Tak zase za rok. Karlovy Vary si užily svých každoročních děvět dní slávy, dovolily místním celebritám zadarmo si prolít chřtány, politikům usmát se v televizním prime-timeu a filmařům známým i neznámým dopřály nějaké to pohlazení. Záznam slavnostního vyhlášení sice odstartovala silně wtfózní seance s miniaturizovanými autíčky a letadélky, po němž následoval dlouhý výčet sponzorů, partnerů, děkovaček a představovaček. Po půlhodině ale ceremoniál nakopl Christopher Lee se silným proslovem, u kterého musel každému karlovarskému patriotovi běhat mráz po zádech. Tak se pozná velký umělec: Dokáže pronést slova o „nejlepším festivalu na světě“... a nezní to trapně ani deset minut poté, co Marek Eben rozjímá nad tím, jestli tuhle frázi myslí festivalové hvězdy vážně, nebo jde jen o zdvořilostní obrat.

V následujících minutách se samozřejmě rozdávaly ceny. Sekci Na Východ od Západu ovládl Tulpan, v dokumentech byl „uznán“ posilovací snímek Bigger, Stronger, Faster a oceněn byl i maďarský Muž na laně.

Hlavní soutěžní sekce je už léta slabinou festivalu (letos jsme si z ní vychutnali kupříkladu španělské Záminky, artistní peklo dokonale charakterizující bezradnost tohoto programového bloku). Není proto divu, že když se v ní vyskytne snímek odvážný a „redakci-MZ-oslovující“, musí si odnést Křišťálový glóbus. Řeč je samozřejmě o dánském fláku Ukrutně šťastni, jehož recenzi si můžete přečíst díky k0C0URovi i u nás. Sklopit uši proto museli i Zelenkovi Karamazovi, za které orodovali zejména čeští kritici a publicisté, maďarské Pátrání (oba dostali zvláštní uznání), ruský Zajatec (cena za režii) nebo internacionální Fotograf (zvláštní cena poroty). Herecké ceny pak posbíraly české Děti noci, hodně rozpačitě přijímaná novinka „o mladých“, kterou nahoru táhnou Martha Issová a Jiří Mádl.

Ve finále obdržel celoživotní Křišťálový glóbus Ivan Passer, režisér Nomáda... ehm... tedy spíš Intimního osvětlení a dalších zásadních děl československé kinematografie.

P.S.: Více o letošních Varech samozřejmě napsal Mr. Hlad ve svém blogu.