Do klasiky by se kopat nemělo, ale co s tím, když Hollywoodu vysychají studny a nikomu se nechce kopat nové. Producenti radši napůl smočí kbelík v nějaké z těch starších. A tak přichází, v dnešní promuzikálové éře, na řadu jedna z velkých klasik... chvilka napětí... tramtadadá... My Fair Lady! Kultovní muzikál z roku 1964 o tom, jak se z prosté květinářky stane pod přísným vedením profesora mravů, Henryho Higginse, stane nóbl dáma do společnosti. Tehdy se v hlavní roli objevila Audrey Hepburn a bezchybně vystihla klasické téma proměny Popelky v princeznu. Kolikrát jste to už viděli? Pretty Woman nastavila kolážový etalon pro současné publikum a ostatní už jen kopírují. Producent Duncan Kenworthy to ovšem vezme od podlahy.

Z originálu ponechá dějovou linii (s mírnými updaty a pomrknutími na dnešní celebrity) i období, což je rok 1912. Je to tedy kostýmní muzikál a aby fungoval, musí na svém místě zůstat i kompletní hudba a soupiska songů. K posunu ovšem rozhodně dojde, protože film by měl být rozpustile velkolepý a bude se odehrávat především v exteriérech a v "terénu" obecně, zatímco originál byl čistě ateliérový film (znáte ta papundeklová lesní zátiší ve studiu, stačí se podívat na libovolnou českou pohádku).

A to nejdůležitější? Nebudu to protahovat, z obrázků už je to zřejmé, v hlavní roli Elizy Doolittle, holky od rány, s akcentem, který řeže vzduch, se objeví Keira Knightley. Což je rozhodně super, ale vypadá to jako by ostrovní herečka byla jedinou dívkou, kterou filmaři zvládnou nasoukat do korzetu. Mám jí rád a v posledních letech světu dokázala, že umí hrát víc než jen roztomilé křoví v Pirátech z Karibiku, ale... menší změna už by vážně neuškodila. Nechceme druhé Domino, ale zakopat se doživotně v kostýmních dramatech, to nesvědčí nikomu. Muzikál, byť dobový, by mohl být zajímavým krokem vpřed. Příště už by to ovšem chtělo skákat. Třeba přes vybuchující kamiony.