v roce 1888 prochází smrt. A říká si Jack Rozparovač. Kdo to ale je a proč po něm zůstávají na ulicích rozřezané prostitutky? To musí zjistit policejní inspektor Frederick Abberline. Ačkoliv by se mohlo zdát, že comic Z pekla je jen obyčejnou detektivkou, stačí si přečíst pár stránek a zjistíte, že tomu tak ani zdaleka není. Alan Moore spolu s malířem Eddiem Campbellem vytvořili dílo, které se na slavného sériového vraha dívá trošku jinak a přichází s teorií, jak to tehdy mohlo být. Více než pětisetstránkový comics je nutné číst spolu s vysvětlivkami, protože Moore si dal při své interpretaci celých událostí hodně záležet a jakmile člověku uteče jeden jediný detail, nemá šanci se chytit. Pakliže si uděláte hodně kafe, navaříte na celý den a vypnete telefon, můžete u Z pekla strávit příjemných a mrazivých pár hodin, po kterých vám bude jasné, že s Jackem Rozparovačem to na konci předminulého století bylo o dost složitější, než jste si dosud mysleli. A už nikdy se na britskou královskou rodinu nebudete koukat tak jako dnes.

Film Z pekla (2001)
Režie: Albert a Allen Hughesovi
Hrají: Johnny Depp, Heather Graham, Ian Holm, Jason Flemyng, Robbie Coltrane

Bratři Hughesové pochopili, že nemá smysl pokoušet se Z pekla adaptovat v celé jeho šíři a udělali věc, která spoustu fanoušků velmi rozčílila a Alan Moore z ní také radost neměl. Filmové Z pekla je totiž obyčejná historická detektivka. Je tu spiknutí, jsou tu vraždy a je tu cool Johnny Depp, ale hloubka předlohy a mrazení v zádech, které při jejím čtení člověk má, tu zkrátka není. Vizuálně je sice Z pekla velmi zajímavé a všichni herci odvádí hodně slušné výkony, na druhou stranu oproti comicsu je film nesmírně zjednodušený. Naštěstí je to pořád slušná detektivní zábava. Mimochodem šlo o jednu z prvních větších hollywoodských produkcí natáčenou v Praze.

 

Comics Liga výjimečných (1999)

Allan Quatermain, kapitán Nemo, Neviditelný muž, doktor Jekkyl (a pan Hyde) a Mína Harkerová. Postavy z klasických románů a dobrodružných příběhu z konce devatenáctého století se setkaly v politicky a filozoficky nejméně ambiciózním ale velmi zábavném comicsu, jenž s Moorem vytvořil Kevin O`Neill. Superhrdinská sestava viktoriánské éry se musí zapojit do boje proti šílenému čínskému lotrovi jménem Fu Manchu. Brzy ale zjistí, že všechny karty ještě nejsou na stole a že jejich zaměstnavatel s nimi nehraje fér hru. Liga výjimečných je comics, který si užijí všichni, kdo znají alespoň trošku literaturu, z níž Moore čerpá. Na každé stránce je hned několik odkazů na dílo Julese Vernea, H. G. Wellese a spousty dalších literárních klasiků. Vedle znalců si však můžou libovaz i běžní čtenáři, protože Liga výjimečných je parádní a originální steampunkové dobrodružství s fascinujícími hrdiny.

Film Liga výjimečných (2003)
Režie: Stephen Norrington
Hrají: Sean Connery, Peta Wilson, Shane West, Stuart Townsend, Jason Flemyng

Tak tady to dopadlo o poznání hůř než v případě Z pekla. Opět se natáčelo v Praze, ale režisér prvního Bladea Stephen Norrington si příliš nepadl do noty se Seanem Connerym a scénárista comics podle všeho jen zběžně prolistoval. Příběh je úplně jiný a bohužel podstatně méně zajímavý. Snaha zabránit útoku na Benátky a následný boj se zrádci ve vlastních řadách ani zdaleka nevytěží to, co předloha po příběhové stránce nabízela. Hrdinové z Mooreova comicsu tu jsou trestuhodně nevyužití a film bohužel neobstojí ani jako obyčejné akční béčko. Díky mizernému střihu a odfláknutým akčním scénám byli filmoví fanoušci poměrně dost zklamaní. Ti comicsoví byli však vytočení k nepříčetnosti, protože film neměl s jejich oblíbeným dílem společného nic krom postav a názvu. Sean Connery zkrátka mohl svou kariéru ukončit něčím stylovějším.

 

Comics V jako Vendeta (1982-1985)

Chcete někomu dokázat, že comics se automaticky nerovná Mickey Mouseovi? Dejte mu přečíst V jako Vendeta. Temný, depresivní, inteligentní a pro někoho dost možná pobuřující příběh o světě, kde se vlády v Anglii ujala fašistická strana a lidská práva putovala do koše. Jediný, kdo se odváží vzdorovat systému, je tajemný anarchista v obleku legendárního „prvního teroristy“ Guye Fawkse, jenž si říká prostě a jednoduše V. Ale kdo to je a proč dělá to, co dělá? V jako Vendeta je příběh, v němž se s fašismem bojuje s pomocí anarchismu. Střetávají se tu dva extrémy a oba mají k demokracii, jak ji známe, stejně daleko. Je V psychopat? Je to hrdina? Je správné zabíjet lidi ve jménu dobra? A stojí za to bojovat pro ideje, které V nabízí? Depresivní atmosféra ( i díky povedené kresbě Davida Lloyda) dělá z tohoto comicsu dílo, které rozhodně nepatří do ruky dětem a po jeho přečtení ho z hlavy jen tak nedostanete. Moore tu totiž podobně jako ve Watchmenech nenapsal příběh, který má obyčejný začátek, prostředek a konec, ale nabízí v podstatě jen témata k přemýšlení. Na hodně dlouhou dobu.

Film V jako Vendeta (2005)
Režie: James McTeigue
Hrají: Natalie Portman, Hugo Weaving, Stephen Rea, Stephen Fry, John Hurt

S filmovou verzí V jako Vendeta je to o dost složitější než u Ligy výjimečných a Z pekla. Pokud totiž neznáte comics, bude vám debut Jamese McTeigua připadat úžasný. Režisér si totiž bere témata z Mooreova comicsou poměrně poctivě a snaží se je přenést na plátno, takže střet dvou ideologií tu je a do jisté míry i funguje, ale pokud předlohu znáte, máte zásadní problém. Oproti ní je totiž film neskutečně povrchní. Chybí mu hloubka, která z comicsu dělá tak fascinující dílo. Filmová Vendeta se tváří jako hluboké a filozofické dílo, o němž by se mělo dlouho debatovat a přemýšlet, ale ve výsledku je tu jen hodně dobře natočený akční film, jenž sám o sobě možná strhne, ale po přečtení comicsu působí jako hlupáček, který jen papouškuje cizí názory, aniž by jim pořádně porozuměl nebo jim porozumět chtěl. Skvělý Hugo Weaving bohužel nic nezmění na faktu, že V jako Vendeta prostě jako adaptace zklamává. A Alan Moore to pochopil už při natáčení, proto jeho jméno budete v titulcích hledat marně.

 

Úspěch či neúspěch Watchmenů ukáže, jestli jsou filmoví diváci připraveni i na další díla Alana Moorea. Jeho comicsy mají totiž ke klasickým Spider-Manům hodně daleko a je vidět, že filmaři mají s jejich adaptací velké problémy. Na druhou stranu Moore nepíše jen hluboká díla reflektující politickou situaci. Například takový Tom Strong nebo Top 10 by na filmovém plátně mohli fungovat. První zmíněný comics je osobitá retro parodie na superhrdinské comicsy a brakové romány, v níž hlavní hrdina se svou manželkou, dcerou a přáteli bojuje proti mimozemšťanům, nacistům a dalším zloduchům. V Top 10 se zase Moore zabývá myšlenkou, jak by asi vypadala běžná policejní rutina ve městě, kde má superschopnosti každý od bezdomovce až po starostu.

Každopádně Alan Moore je člověk, který dokázal comicsový svět obohatit o obrovské množství originálních nápadů a spoustu comicsů, které již dnes patří mezi klasiku. Jak jsme se ale přesvědčili, přenést jeho dílo na filmové plátno je mnohdy velmi složité. Doufejme, že Watchmeni nebudou tím posledním.