Pochvaly a pohlavky si získaly na frekvenci MovieZone FM docela slušnou popularitu, proto nastal čas oprášit jejich formát a vyrukovat s ním mezi písmenka. Systém zůstává stejný. Jednou za měsíc budeme rozdávat červené a černé puntíky, na vás bude s námi souhlasit nebo hlasitě protestovat. Kdo nám padl do oka tentokrát?

Cival

Pochvala: Je snadné lamentovat nad ČESKOU TELEVIZÍ, zvlášť když zaměstnává zombie z rodu Zuzany Bubílkové (její Co týden vzal dokáže s každým dílem zas o kousek posunout maximální úroveň trapnosti). Vážím si ale snahy vyrábět pořady z ranku GUILTY PLEASURE. Každé pondělí odpoledne si jednak dopřávám strhující soutěžní pořad Věříš si, který obvykle vrcholí mlsným pohledem žáka páté třídy směrem k sexy moderátorce, která by klidně uspěla i v pořadu pro starší publikum v pozdní vysílací hodině. To nejlepší přichází ale o pár minut později. Název? Záhady Toma Wizarda - mystické putování za taji našeho světa, které má 1) poučit o historii, 2) napínat mladší diváky, 3) nutit vážené doktory a docenty k tragikomickým hereckým výstupům a 4) terorizovat grimasami/emocemi hlavního hrdiny samotného, v podání ikonického Honzy Vrabce. Takže pochvala s velkým úsměvem a doporučením pro všechny bizárek-milující koncesionáře.

Pohlavek: SNĚŽENKY A MACHRY zbožňuju. Dokonce jsem jim vzdal hold v rubrice V.I.M. O to imbecilnější mi přijde navazovat na ně PO 25 LETECH, navíc s obsazením výrazně přečerpaným z jedničky. Točit teenagerskou komedii s obtloustlými padesátníky, to mi nějak nejde do hlavy ... Nebo že by Viktor Tauš - producent vrcholně trapných a právem plyšových Posledních plavek - bažil po existenciálním přesahu? Že by byly druhé Sněženky důvtipnou úvahou o stárnutí Převrátila, Máchy v pyžamu, pí učitelky a Vikyho péra? Jestli tohle neskončí fiaskem, tak už nic. Už fotky mi nahánějí husí kůži. A to se na plátně ještě nezevil sedmdesátník Karda.

imf

Pochvala: Bez ohledu na to co si myslíte o MICHAELU BAYOVI, měli byste se mrknout na jeho "awesome" reklamu na kabelovku Verizon. Je totiž chytřejší a zábavnější než většina celebrit videí z poslední doby, počítaje v to i Sarah Silverman souložící s Mattem Damonem a Jimmyho Kimmela souložícího pro změnu s Benem Affleckem. Poměrně fajn nápad, který se ovšem rychle ohraje a není radno ho napodobovat (viz Elizabeth Banks souložící se Sethem Rogenem). Možná porovnávám jablka a hrušky, ale k čertu s lacinými souložemi, když tu máme třicetivteřinovou sondu do duše Michaela Baye, která na malém prostoru nejen stihne zpropagovat komerční produkt, ale také jednoznačně dokázat, že Míšovi není nadsázka cizí. Smutným faktem zůstává, že většina lidí vzala reklamu vážně a nadává Bayovi do egoistů a hovádek, zatímco Seth Rogen je vyhlašován samcem roku. Svět je holt divné místo.

Pohlavek: Pohlavek NEW LINE CINEMA za "obezličky" s Hobitem (najděte si obezličky ve slovníku nebo jděte na Jumpera :). Po takřka nekonečných tahanicích s Peterem Jacksonem o "pár milionů" za honoráře z LOTRů, se ukázalo, že New Line Cinema škudlila i na samotných majitelích původní licence, potomcích J.R.R. Tolkiena. Načasování žaloby je sice mimořádně podivné, ale po takovém průšvihu bych účetní oddělení vystřelil minimálně na Mars. Z pár uspořených tisícovek je teď žaloba o půl druhé stovky milionů, která projekt opět posílá k ledu. Měli bychom dát New Line Cinemě titul největších skrblíků nebo největších smolařů filmové scény? Ať už je to jakkoliv, Del Toro si může o výletu do Středozemě nechat jenom zdát. A my taky.

p.s. Warneři před chvíli oznámili, že konsorcium Time Warner hodlá značku New Line Cinema vzít plně do své kompetence (doposud to bylo víceméně nezávislé studio). Že by důsledek definitivních čistek na nejvyšších místech?

k0C0UR

Pochvala: Dvojice TOMÁŠ BALDÝNSKÝ a FRANTIŠEK FUKA se mi v mluvené formě střídavě přejídá a s odstupem mě zase baví. O Odvážné palce na Radiu 1 už jsem právě kvůli přesycení nezavadil ani nepamatuji. Jsem rád, že mě i po dlouhém půstu opakovaně překvapilo a potěšilo, jak to těm dvěma spolu i po té době šlape a zjevně je to pořád baví. Mluvíme samozřejmě o MODEROVÁNÍ OSCAROVÉ NOCI. Kontrast „učeného“ Baldýnského a „dítěte“ Fuky vyvěral i v rámci oscarového glosování v řadu pamatováníhodných momentů, ukazujících, že jsou také jenom (občas chybující) lidé. Neúnavně dávkované reklamní vstupy HBO zosobněné v únavně repetetivní přehlídce tří spotů se tak daly snést o něco lépe s vědomím, že na druhém konci televizního aparátu bdí duo, které je schopné i v brzkých ranních hodinách rozsévat pozitivní energii (a za pár minut tak zase bez okolků učiní). Saša Michailidis v roli věčného „uvaděče a ukončovače“ vstupů v podstatě jen plnil onu nevděčnou funkci a snad proto mi z letošního ročníku neutkvěl tolik, jako pánové Baldýnský a Fuka. Díky vám oběma. Mimochodem, až dnes mi (konečně!) došlo, kdo stojí za tím notoricky známým hlasem, který mi v předrevoluční éře pirátských videokazet zpříjemňoval chvilky u Komanda a Vetřelců. A to i přesto, že Fuku mám za poslední roky naposlouchaného do sytosti. Ano, občas je těžké dát si dvě a dvě dohromady ;).

Pohlavek: NOVÝ KNIGHT RIDER je… ošklivý a nudný. Neměl jsem tu čest vidět po internetu všude rozseté obrázky v pohybu (tedy v rámci onoho osmdesátiminutového pilotu), ale už ona idea modernizovat podobným způsobem esenci mládí spousty z nás, mě nutí sahat po nabroušené rybičce. Nová podoba K.I.T.T.a je unylou vizí nejmenované automobilky a snaží se o nemožné – probudit toho naivního ducha osmdesátých let a přizpůsobit ho moderní době, která si žádá moderní pohled na věc. V tom je ten problém. Blikající a roztomile neobratnou „kraksnu“ (myslím to dobře) z dob minulých už nejde replikovat a pokud producentské prstíky a na jejich konci chamtiví producenti tak moc chtěli mít akční seriál s fešným černým automobilem v hlavní roli, měli si vymyslet vlastní sérii a nenavážet se do originálu. Takhle to vypadá, že se jim z hlav vytratila veškerá úcta a naskočily místo ní blýskavé dolary. A jako obvykle platí: je to špatné pro všechny, ale to nevadí, stejně jsme to udělali. Fuj!

Mr. Hlad

Pochvala: Televizi Nova za snahu udělat něco s českým filmem. Televize Nova měla a nejspíš vždycky bude mít pověst zlého a komerčního molochu, který chce jen a pouze vydělat, v poslední době to ale vypadá, že vydělávat se dá i celkem sympatickými způsoby. Když se někdo rozhodne sypat peníze do českého filmu, je to bezpochyby chvályhodné a i když se Nova podílela na zvěrstvech jako je Svatba na bitevním poli nebo Nejkrásnější hádanka, stojí například i za Občanem Havlem, Příběhy obyčejného šílenství, Vratnými lahvemi nebo novinkou Vladimíra Michálka O rodičích a dětech. A to nejsou (respektive snad nebudou) žádné blbosti. Je milé vidět, že Nova se nebojí čas od času zainvestovat do filmu, který s největší pravděpodobností v kinech příliš nevydělá, ale milovníkům zábavy, jenž je hodnotnější než sedmnáctkrát ročně reprízovaná sluncesenovská sága, udělá radost.

Pohlavek: Michalu Suchánkovi a Richardu Genzerovi. Přiznám se, že i když bych se měl možná malinko stydět, tahle dvojka mě v televizi čas od času celkem příjemně pobavila. Potom, co skončil jejich pořad Tele Tele, se však tihle dva tak nějak nemohli rozhodnout, co budou dělat dál. A bohužel to celé skončilo u zla jménem Mr. GS. Suchánkova a Genzerova variace na talk show je zkrátka omyl od začátku do konce a i postupně se vyčerpávající Jan Kraus vedle nich chytá druhý dech (o neprávem přehlíženém Karlu Šípovi nebudu ani mluvit). Snůška vulgarit a dětinských dvojsmyslů bývala celkem vtipná v momentě, kdy Josef Carda tančil polonahý na Mumuland Petra Kotvalda a za ním na obřím plátně tsunami likvidovala pláže. Při rozhovoru mezi čtyřma (v tomhle případě šesti) očima je však potřeba, aby se moderátoři naladili na zcela jinou vlnu. Čím dříve tohle pochopí nebo čím dříve opustí obrazovky, tím lépe pro všechny.


Shushika

Pochvala: Film Once jsem sice prozíval a dost dobře nechápu jeho světoširou popularitu, ale písničky od dua GLEN HANSARD/MARKÉTA IRGLOVÁ mě chytly od okamžiku, kdy jsem si po přečtení jedné z prvních recenzí na album The Swell Season koupil na blind CD. Na Indies docela fajn pop a na pop víc než dost buněk. Recenzent tehdy tvrdil, že se dozajista jedná o desku roku a přál oběma dlouhou a úspěšnou plavbu. Kdyby ten dobrý hlas tušil, že za dva roky se soundtrackem k Once doplují do přístavu Oscar a už pár hodin po přenosu si jejich děkovačku bude přehrávat celý svět připojený k internetu. Vetkli si do znaku, že budou prima - a taky jsou. Tak spontánní, skromnou a milou erupci radosti, překvapení a opravdovosti už výroční americké filmové ceny dlouho nezažily. Oproti Koljovi jsem taky získal dojem, že domácí média o jejich úspěchu z větší části referovala jinak - byl to jejich úspěch, jak to má ostatně být, nikoliv náš, celonárodní. Ať už irský nebo český. Já osobně totiž k jejich sukcesu nepřispěl ani notou, možná tak lístkem do kina a cédéčkem. Ale stejně jsem za ně rád:) Ještě chvíli si poletujte v mezihvězdném prostoru a pak zpátky na planetu Země! Čeká vás spousta práce. Musíte začít úplně odznova, protože na letošní Oscary si příští rok už nikdo nevzpomene. Ale to už vám jistě všichni loňští laureáti řekli...

Pohlavek: Poslední půlrok bedlivě sleduji stavební práce na druhém kanálu naší národní televize. Těch pár pozitivních změn (např. posunutí začátku filmových klubů do divácky vstřícnějších hodin, zajímavé identy) je bohužel převáženo velmi PODIVNÝMI TAHY, z nichž mnohé jsou tichou bolestí, kterou nedokázal vyléčit žádný programový ředitel. Proč jsou běžící seriálové řady stále přerušovány sportem? (chtěl bych vidět nabuzené letenské a sešívané, jak by vyskakovali, kdyby se místo očekávaného mače objevila Rivettova Krásná hašteřilka a tři hodiny se nechala malovat na plátno) Proč jsou noční filmové kluby TAK pozdě? Počítá se s tím, že si máme na následující den brát dovolenou? Proč se na obrazovce námi placeného média objevují paskvily jako Večer na téma... Šťastlivci, kdy nedělní večer zaplácnou tři dílka, jež velmi vágně spojuje jakási blíže nedefinovaná idea štěstí? A konečně proč se dokumentární programová okna leckdy vyplňují drtí, která je sotva publicistikou, natož dokumenty jisté úrovně? Máme si za vyšší kvalitu připlatit? Rozhodně si musíme víc stěžovat. Teto Kateřino, trhej!

 

st39.6

Pochvala: TOSHIBĚ ZA RYCHLÝ KONEC. Ano, ještě chvilku budu pokračovat v tradici a naposledy se ohlédnu za událostmi ve sféře filmových nosičů nové generace. Všichni jsme už věděli, jak špatně na tom HD DVD je. Když ho nezachránila ani exkluzivita Paramountu, tak stěží něco jiného, jeho neustálé udržování na kapačkách proto mnohým přišlo zbytečné. Vždyť HD války rozmach vysokého rozlišení spíš brzdí, zoufali pionýři a všichni hleděli do nejasné budoucnosti, doufaje v nějaký zvrat. Ten přišel rychleji, než kdo čekal. V rychlém sledu událostí HD DVD nejdříve opustilo několik zásadních prodejců, čímž jasně naznačili, že tuší něco, o čem ostatní jen snili, aby si už týden na to Toshiba psala vlastní nekrolog. Za všechno samozřejmě můžou minule chválení Warneři, rychlá reakce Toshiby ale všechny mile překvapila. Ze dne na den se na všechno "vybodla" a dala zelenou Blu-rayi. Sice po ní zůstala hromada zrazených zákazníků, ale každá válka má své oběti. A je rozumné ukončit jí dřív, než jejich počet zbytečně vzroste.

Pohlavek: TELEVIZI NOVA ZA JEJÍ "ŽIVOST". Nova mi odpustí, ale s Českou televizí jsou na tom tento měsíc co se pohlavků a pochval týče vyrovnaně, takže poslední políček jistě ustojí. Ačkoliv mám k jejímu progresivnímu zpravodajství kladný vztah a i nadále mi přijde zábavné, co se dělo během divadla jménem Volba prezidenta, jí jen tak neodpustím. Zatímco veřejnoprávní Jednička se konečně zachovala veřejnoprávně a volbě věnovala celý den (pochvala jí utekla jen proto, že by té televize dneska bylo prostě moc) a Prima, jak je zvykem, radši mlčela, Nova své diváky pravidelně přiživovala živými vstupy. A že to byly dávky! Snad každé čtvrt hodiny se přerušil program, aby  naše oblíbené telenovely nahradil udýchaný moderátor se šokující zprávou: Prezidenta ještě nemáme. Zatímco Paroubek horlivě běhal po chodbách s foťákem v ruce a poslanci padali jak švestky z jara, prezidentská volba ustupovala tragikomickému dramatu české politiky. Tak moc se nic nedělo, až to bylo smutné, bez komentářů Václav Moravce a jeho hostů bylo proto zpravodajství ze Španělského sálu vlastně zbytečné. Vstupy televize Nova, která se čtyřistakrát za den opakovala, byly jen honění technologického ega, těžko pokus o nahnání sledovanosti nebo zavděčení se divákovi. Jednou za hodinu by nám to jistě stačilo, místo toho byl zážitek z programů inkriminovaného dne zruinován rychlými vstupy, které neuhnuly před ničím - když tedy v Pohotovosti umírala jedna z důležitých postav a já se slzami v očích sledoval náročný porod císařským řezem, z ničeho nic mi v ten nejdůležitější okamžik, kdy slzy tekly proudem jak v televizi, tak v obýváku, začal před nosem máchat moderátor svým mikrofonem a horlivě mi sděloval, že volitelé si skočili na svačinku. V takovém okamžiku máte chuť rozkopat televizi a pro pocit satisfakce jít uškrtit sousedy v celém patře, jakožto bezmocný mírumilovný tvor jsem ale raději zůstal v pohovce, pronesl něco ve stylu "to ste fakt k_k_ti" a po minutě se vrátil k porodu, abych zjistil, že ne scéna, ale celý díl ztratil všechen svůj náboj. To ti teda pěkně děkuji, Novo, za zprávy typu "na chodbách došly volně rozdávané koblihy" to opravdu stálo!