Obíhá kolem promítaček už dvanáct let a platí za jednu z největších jistot, co se týče prezentovaných výsledků. Zatímco režisérské modly v jeho okolí padají a znovu vstávají, on proplouvá Hollywoodem jako nůž máslem a dělá jen to, co ho baví. Vyhazovat všechno kolem sebe do povětří. Půlka světa ho za to nenávidí, ta druhá ho nekriticky zbožňuje. Chodí na golf s Jerry Bruckheimerem, tyká si se Stevenem Spielbergem a kromě dvou vil, tří Ferrari a čtyř blondýnek na něj v bytě čeká zástup cen MTV, klíčky od trikové společnosti Digital Domain a licence na zremakování filmů, na kterých vyrůstal. Má všechno, na co si ukáže. Proč? Protože umí natočit to, o čem tajně sníte. Jaký ale ve skutečnosti je? Narcis, hulvát nebo věčné dítě?

The Way of Bay

Michael Benjamin Bay se narodil 17. února 1965, ale své rodiče nikdy nepoznal. Byl vychován v pěstounské rodině a už v dětství projevil svůj zájem o natáčení filmů. Pasivně sledovat akční pecky v kině ho nebavilo a jeho adoptivní otec měl Super8 kameru, což znamenalo, že většinu svého dětství strávil Michael na dvorku a zkoušel si své legendární oblety kolem vlastního psa. Občas na MovieZone vtipkujeme, že Jerry Bruckheimer by mohl být Bayův otec, protože jejich povahové rysy jsou až nebezpečně blízko a našla by se i nějaká ta fyzická podoba. Bruckheimer je o dvacet let starší než Bay, takže si zbytek domyslete sami. Ve skutečnosti jeden čas kolovala Hollywoodem zvěst, že Michael je nepřiznaným synem Johna Frankenheimera (Ronin). Dnes se Bay takovým klepům už jenom směje a přidává, že jeden čas byl mezi možnými "kandidáty" i Clint Eastwood. V dětství ho každopádně podobné myšlenky netrápily a v patnácti letech využil toho, že bydlí v L.A. a sehnal si práci přímo ve společnosti Lucasfilm. Dost možná se tam už tenkrát na chodbě potkal se Stevenem Spielbergem, když vozil do archivu storyboardy a fotografie k Dobyvatelům Ztracené Archy. Byla to fantastická letní brigáda, která Michaelovi umožnila nahlédnout do zákulisí Hollywoodu. Tihle chlápci se podíleli na Star Wars. A když se budu dobře učit, můžu být jeden z nich. O dalším osudu ambiciózního teenagera bylo rozhodnuto.

Nejdřív se zapsal do filmového programu na univerzitě v Connecticutu. Trval pouhé dva semestry, ale Bay si tu rychle osvojil základy a jeho kraťas "Benjamin’s Birthday" sklidil velký potlesk. Definitivně si uvědomil, kde chce stát. Nikoliv za kamerou, ale nad kamerou. Během studia na kalifornské Art College Center of Design se díky svému portfoliu dostal k prvním videoklipům a jeho kariéra nabrala rychlý spád. Už úvodní práce pro Donnyho Osmonda (Soldier of Love) totiž vykazovala řadu pozdějších Bayových trademarků a především agresivní práci s kamerou a načančané barvičky. To zapůsobilo na další klienty a tak si Michael brzy na svůj plac pozval i daleko zářivější hvězdy. Meat Loaf (několikrát... doporučuji videoklip k I Would Do Anything For Love - helikoptéra, západ slunce, oranžové filtry...), Tina Turner, Aerosmith.

Cesta k lepším zítřkům nemohla být schůdnější. Michael si začal slušně vydělávat a ke klipům se brzy přidaly i velmi dobře placené reklamy pro firmy jako Coca-Cola, Cadillac, Nike nebo Budweiser. V roce 1993 vznikl již zmíněný videoklip pro Meat Loafa, který stál zhruba stejně peněz jako kompletní Čtyři svatby a jeden pohřeb a producenti neměli potíže s placením horentních sum na účtenkách. Věděli moc dobře, že každý dolar bude před kamerou vidět. V roce 1994 byl Michael osloven, aby natočil sérii reklam pro kampaň "Got Milk?", která už dlouhá desetiletí podporuje v Američanech myšlenku, že mléko je lepší než pivo a měli by ho pít denně po litrech. Michael vyznává spíš dvanáctiletou whisky, ale za tuhle práci získal cenu i na festivalu v Cannes. A to ho posunulo zas někam dál. Zmínka v kuloárech se dostala až na stůl producentů v Hollywoodu, kteří nemají čas zkoumat každou novou reklamu a každý čerstvý videoklip na MTV. Jerry Bruckheimer si tu práci dal. A pak zvednul telefon.

Ti dva se sešli a Jerry pochopil, že v Michaelovi vězí talent i budoucnost. Bruckheimer točil filmy pro teenagery, Michael sám o sobě pořád ještě teenagerem byl - sice mu táhlo na třicet, ale dělal všechny ty věci, které byste dělali v patnácti, kdyby vám to někdo dovolil a dal vám zlatou VISA kreditku. Pořádal divoké večírky, několikanásobně porušoval se svým sporťákem rychlostní limity, přestřeloval rozpočty, aby mohl nechat vybuchnout pět domů místo původně plánovaných tří a chodil na cizí párty v obskurních šatech, zavěšený do libovolného, leč vždy sudého počtu krasavic, co utekly ze stránek Playboye. Jerry mu hned na úvod dal celkem těžký úkol. Dostane dva komiky, evropského herce do role záporáka a měl by z toho udělat nějakou tu akční revoluci. Ti týpkové jsou Afroameričani a jsou docela vtipní. Vedlejší role si může obsadit sám, dostane nějakého ostříleného soundtrackáře od Hanse Zimmera a... ať to lítá vzduchem.

Ve skutečnosti mu dal Bruckheimer asi o dost přesnější instrukce, ale Michael je v podstatě ani nepotřeboval. Vyrůstal na Miami Vice a když viděl jak moc se scénář podobá jeho oblíbenému seriálu (Jerryho scenáristi si nikdy nebrali servítky), jednoduše obstaral Willu Smithovi Porsche, navléknul ho do značkových šatů a všude kolem si narýsoval přestřelky, honičky, výbuchy a povedené hlášky. Scénář nevyžadoval žádné velké emoce, jen kapku komediálního timingu a vyplnění prázdných stránek s výmluvným nápisem "probíhá akční scéna". Za skromný rozpočet tak Michael Bay dodal něco, čemu dnes s odstupem dvanácti let říkáme komorní akčňák, ale tenkrát jsme jen nevěřícně počítali osoby, které stihne režisér během jediného záběru vymrštit do vzduchu výbuchem hangáru v samotném finále snímku. Než se do něj Will Smith a Martin Lawrence dostali, navštívili hned několik "lokací" a na žádné z nich nenechali nitku suchou. A samozřejmě nesměl chybět nejvýraznější Bayův trademark - populární obletová zvedačka, kterou si ještě rozebereme samostatně.

Film stál pouhých 23 milionů dolarů, ale celosvětově vydělal 140 milionů, což bylo považováno za velký úspěch, protože startoval v dubnu 1995 a dotáhnul to skoro stejně vysoko jako Bruckheimerův květnový hit Krvavý příliv, který však sázel na lepší pozici, vyšší rozpočet a zářivější hvězdy. Bay vyrobil akční scény o kterých se mluvilo ještě pár měsíců po premiéře a Will Smith i Martin Lawrence se z komiků střední třídy stali právoplatnými celebritami. Will Smith na úspěch v Mizerech navázal hned o rok později jednou z hlavních rolí v supertrháku Den nezávislosti. Jen pro vaši představu, v květnu roku 1995 měla premiéru třetí Smrtonosná past, která je žánrem i rozsahem srovnatelná s Mizery. Její rozpočet činil 90 milionů dolarů.

Bay se ale moc po konkurenci neohlížel a věděl, že strýček Jerry je spokojený. Hned jak přepočítal dolary, rozhodnul se Baye poslat na další šichtu. Na odpočinek skutečně příliš času nezbylo. Zatímco Will Smith šel bojovat proti emzákům, Michael Bay se vydal na rande s Nicolasem Cagem, Seanem Connerym a Edem Harrisem. Hmm... po komicích pro změnu charakterní herci, bylo jasné, že Bruckheimer nehodlá dát Bayovi honorář jen tak pro nic za nic. Zápletka s únikem plynu a celou plejádou ozbrojených státních složek se však Bayovi zamlouvala. V dětství si totiž hrál nejen s kamerou, ale především s vojáčky a jeho duši technokrata armáda vždy tak nějak imponovala. Skála byla v tomhle ohledu příjemným kompromisem a možnost oprášit Jamese Bonda po dvaceti letech zas lákavým bonusem.

Dnes už víme, že se to povedlo na výbornou. Co víc, Skála je dodnes Bayovými fanoušky považována za jeho nejlepší a nejčistší prácičku. Díky víc než trojnásobnému rozpočtu oproti Mizerům se mohl konečně naplno rozjet a zorganizovat akční scény, které by i s dvojnásobnými penězi vyrobily jeho konkurenci na čele pěkných pár vrásek. Skála opět operuje s velmi jednoduchým scénářem a sází zejména na hereckou chemii hlavních představitelů, ale Bayovy kinetické orgie dokonale skloubené s hudbou Hanse Zimmera (další součástka, kterou se podařilo vysoustružit nad očekávání kvalitně) odkoply laťku do úplně jiné ligy, Wooova Operace Zlomený šip, Arnieho Likvidátor nebo De Palmova Mission:Impossible byli příliš slabými soupeři. Skála se zaslouženě stala akčním filmem roku a na žebříčku ukořistila pozici sedmého nejvýdělečnějšího filmu všech dob. Michael potvrdil své kvality a Jerry mu slíbil, že na třetí pokus budou atakovat příčky nejvyšší. Už žádné kompromisy, žádné ústupky. Vypálíme jim rybník.

Skoro se jim to povedlo. Katastrofický megahit Armageddon se v roce 1998 musel poklonit jen před Stevenem Spielbergem a jeho Zachraňte vojína Ryana (Emmerichova Godzilla proti které šel Armageddon do otevřeného souboje a která je v úvodu Bayova snímku zparodována, zůstala hluboko v poli poražených), ale přesto se jednalo o veliký úspěch. Michael Bay se v té době stával stejným trademarkem jako Jerry Bruckheimer a i když se jejich persóny překrývaly, obecenstvo i kritika už věděly, co mohou od Michaela čekat. Armageddon měl na svou dobu obrovský rozpočet 140 milionů dolarů (víc už stály jen přešvihnuté produkce jako Cameronův Titanic nebo Costnerův Vodní svět), ale Jerry věděl, že si nějaké to utrácení může dovolit. Točí přece film o zkáze světa a má v hlavní roli Bruce Willise. Nic se nemohlo pokazit a navíc šlo o otázku osobní cti. Jeho dvorní nepřítel Spielberg připravuje v Dreamworks podobně laděný Drtivý dopad, který bude stát určitě míň a navíc ho režíruje ženská. Ne, tohle nemůžeme prohrát.

Snímek od Mimi Leder sice startoval první, ale Bruce Willis a videoklipové obrázky od Baye nakonec přesvědčivě zvítězili. V pokladnách a na Oscarech možná kraloval Ryan, ale stejně hlasitě se mluvilo o náletu asteroidů na Manhattan, sexy Liv Tyler a povedeném soundtracku, kterému dominovali Aerosmith. Pro Bruckheimera další splněná položka, pro Baye úspěšný a naprosto bezproblémový přechod do nejvyšší ligy. Dokázal se během tří let vyšvihnout ze začínajícího režiséra na post velkého esa, které levou zadní zvládne jednu z nejdražších produkcí roku. Velkolepé triky, herci nejslavnějších jmen, likvidace všeho v dosahu a... stále dokonale zábavný, leč prázdný film vonící popcornem a colou. Na posteli plné stodolarovek se mohl Bay nad nenávistnými kritikami jenom usmívat, ale nikdo si nenechá do povrchních kazisvětů a katů současné kinematografie nadávat dlouho. Chtěl jim dokázat, že se pletou. A mohl si vybrat libovolný projekt. Ješitnost si tehdy vybrala svou daň. Michael řekl Jerrymu, že by si rád natočil film o útoku na Pearl Harbor. Nejdražší, největší a nejdelší...

Staniž se, řekl jeho chlebodárce a ze zadní pravé kapsy vytáhnul dalších 140 milionů dolarů (to úspěšní producenti občas dělají). Michael se konečně dostal ke svému celoživotnímu snu - hrát si na vojáčky celé tři hodiny a mít tolik peněz, kolik si řeknu? (rozpočet se nakonec vyšplhal někam ke 180 milionům) Nic lepšího neexistuje! Přípravy filmu trvaly celé dva roky a Bruckheimer mezitím stihnul zprodukovat další úspěšné hity jako Nepřítel státu (návrat Willa Smithe) nebo Šedesát sekund (návrat Nicolase Cage). Své si utržil i na Divokých kočkách, ve kterých má Michael čestnou roličku fotografa. Už předtím se mihnul coby vědec z NASA v Armageddonu a krátký štěk instaloval i do druhých Mizerů. V Pearl Harboru ho nezahlédnete, ale kdo pozorně kouká, mohl by si všimnout Matta Damona jako kulometčíka. Původně si měl totiž ve filmu zahrát po boku Bena Afflecka, ale díky produkčním průtahům ho nakonec musel nahradit Josh Hartnett.

V Pearl Harboru ale Bayovi o herce moc nešlo. Celý milostný trojúhelník byl vlastně jen předehrou k pětačtyřicetiminutovému útoku. Postavy jsou tu jen jako výrazné figurky o které se máme bát trochu víc než o "ostatní Američany". Nejdůležitějším okamžikem není polibek Joshe Hartnetta a Kate Beckinsale uprostřed oceánu, mnohem větší důraz je kladen na minutovou pouť horčíkové miny z paluby japonského bombardéru do podpalubí americké letadlové lodi. Michael Bay natočil jedny z nejúchvatnějších bitevních scén vůbec, ale jaksi zapomněl na všechno ostatní. Kritika film nemilosrdně rozmetala a označila ho za tříhodinovou nudu, ve které se adrenalin vyskytuje jen ve stopovém množství a která byla zjevně natočena pro mládež, která o nějakém útoku na Pearl Harbor, potažmo pak o druhé světové válce, snad nikdy neslyšela.

Bruckheimerova peněženka se zahojila na tržbách z Evropy a následných DVD releasech, ale Michaelovo ego utrpělo hluboké šrámy. Vyčerpán soubojem s kritikou a nominacemi na šest Zlatých malin (nakonec je všechny pobral Freddyho úlet) se stáhl do ústraní a závistivě sledoval, jak se další Jerryho válečný film, tentokrát Černý jestřáb sestřelen, dočkal mnohem kladnější odezvy. Bruckheimer mezitím sáhl v případě Pirátů z Karibiku po nováčkovi jménem Gore Verbinski a když se Bay konečně rozhoupal a kývnul na pokračování Mizerů, které bylo nejjistějším způsobem, jak se dostat znovu do sedla, měl už Jerry nového favorita. Piráti utržili celosvětově 650 milionů dolarů a Jerry byl bez sebe nadšením. Možná i proto dal Bayovi na druhé Mizery 140 milionů dolarů, i když musel v hloubi duše vědět, že eRkový akční nářez už v roce 2003 nemůže disponovat jistotou čtyřnásobku. A taky že ne... film si na sebe sotva vydělal, ale pro Baye to byla dokonalá očista. Za velké peníze natočil čistokrevnou adrenalinovku, ve které se 130 minut dějí velké věci. Will Smith a Martin Lawrence byli opět za akční hvězdy a Bay dokázal, že když se mu nastaví škatulky podle jeho gusta, je k nezastavení. Kritika sice nad politickou nekorektností snímku kroutila hlavou (souložící krysy, levitující mrtvoly a tisíc rasových stereotypů v áčkovém blockbusteru třetího tisíciletí? Co si ten člověk dovoluje?!? ;), ale žezlo akčního krále si Bay vytrhnout nenechal. A navíc začal ve stejném roce fušovat Jerrymu do řemesla, když si založil produkční společnost Platinum Dunes a uvedl na trh úspěšný remake Texaského masakru motorovou pilou, který vykazoval jasné znaky jeho režisérského stylu (Bay při natáčení asi velmi často "radil", tak jak se to naučil od Bruckheimera).

A Michael měl ve skutečnosti ještě odvážnější plány. Po deseti letech spolupráce a dvou miliardách utržených dolarů chtěl vyletět z rodného hnízda a poohlédnout se po jiných producentech. Už dřív mu Hollywood předhazoval lákavé nabídky, ale on se nenechal nachytat a byl věrný Jerrymu. Teď ho však oslovil Steven Spielberg a nabídnul mu "trochu chytřejší sci-fi thriller". Tedy s tím, že si ho zas může natočit podle svého gusta, dostane obvyklý honorář, obvyklé soundtrackové a trikové mágy a nebude chybět ani celá řada jeho trademarků. Prostě to bude "bayovka", ale tentokrát s chytřejším scénářem a Spielbergovým jménem na obalu. Nedalo se odolávat příliš dlouho, protože Steven byl Michaelovým idolem už od útlého dětství. Společně se tedy pustili do klonovacího thrilleru s Ewanem McGregorem a Scarlett Johansson v hlavní roli. Do filmu který měl být jednou z největších událostí letní sezóny roku 2005. Velkolepá marketingová kampaň, akční scéna na zemi i ve vzduchu, atraktivní námět a pohlední herci v hlavních rolích. A výsledek? Největší propadák Bayovy kariéry.

Výjimečně v tom měl prsty hlavně Steven, který si nespočítal, že Bayovy filmy netáhne sám Michael, ale vždy Jerry Bruckheimer, případně nějaká ta velká hvězda či událost kolem které se snímek točí. Ostrov neměl nic. Klonování je nuda a McGregor neměl ani po Star Wars dostatečně silnou fanouškovskou základnu, o Scarlett nemluvě, ta byla díky Ztraceno v překladu pořád ještě spíš hvězdou nezávislé scény. Ostrov si navíc zvolil mimořádně špatné období, protože zrovna v konkrétní sezóně padaly akční "bezmozkové" hity jako hrušky (Cohenův Stealth byl dalším z propadáků). A od Baye se zkrátka nečekalo nic přehnaně chytrého, ostatně jakkoliv se Ostrov snažil být rafinovaný, scénář byl spíš kompromisem mezi seriózní sci-fi a nezávaznou akční jízdou a obsazení kvalitních herců hrálo trochu proti Bayovu stylu. Nemohl je nechat hláškovat a místo toho musel vztahovou chemii honit jinde. A tady dost možná chybělo jištění od Spielberga, který měl v té době plné ruce práce s narychlo dokončovanou Válkou světů. Ostrov se sice dočkal slušných kritik a podpořil Baye v mínění, že by si v budoucnu mohl střihnout i film mimo akční žánr, ale jeho pověsti hitmakera jednoznačně uškodil. Výrazně červenou položku nechce mít ve své filmografii nikdo a tak musel Spielberg přispěchat s plánem B.

Transformeři se v Dreamworks vyvíjeli ještě před Ostrovem, ale projekt musel nejprve projít asi čtyřmi různými fázemi (více se dozvíte v zítřejším článku), než ho Spielberg Bayovi nabídnul. Bylo to koncem roku 2005... Bay si chtěl odpočinout od akčních filmů a natočit něco pro celou rodinu. Nějaký hloupý film o oživlých hračkách ho ale příliš nezajímal. Až když Spielberg naznačil, že těžiště filmu bude spočívat v tom, že americký teenager získá své první auto, ze kterého se vyklube transformer, a nakonec musí usilovat o záchranu svého světa, který je v obležení mimozemské robotí rasy... to už znělo povědoměji. Záchrana světa, obří roboti, teenager, armáda vs. mimozemšťani. Obří roboti... áách... k čertu s rodinou, kde to mám podepsat? Po návštěvě Hasbra a zjištění, co všechno s transformery může dělat (bitka ve stokilometrové rychlosti, transformace rozdělená na tisíce nezávislých součástek), byl Bay definitivně unešen. Tohle je ještě lepší než vojáčci. Scénář se upravil do podoby katastrofického filmu, který má však výraznou teen linii a Bay si vynutil větší účast armády na úkor mimozemských technologií (ze scénáře zmizely vesmírné lodi transformerů). Klíčová byla věrnost původní předloze, ale i tady došlo k výrazným úpravám.

Všechno vypadalo čím dál tím lépe. Michaelovi byl slíben rozpočet 150 milionů (Spielberg si po Ostrově zas tak moc nevěřil a film o hračkách by mu při vyšším než dvousetmilionovém rozpočtu přeci jenom mohl začít lámat vaz, ani peněženky Dreamworks nejsou bezedné), velká pomoc od americké armády (díky které je ve filmu vidět řada vojenských prototypů) a samozřejmě kompletní podpora Hasbra. Spolupráce s armádou se vyplatila, protože Bay ušetřil spoustu peněz a dokonce mohl jako první režisér od roku 2001 natáčet přímo v Pentagonu. Další miliony se ušetřily díky spolupráci s americkými automobilkami a zvýšenému tempu. Film se natáčel 83 dní a Bay dělal zhruba o dvacet procent víc záběrů denně než je obvyklé. A také obětoval třetinu vlastního honoráře. Aby mohl nechat vybuchnout pár věcí nad plán. Pro dobrou explozi holt ten člověk udělá všechno. Dokonce si pro účely natáčení koupil trikovou firmu Digital Domain (ve skutečnosti je to hlavně pro levnější výrobu triků do hororových remaků od Platinum Dunes), ale ty nejnáročnější triky stejně oddřela ILM. Na kluky z Digital Domain zbyly jen drobky, jako třeba transformace Prajiskry apod.

Spielberg tentokrát neponechal nic náhodě a obětoval na marketing desítky milionů dolarů. Trailerová kampaň začala nenápadně, v teaseru jsme viděli jen záběry ze sondy na Marsu... jemné mihnutí kovového kolosu a logo filmu. Lákadlo zabralo a první trailer strhal všechny rekordy (stáhlo si ho víc lidí než trailer na Spider-Mana 3) a to i přesto, že Bay se záběry robotů hodně šetřil. Vlastně to vypadalo, že až do premiéry si je pořádně neprohlédneme. Poslední trailer však odmítl riskovat a nabídnul Transformery v celé jejich kráse. V kombinaci s uvedením nové řady hraček a opravdu masivním marketingem (plakáty, billboardy, spolupráce s firmami, jejichž výrobky jsou i ve filmu) se podařilo nalákat do kin nejen fanoušky původních Transformerů (kteří se o filmu před jeho premiérou vyjadřovali velmi nevybíravě), ale i nové, morfujícími roboty nepoznamenané duše. Solidní kritiky pak jen podpořily rekordní první týden, kdy se jen v amerických kinech prodaly lístky za 150 milionů dolarů. Michael to zase dokázal. Po zaváhání letošních "trojek" natočil čistokrevný letní blockbuster s nesestřelitelnými triky, bruckheimerovskou fazónou a spielbergovskou elegancí. I když jí drží nad vodou hlavně Shia LaBeouf v hlavní roli... nebýt jeho, můžeme bez okolků říct, že Transformeři jsou hloupější než průměrná letní pohoda od Jerryho. Takhle je to fifty-fifty a i když Transformeři na celosvětovou miliardu druhých a třetích Pirátů rozhodně nedosáhnou, bude se o nich mluvit možná ještě za rok a dočkají se zaslouženého pokračování (vyjednávání je v plném proudu).

Co to znamená pro Michaela Baye? Především ujištění o tom, že i po dvanácti letech dovede natočit film, který vydělá spousty peněz a určí trendy v akčním žánru. Někdo může namítnout, že se Bay opakuje a jeho kolekce trademarků se za ta léta nijak výrazně nerozrostla, ale jeho kulometný styl s hřejivými barvičkami, jednoduchou premisou a dechberoucím provedením, se úspěšně etabloval a táhne do kina diváky všech generací. Nevyhraje Oscary, až na výjimky se nebude tesat do historie, ale pro současné blockbusterové fachmany je dokonalou ukázkou poctivého řemesla, které má své neoddiskutovatelné kvality. Podle mnohých satan a řezník, podle jiných bůh a spasitel. Pravda bude někde mezi, ale Bayova neutuchající energie a místy i drzost se kterou se pouští do nových projektů a přetváří je k obrazu svému, do jednoduché akční škatulky, kterou mistrně ovládá, se musí ocenit. Po dekádě plné úspěchů a zakopnutí se mu i nadále daří jasně definovat styl a ukazovat ostatním směr. Nemusíte ho mít rádi, můžete jít klidně jinudy, ale mám takový pocit, že o něm ještě uslyšíte. Z 90s generace režisérů je snad jediným zástupcem, který se drží v první lize a odmítá se přizpůsobit běžnému chování, které velí tu a tam natočit něco serióznějšího a nepatlat se pořád v akčních hitech za 100 milionů dolarů. Jenže jemu to jde tak pěkně od ruky. Tak proč nekašlat na pravidla a nevychutnat si to s popcornem v náruči a předsudky strčenými za kloboukem?

Trademarky

Co by to bylo za režiséra, kdyby neměl svoje osobité trademarky. Tony Scott má roztřesenou kameru, Steven Spielberg příliš často zneužívá Johna Williamse a George Lucas má slabost pro obskurní prolínačky. V případě Michaela Baye však slovo trademark získává nový rozměr. Celý jeho styl by se dal rozpitvat na pidikousíčky. Částečně za to může diktát Jerryho Bruckheimera, částečně pak Bayovo puntíčkářství a nedospělá duše, která prostě nikdy nemá dost.

Oranžáda - Filmy Lena Wisemana jsou modré, filmy Michaela Baye jsou oranžové. Tak to bylo, je a bude. Použití výrazných oranžových filtrů není úplně nestandardní, ale Bayův snímek podle toho poznáte stoprocentně, stejně jako jeho produkční počiny. Podíl teplých barev je zkrátka jednou z norem. :) Často je situace navozena přítomností slunce a zvýšeného počtu odlesků. Bayova záliba ve strojích pak často do filmu propašuje záběr, ve kterém zpomalený rotor helikoptéry prořezává sluneční záři.

Obíhačka - Jediný opravdový trademark, který Bay používá už od svých hudebních videoklipů. Zpomalený oblet kolem hlavních hrdinů, kombinovaný s tzv. zvedačkou. Kamera neobjíždí hrdiny ve stejné výšce, ale stoupá jakoby po spirále. Velmi specifická věc. Kamera je vůbec v Bayových filmech jedním z nejosobitějších prvků - minimum statických záběrů, částé používání komplikovaných a drahých "money shots". V Mizerech II povýšil bullet-time, když nechal kulku proletět skrz několik předmětů a nabídnul i přestřelku s nepřerušovanou rotací kamery. Zmínit bychom měli i trikově navazované záběry za účelem vytvoření iluze nepřerušené jízdy kamery. V Transformerech některé ze starých triků zopakoval, ale přidal i pár zbrusu nových. Ani jedno oko nezůstane suché.

Honička na dálnici - Klíčový prvek který chybí snad jen v Pearl Harboru a to zejména proto, že tenkrát žádné dálnice nebyly po ruce. V Mizerech je to finální rostřel mezi Tchéky Karyem a hrdiny, o to kdo první projede dírou ve zdi, ve Skále uhání Sean Connery v Hummeru, v Armageddonu se mihne Michael Clarke Duncan na motorce a v Ostrově nebo druhých Mizerech už tvoří dálniční honička nepřehlédnutelnou dominantu. Ani Transformeři nezůstávají Bayově pověsti nic dlužni. S dálnicí souvisí i industriální pojetí jeho filmů. Klíčové akční scény se odehrávají ve městěch nebo technologicky pokročilých lokacích (nebo rovnou ve vesmíru). Příroda je pro Michaela Baye španělskou vesnicí, už proto že tam nemůže nic moc zničit.

Na dvě půlky - Většina Bayových filmů se dá rozdělit na dvě půlky. Zdvořilostní úvod a... akční scéna. Mizerové se ještě jakž takž drží klasické linie policejních fláků a finále v nich trvá sotva dvacet minut, ale všechny další filmy už mají velmi výrazné závěry, které často zaberou finální půlhodinku. Souboj o rakety ve Skále, vrtání na asteroidu, kompletní útok na Pearl Harbor nebo stíhací jízda v Ostrově a kubánská vyhlazovačka v Mizerech II. Pro Transformery Bay natočil celkem čtrnáct akčních sekvencí, ale jasným vrcholem je posledních pětadvacet minut filmu, během kterých obrovští roboti zlikvidují půlku města.

Zpomalte! - Něco padá, něco vybuchuje, něco roste, něco transformuje. S Bayem o to nepřijdete. Jeho střih je žiletkový, ale Michael moc dobře ví, kdy je potřeba něco zpomalit. A nebojí se snižovat rychlost ani v případě dialogů nebo čistě neakčních situací. V Transformerech chytře umístěnými zpomalovačkami kompenzuje mírně nepřehlednou akci. Kromě obletů kamery a jeřábových záběrů, ve kterých se kamera odlepuje od země, často zpomaluje i obličejové kreace svých herců. To si mimo videoklipové hájemství nikdo svéprávný nedovolí. A Bayovi to přesto vychází.

Bayologie

Mizerové (Bad Boys, 1995)

O čem to je: Dvojice policajtů z Miami (Smith a Lawrence) vyšetřuje krádež heroinu za 100 milionů dolarů. Zmizel přímo z policejního skladu. Kapitán (vynikající Joe Pantoliano) je z toho na prášky, ale naštěstí existuje sličná svědkyně (Téa Leoni), která může identifikovat pachatele. Francouzský lupič Fuchet (Tchéky Karyo) však nemá zrovna vychování a tak se naši hrdinové při ochraně klíčového svědka dost zapotí.

Bayův otisk: Úvod filmu dokazuje, že i Michael Bay umí točit s modrými filtry (brilantně nastříhaná lupičská scéna), ale jakmile se objeví trademarkový nápis Miami všechno se utopí ve žluté záři tamního slunce. Kamera divoce švenkuje i během dialogů, každá druhá scéna vypadá jako z videoročenky Playboye a všechno je točeno z podhledu, protože to vypadá cool. Tři mrtvoly za každých deset minut, deset výbuchů za každé tři minuty. Finální explozi musel Bay přetáčet a zaplatil jí ze svého. Stála ho 25 tisíc dolarů, čtvrtinu jeho honoráře za celý film. Tradiční zrychlené nájezdy na detaily obličejů a divoké průlety dominantami města... umírněný, ale přesto snadno rozeznatelný Bay. Ideální scénou ke studiu budiž finální masakr v hangáru.

Co dal snímek světu: Porsche 911 Turbo z roku 1995 nemá držáčky na nápoje, i černoští komici vypadají jako akční macho hrdinové, Porsche je rychlejší než AC Cobra, nic nevypadá tak sexy jako hořící stodolarovky snášející se k zemi.

Money Shot: Výbuch obrovského hangáru, kterému předchází asi tucet menších výbuchů. :)

Skála (The Rock, 1996)

O čem to je: Generál Hummell je nespokojen s tím jak se armáda zachovala k pozůstalým padlých vojáků. Obsadí pevnost Alkatraz, která slouží jako turistická atrakce a drží v zajetí několik desítek turistů. Disponuje také raketami se smrtícím plynem VX. Vláda se snaží vyjednávat, ale zároveň vyšle na tajnou misi chemického experta (Nicolas Cage) a vysloužilého politického vězně (Sean Connery), který si v Alkatrazu odseděl pár let a podařilo se mu z něj kdysi uniknout. Na místo je doprovází elitní jednotka vojáků, ale ta je brzy rozprášena Hummellovými seržanty a tak musí nesourodá dvojice zachránit situaci.

Bayův otisk: Asi nejvýraznější a nejčistší Bayův film vůbec. Navýšení rozpočtu mu dovolilo rozvést své kamerové triky. Do popředí se dostávají velké jeřábové kompozice (záběry z výšky až patnáct metrů), kamera neustále švenkuje. Přibylo záběrů na tzv. absolutní detail (při honičce Ferrari vs. Hummer). Úvod filmu prozrazuje Bayovu fascinaci zpomalovačkami v dešti. Ultrakinetické záběry ze zdánlivě nemožných úhlů (kulička VX odvalující se po zemi), kompletně zpomalená scéna přestřelky v koupelně. Prosluněné záběry (legendární helikoptéry odlétávající vstříc západu slunce), dynamické obíhačky a švenky v rychlostech, které jsou běžně zakázány. Výrazně nasvícené scény (Masonův výslech), častá práce se siluetami (noční přepady, let helikoptér těsně nad hladinou). Ideální scéna ke studiu - celé finále.

Co dal snímek světu: Nicolase Cage jako nového akčního hrdinu, Seana Conneryho jako starého akčního hrdinu, podrobné informace o největším chemickém sajrajtu na světě, detailní exkurzi do Alkatrazu, už víme jak by dopadla srážka Ferrari s tramvají a díky Skále máme také jeden z nejzábavnějších českých dabingů vůbec.

Money Shot: Nicolas Cage mává světlicemi a pilot F/A-18 prudce zvedá svůj stroj a proletává ve výšce několika desítek metrů kolem kamery zatímco v pozadí explodují dopadající rakety.

Armageddon (1998)

O čem to je: Na naší planetu míří asteroid, který by mohl z povrchu vymazat veškerý známý život. Harry Stamper (Bruce Willis) je největší expert na ropné vrty. Jak to jde dohromady? Jednoduše. Harry a jeho chlapci se podrobí intenzivnímu výcviku v NASA, odletí na asteroid, navrtají do něj díry, hodí do nich pár atomovek a zapálí ten šutr jako vánoční prskavku. Oslava "mužů v práci" se však trochu zvrtne (haha... no tak ne, zas tak dobrý vtip to není :) a vesmírné dobrodružství se začne trochu komplikovat.

Bayův otisk: Z různých měřítek lze Armageddon brát jako Bayův nejdražší film. Dostal ve své době snad až přemrštěný rozpočet, ale brilantně si s ním poradil. Výrazná úloha kamery v kompletně CGI sekvencích, zpomalovačky patosovitých sekvencí (shledání na runwayi), vizuální orgie při náletu miniasteroidů na Manhattan a evropská a asijská města, další evoluce rychlých švenků a nájezdů, tentokrát ve vesmíru a tudiž v mnohem větším měřítku. Bayovo cameo (je i v traileru), první z velkých prezidentských proslovů (v Transformerech tuto funkci převezme Jon Voight jako ministr obrany... v Pearl Harboru však hrál prezidenta a pronesl onen památný proslov, který zná každý Američan z učebnice dějepisu).

Co dal snímek světu: NASA je fajn, do vesmíru pustí každého, když jde o krk, zničení Paříže během pěti vteřin, Bruce Willis a jeho blonďaté vlasy - 1:0 pro Pátý element, Ben Affleck umí být snesitelný, jakkoliv velký šutr se dá rozpůlit, jen musíte mít dost výbušnin.

Money Shot: Uražená špička Empire State Building

Pearl Harbor (2001)

O čem to je: O útoku na Pearl Harbor... aby to nebylo tak suchopárné, přidal si Bay milostný trojúhelník mezi dvěma piloty (Josh Hartnett a Ben Affleck) a zdravotní sestrou (Kate Beckinsale). Když se jeden z nich zřítí během jedné z misí a je prohlášen za mrtvého, ten druhý se "postará" o jeho dívku. Po překvapivém návratu to mezi nimi začne vřít, ale to už na obzoru vrčí první japonská Zera. Není čas na hádky, teď se bude bojovat s nepřítelem.

Bayův otisk: Obrovský rozpočet a obrovské ambice se naplno projeví v pětačtyřicetiminutové akční scéně plné špičkových triků, explozí a letadel co prolétávají před obrovským zapadajícím sluncem, zřejmě nejartověji natočený polibek ve vodě, upoutávka která obsahovala víc zpomalených než normálních záběrů, legendární záběr na desítky japonských letounů v jednom záběru, prolétavajících kolem baseballového hřiště, variace na Cameronův náklon Titanicu a následné rolování lidí po palubě, živočišnější "look" - použití rozmazaných záběrů a ručních kamer pro záběry ostřelovaných osob na zemi.

Co dal snímek světu: Ben Affleck je snesitelný, historii můžeme překroutit, ale musíte se přitom tvářit "cool", Alec Baldwin nepatří do starého železa, Jon Voight a dlouhá řada jeho rolí ve stylu "nejsem si vůbec podobný", Kate Beckinsale je kočka, nejlepší válečné scény své doby (platí pořád :), neodbytný pocit, že by to šlo celé o hodinu zkrátit. :)

Money Shot: Padající hořčíková übermina

Mizerové II (Bad Boys II, 2003)

O čem to je: Slavní policajti z Miami už jsou zase v plné práci. Drogoví dealeři vymysleli nový způsob přepravy drog a Mike s Marcusem jsou na stopě kubánskému dealerovi, který stojí za největší dodávkou. Stopuje ho i Marcusova sestra, se kterou Mike tajně chodí. Když se dostane do problémů, nezbývá naší dvojici nic jiného, než se vydat na záchrannou misi na nepřátelské území. Na Kubě bude pořádně horko.

Bayův otisk: Zřejmě druhý nejvýraznější Bayův film vůbec. Dostal 140 milionů dolarů na eRkový akční film, ve kterém se neutrácí za triky, ale za akční scény. To se nestává často (obávám se, že se to stalo poprvé a naposled), ale vliv na Bayův styl je rozhodně pozitivní. Spousta komplikovaných záběrů, které mixují CGI a bayovskou práci s kamerou (obíhací přestřelka, průlet klimatizací na diskotéku až k misce s Extází), automobilová honička ve které jsou zakomponována digitální auta, nepoměrně náročnější nájezdy kamery a ostřejší barevná stylizace. I dialogové scény vypadají uhlazeněji, jako by snad Bay točil na pozlacený materiál a finální přestřelka na Kubě pro změnu dokazuje fascinaci taktickými operacemi. Souhra všech zúčastněných složek a koordinace výbuchů a taktického postupu hodně připomíná pouštní útok v Transformers. Nechybí tu klasická zvedačka (hned v úvodu) a několik extrémně zpomalených záběrů (chuťovka na minovém poli v samotném finále snímku). Plus exploze, auta a jejich vraky narážející nebezpečně blízko kamery a spousta Slunce. Jako obvykle.

Co dal snímek světu: Will Smith vypadá čím dál tím líp, Ferrari vítězí nad Porsche, na Kubě je bezpečno, stačí mít víc nábojů, pohlavní život krys, sequely mohou být větší, dražší a lepší i když se nejmenujete James Cameron, životní role Joe Pantoliana.

Money Shot: Je jich tu hodně. Zřejmě celá automobilová honička. Ta první. Ne... ta třetí... nebo pátá? :)

Ostrov (The Island, 2005)

O čem to je: Lincoln 6 Echo (Ewan McGregor) a Jordan 2 Delta (Scarlett Johansson) vyrůstají v továrně na klony a jsou udržování ve vědomí, že svět podlehl apokalypse a oni přežívají ve speciálním úkrytu. Posledním rájem na Zemi je tzv. Ostrov. Dostat se tam můžete jen výhrou ve speciální loterii. Výhra však ve skutečnosti znamená, že vaše předloha potřebuje některý z životně důležitých orgánů. A od toho tu klony jsou. Aby umírali. Lincoln náhodně přijde na celé spiknutí a přemluví Jordan, aby s ním uprchla. Po jejich stopách se vydává profesionální lovec lidí. Dvojice brzy zjistí, že okolní svět existuje a někde v něm se potulují i jejich "majitelé". Ti však nemusí mít zrovna radost z toho, že je vidí na prahu svých dveří.

Bayův otisk: S přechodem ke Spielbergovi došlo k řadě změn v Bayově stylu. Patrný důraz na přepálené kontrasty (navíc zřejmě nejžlutější Bayův film vůbec), pečlivější švenky vystřídala ruční kamera a očividně rychlejší střih, "nepříjemné" záběry na absolutní detail, ve snaze vytvořit větší kontakt s postavami, Bay si hraje s odlesky a světlem obecně, ale opravdu nadechnout se může až ve chvíli, kdy postavy opustí střežený komplex. Nechybí vrtulníky ve Slunci, honička na dálnici a avantgardní auta, lodě a interiéry, ale Bay evidentně studoval i jiné filmy a starší sci-fi, ze kterých si vypůjčil nové kompozice. Ostrov je tak zřejmě nejvíc vzdálen jeho klasickému stylu a po velmi tradičních, po technické stránce k dokonalosti dotažených Mizerech II je to poměrně očividný krok jinam.

Co dal snímek světu: úchvatnou honičku na dálnici, sexy bílé uniformy, mááálem nahou Scarlett Johansson (Bay jí to rozmluvil), nezdravé množství product placementu, nádherný koncepční Cadillac a nádhernou nekoncepční loď, Ewana McGregora jako akčního hrdinu a bezchybného Stevea Buscemiho v dalším filmu, který stál nechutně moc peněz. A taky vynikající trailery.

Money Shot: Padající písmeno R, kterého se zuby nehty drží hlavní postavy.

Transformers (2007)

O čem to je: Obrovští roboti pátrají na naší planetě po Prajiskře, tajemné kostce, která je zdrojem života pro jejich svět. Hodní autoboti dorazí s mírným zpožděním, ale nakonec pomohou lidstvu, které je decimováno zlými decepticony. Klíčovou postavou je teenager Sam, jehož auto je ve skutečnosti jedním z autobotů a jehož předek ukrývá tajemství, které může vést až k aktuální poloze Prajiskry. Pokud se k ní decepticoni dostanou dřív, bude vše ztraceno. Na straně autobotů naštěstí stojí největší robomachr všech dob, hrdinný Optimus Prime. Bude to stačit?

Bayův otisk: Spousta peněz, spousta Slunce, spousta odlesků a spousta vojenské techniky. Bay je sice zahnán do kouta rozpočtem a musí v trikových scénách hrát hodně na detaily, ale chytře organizované zpomalovačky a pečlivá spolupráce s hudbou zachraňují situaci. Ve filmu je navíc několik dechberoucích záběrů (převážně v samotném finále) a zakomponování robotů do jednotlivých scén je bez chybičky. Záběry proti Slunci si odbude už v pouštním intru a zvedačka je tentokrát nejdražším záběrem filmu (viz money shot), následována několika vyloženě lahůdkovými záběry ze souboje Optima a Megatrona. Bay se soustředí na to, aby neškodil trikům, ale drží vysoký standard i ve chvílích, kdy nejsou žádné v dohledu. Agresivní nasvícení ze kterého přecházejí oči a odklon k dokumentárním záběrům v akčních scénách (že by inspirace módní Bourne vlnou?) jsou zřejmě nejvýraznějšími úlitbami oproti klasickému "čistému" stylu. V kombinaci s uhlazenými švenky a ozvěnami z předchozích filmů (přestřelka s rotující kamerou) však působí svěžím dojmem.

Co dal snímek světu: Shiu, roboty, Jona Voighta v další památné roli, dalšího Jar-Jara Binkse (decepticon Frenzy), Megan Fox, spoustu hezkých amerických aut, největšího robomachra, kterého by chtěl mít každý pod polštářem a nutkavý pocit koukat na ten to znovu a znovu a znovu...

Money Shot: Ironhide uhýbající ve zpomaleném záběru dvěma raketám.

Co teď? Teď chvilku počkáme. Michael Bay je v Hollywoodu mimořádně horkým zbožím. Ne že by někdy nebyl, ale po úspěchu Transformers mu budou nabízet i filmy o mluvících topinkovačích. Já bych na takový tedy bez váhání šel. Mnohem pravděpodobněji to však vypadá na druhé Transformers (už v létě 2009). Shia, Megan i Peter Cullen (hlas Optima) mají ve smlouvách opci na další díl a Bay sám potvrdil, že v podstatě jen čeká, jestli mu nabídnou víc peněz a lepší podmínky. ;) Režie Bruckheimerova Prince of Persia už je zřejmě definitivně zavržena a třetí Mizerové mohou vždycky počkat (mezi první a druhým dílem bylo osm let). Osobně bych sice Willa Smithe rád viděl zpátky v dobře střiženém saku, kterak pacifikuje kriminálníky, ale Optimus Prime je kámoš, kterého nelze nechat rezivět. Takže držím všechny palce Spielbergovi, aby Míšu ukecal, dal mu pár desítek milionů dolarů navíc a pak se modlil, aby to Michael nerozfofroval příliš neuváženě. Tedy ne že by se to snad někdy stalo. Právě Bayova stabilní forma mě i do budoucna naplňuje optimismem. Přehlednější akční scény, údernější hlášky a víc prostoru pro Starscreama... nic víc nežádám. A pak mě můžete klidně pohřbít. To důležité už budu mít nakoukáno. ;)