Už v úterý rozhlásí zahraniční novináři do všech filmových domácností, které snímky roku 2005 se budou moci ucházet o letošní Zlaté glóby. Právě tenhle moment roztočí spirálu plnou nejrůznějších ocenění a poct nejlepším filmům roku. Existuje snad lepší příležitost ke krátké rekapitulaci favoritů i letmému naťuknutí čerstvých „oscarových“ nadějí. Už za pět dnů sice budeme mnohem moudřejší, zvlášť v hereckých kategoriích, i tak si ovšem můžeme snadno rozšifrovat největší hity v dostizích o ocenění nejrůznějšího charakteru (výroční ceny MovieZone v nich určitě také najdete :-). Pro dnešek se ovšem nebudeme zabývat naším vyhraněným vkusem, ale zbilancujeme bonbónky, které by mohly nejlépe zachutnat konzervativním touhám akademiků i jiných „výběrových komisí“.

Favorité prvního pololetí

Těžká váha
Stoprocentně americký doják evidentně točený právě s cílem umožnit dvojici Howard – Crowe oscarové repete. Pro tyto účely dokonale duševně i technicky vyčištěný.
Proč si na něj dávat pozor: Nominací téhle boxerské Popelky si žádné kolegium ostudu neutrhne. Jistota přizpůsobená oslavám prakticky ve všech kategoriích.
Proč by mohl prohučet: ...na druhou stranu, jistota až příliš zřejmá a předvídatelná. Navíc Crowe s Howardem si už své vavříny odnesli za přeci jen odvážnější i výraznější Čistou duši. A bídné tržby taky zrovna nepomůžou...

Crash
Hit amerických diváků a českého DVD publika. Režijně jistá a ideově snadno stravitelná mozaika Paula Haggise s hned několika herci způsobilými k nominaci do vedlejší kategorie.
Proč si na něj dávat pozor: Silné téma, výtečný ohlas platících (pěkné tržby) i hodnotících (IMDb) diváků, spousta velkých hereckých jmen a kouzlo debutujícího Haggise, který si dobře připravil půdu loňským Million Dollar Baby... klasický případ návalu cen „s ročním zpožděním“?
Proč by mohl prohučet: Půl roku je dlouhá doba a senilní Akademici (a jim podobní) nemají dvakrát spolehlivou paměť. Rating na IMDb dosud není tak silným argumentem a kritici zas tak extrémně štědří nebyli.

Síla dneška

Walk the Line
Biografie Johnnyho Cashe s lepšími tržbami než Ray i neméně dobrými recenzemi. První šance pro podceňovaného Jamese Mangolda.
Proč si na něj dávat pozor: Životopisy táhnou a letos jejich řady prořídly. Biografie jsou jako stvořené pro pochlebování hercům, takže Joaquin a Reese větří šanci...
Proč by mohl prohučet: Další sázka na jistotu nepokrytě kopírující úspěch Raye. Ale s miliony střádanými v těžké konkurenci a s dobrým načasováním asi největší nominační jistota.

Pýcha a předsudek
Překvapivě adorovaný britský import, který po deseti letech odkazuje k úspěchu scenáristky Emmy Thompson a „jejímu“ dílku Rozum a cit. Na titulní strany pašovaný díky tvářičce Keiry Knightley.
Proč si na něj dávat pozor: Zářících hereček si rok 2005 mnoho nenachystal (inu táhnou mužní hrdinové, klidně i v romancích), což dává Keiře velké šance na první certifikát za herecké dovednosti... a bacha i na adaptovaný scénář.
Proč by mohl prohučet: Každý, kdo rozdává ceny, se rád zviditelní potleskem pro velký film. Anglická adaptace Jane Austen je jeho ideálním protipólem. Odskáče to?

Good Night, and Good Luck.
Černobílé drama z období McCarthyho honu na čarodějnice, v němž George Clooney definitivně zahání stín Stevena Soderbergha. A dobrá celuloidová politika tu pro jistotu dlouho nezářila.
Proč si na něj dávat pozor: Orgastické kritiky, komerční haló i z pár stovek kinosálů, herecká kvalita v každém koutu a tradiční slabost pro herce přetavené v režiséry dělá z Clooneyho druhého filmu jednu z událostí roku.
Proč by mohl prohučet: Možná až příliš ostré téma (zvlášť se zacílením na Oscary), malá star-power hereckého ansámblu a černobílý formát, který se bude leckomu těžko chroustat. Ale doufejme, ať se pokocháme i v českých kinech.

Trpaslíci

Capote
Životopisné drama shrnující osud a dílo Trumana Capoteho včetně jeho smolení bible literatury faktu Chladnokrevně se sice příliš neprosadila v kinech (ani na MZ :-), ale má Philipa Seymoura Hoffmana.
Proč si na něj dávat pozor: Hoffman, Hoffman, Hoffman. Poněkud opomíjený herecký velikán může v pravou chvíli odpálit svou kariéru. Ještě než začne zatápět Cruisovi v M:I:III.
Proč by mohl prohučet: Znáte tyhle malé filmy. Nezbývá jim než doufat ve vlastní kvalitu – na marketing nezbývají síly. Takže pokud neprorazí Hoffman...

The Three Burials of Melquiades Estrada
Vskutku špunt všech soutěží, který sice prokáže kvalitu, ale s podivnou propagací i distribuční taktikou musí věřit v zázrak. A ty se drsným a Peckinpahovsky střiženým filmům zas tak často nepoštěstí.
Proč si na něj dávat pozor: Scénář píše 21 gramy proslavený hledač drsnější strany lidství Guillermo Arriaga. A Tommy Lee Jones i jeho svěřenec Barry Pepper přijímají chválu.
Proč by mohl prohučet: Co dodat k úvodu o pár řádků výš? Černý kůň z nejčernějších...

Pecky druhého sledu

Dějiny násilí
Podle mnohých se David Cronenberg umravnil a natočil nejen jeden ze svých nejlepších filmů. ale i jeden z těch nejsnáze stravitelných. Žánrový koncentrát s velkým potenciálem.
Proč si na něj dávat pozor: Cronenberg si jako žijící klasik ještě nikdy nepotěžkal ocenění maximální mezinárodní prestiže. Kdy jindy než teď?
Proč by mohl prohučet: Protože v něm chlápek s rozstřelenou škeblí chlemtá vlastní krev. :-)

Zlomené květiny
Dost podobný případ jako Dějiny násilí. Další „acclaimed director“, který mainstreamové lichotky nesbírá tak často jako Miloš Zeman suchohřiby v českomoravských hvozdech... Jeden z výkvětu letošního roku.
Proč si na něj dávat pozor: Každý si rád zahraje na intelektuála, který dokáže ocenit i nízkorozpočtové umění. A lehce poživatelný Jarmusch mu to může dovolit. Pro Billa Murrayho platí podobné „dva roky poté“ jako pro Haggise.
Proč by mohl prohučet: Protože... protože Jarmusch.

V moci ďábla
Největší překvapení letošního roku u nás sice dostává jeden recenzentský direkt za druhým (Reflex, Premiere), jejichž pointou je obvinění z propagandy (není nad názorovou pluralitu, zvlášť v porovnání s nadšením na MZ... ale nešlo by v tom případě o první „propagandu“, která v závěru zpochybňuje samu svoji podstatu?), ale v Americe na dlouhé týdny dominoval kasovním žebříčkům.
Proč si na něj dávat pozor: Na náboženský podtext za mořem určitě uslyší lépe než u nás. A nějakým tím vzpomenutím Laury Linney, Toma Wilkinsona, ale ani adaptujících scenáristů konec světa nezpůsobí.
Proč by mohl prohučet: Horory, i ty soudní, to mají vždycky těžké. A V moci ďábla nepatří k těm jednohlasně glorifikovaným.

Herecké filmy

North Country
Sexuálně zneužívaná hornice, příběh podle skutečné události, Niki Caro na režijní sesli a výborné herečky bojující za práva žen. Co si před ceremoniálem přát víc?
Proč si na něj dávat pozor: Velkých hereckých výkonů sličných dam se – jak již bylo řečeno – mnoho neurodilo. Že by další naděje pro zbožňovaný dvojblok Charlize Theron – Frances McDormand?
Proč by mohl prohučet: Dvakrát nevstoupíš do téže řeky. Zvlášť ne s průměrně přijímaným filmem.

Zlaté glóby rozdají rovnou třicet hereckých nominací a my těžko předem rozluštíme jejich klíč. Dá se však předpokládat, že pokud rozpačité ohlasy nebo ne-až-tak-zásadní zvuk filmů Druhá strana mince, Jarhead, Syriana nebo Gejša nedovolí těmhle titulům proniknout do hlavních kategorií, zmínky o umění Joan Allen, Petera Sarsgaarda, Zhang Ziyi nebo obtloustlého George Clooneyho by jim mohli spravit reputaci.

Předvánoční menu

Producenti
Naděje z producentské prádelny Mela Brookse, které se vrací na plátna oklikou přes pozlacená divadelní prkna.
Proč si na něj dávat pozor: Konvenčním muzikálům se ceny sbíraly vždycky jednoduše, Producenti mají výhodu v dlouhé roky budovaném renomé a ve slabší komediální konkurenci.
Proč by mohl prohučet: Když mně se ten trailer fakt HODNĚ nelíbil... :-)

Zkrocená hora
Homo romance o dvou kovbojích může zabodovat hlavně díky nevšednímu citu Anga Lee pro filmovou lásku. I díky silnému hereckému kádru.
Proč si na něj dávat pozor: Ožehavá tematika bořící mantinely, oscarové renomé Anga Lee, nadějní herci a sukces v Benátkách. Horká záležitost.
Proč by mohl prohučet: Amerika je prudérní zemí. A papež mocný hlupák, který klidně přesvědčí mnohé své ovečky, že by se naši kovbojové měli nechat vykastrovat.

Poslední želízka roku

Mnichov
Steven Spielberg, terorismus a židovští sportovci vyvraždění palestinskými fundamentalisty. Hádanka pro konec roku.
Proč si na něj dávat pozor: Nosný materiál, Spielbergovo renomé a slabost pro přeslazený humanismus můžou z Mnichova umíchat umíněný kombajn na slávu. A k tomu Eric Bana...
Proč by mohl prohučet: Protože Spielberg spěchal... a lidem už možná konečně dochází, že jeho hluboce lidské příběhy nejsou ani tak silné svými myšlenkami jako spíš povahou zobrazovaných událostí.

Nový svět
Čtvrtý film zvláštní kariéry milovaného Terrence Malicka. Dobové drama sice neočaruje technickými aspekty, ale s Malickovou přemýšlivostí může hodně překopat rozvržení sil.
Proč si na něj dávat pozor: Každý snímek s iniciály TM vzbudí pozdvižení. I poslední Tenká červená linie sbírala všemožné nominace po desítkách. A má-li Spielberg Banu, bude Malick věřit v Colina Farrella a Christiana Balea.
Proč by mohl prohučet: Ne že by Malickova intelektuální lyrika bodla každému...

Match Point
Thriller Woodyho Allena, u něhož tají i ti největší pochybovači o duševní způsobilosti penzionovaného mistra.
Proč si na něj dávat pozor: Nadšené recenze a Allenova dlouhá nominační pauza. Letos se mu znovu věří, stejně jako Scarlett „taky dva roky poté“ Johansson. :-)
Proč by mohl prohučet: Allen si už užil, takže jeho film by musel být opravdovým majstrštykem, aby přemohl profesně mladší kolegy.

O King Kongovi není třeba hovořit. Jednak mu nevěřím :-) a po Jacksonovu totálním triumfu se závěrečnou epizodou Pána prstenů si na další blockbuster s absolutní nadvládou budeme muset pár let počkat. Opičák ale větří šance alespoň na území digitálních efektů, kde ho nicméně s velkou pravděpodobností přebijí Válka světů a Epizoda III. Animované filmy jsme propírali už v téhle novince, takže pro dnešek máme snad rámcovou rekapitulaci úspěšně za sebou. Úterý napoví víc. Dáme vám zavčas vědět.