Dřív se říkalo, že dobré věci přicházejí ve trojicích. Po Matrixu se od toho nějak upustilo a po letošní sezóně bude trojka považována div ne za ďáblovo znamení. Ale raději si zvykejte, protože posedlost sequely je neléčitelná a když vznikne dvojka, je jasné, že trojka je za bukem. V tomhle případě jde ale o velmi volné pokračování, které do škatulek komerční kinematografie nezapadá. Vlastně nezapadá do žádných škatulek. Pevně spojené duo filmů Richarda Linklatera - Před soumrakem / Před úsvitem - patří v redakci ke zbožňovaným filmům. Linklaterovi se tehdy povedlo něco úžasného, natočil konverzační romantický film s minimálními náklady, maximálním úsilím a hereckým týmem (Ethan Hawke, Julie Delpy) mezi kterým to jiskří, až oči přecházejí. Po prvním filmu nikdo nečekal, že by mohlo přijít pokračování. Zdálo se, že všechno důležité bylo řečeno. Linklater nás po devíti letech přesvědčil o opaku, když těm dvěma opět zkřížil cestu a do hlavy nám nasypal další životní moudra, magické okamžiky a neobyčejnou atmosféru, která je tak povědomá a přesto tak vzácná. Film skončil a navzdory otevřenému poslednímu záběru zavládla napříč diváckým spektrem (optimisté, realisté i skeptici) spokojenost. A je hotovo, pomysleli si všichni.

Ethan Hawke ale na nedávné tiskovce naznačil, že nám Richard opět hodlá vypálit rybník. Vypadá to totiž, že Jessemu to letadlo opravdu uletělo a Celine dohrála svou píseň a... a zbytek je sice zatím ukryt v Richardově hlavě, ale je tu jistá šance, že se vydá na stříbrné plátno. Hawkeova poznámka se nesla v duchu toho, že je mu hrozně líto nízkých tržeb druhého filmu, protože Linklater byl připraven natočit třetí film v podstatě jen pár týdnů po premiéře (Před soumrakem byl natočen během patnácti dnů za deset milionů dolarů, v Americe však vydělal sotva 6 milionů), ale producenti už další dolary nepustili. Čas ale mění mnohá rozhodnutí a nízké pořizovací náklady podobných filmů mnohdy vyústí v zázračné zjevení schvalovacího razítka. Osobně bych měl být každým milimetrem svého těla proti - závěr druhého filmu je v jistém slova smyslu bezchybný a perfektně odkazuje na jeho úvod (ve kterém Linklater alibisticky obhajuje, proč musel natočit druhý film :) a oba filmy považuji za jeden z mála případů, kdy "pokračování" rozšířilo originál a dokázalo s ním harmonicky splynout. Pravděpodobnost že se to Linklaterovi podaří znovu se blíží šancím na mojí výhru ve Sportce, ale na druhou stranu... vážně mě zajímá, jak to vymyslel. Já to CHCI vědět... a zároveň bych to radši nevěděl. Je to komplikované. Ale pokud Richard uspořádá veřejnou sbírku, pošlu mu klidně pár dolarů. Už pro ten pocit. Co vy?